Páťa se opět vydal za svým kouzelným jízdním kolem. A už se těšil, kam ho jeho zlatočervený kamarád dnes asi vezme? Opět ho čeká hezký zajímavý výlet. Ale nebyl by to Zláťa, kdyby se ho nezeptal:
„Páťo, už jsme spolu byly na třech zajímavých výletech. Myslím si, že všechny tři se ti i líbily. Dnes pro tebe mám přichystaný výlet čtvrtý. Ale, že mne pořád ještě tak neznáš, jak by bylo potřeba?“
„A jak tě mám ještě víc znát?“ zeptal se ho Páťa, „co pak spolu tak málo jezdíme, abych tě ještě neznal?“
„Ne, takhle to nemyslím“, odpověděl Zláťa, „Myslím to trošku jinak. Jestlipak třeba víš, jak se nazývají moje součástky? Třeba ty, které jsou na řídítkách?“
„Tam jsou snad berany. Pak ještě brzdy, ne?“
„To ano. Ale víš, třeba jak se jmenuje ta část řídítek, kterou jsou připevněny k rámu kola? Tomu se říká představec. A kromě brzd tam máš také ještě například páčky na ovládání převodů. Některá starší kola je mívají umístěné na dolní rámové trubce. To se pak musíš naučit při jízdě trošku ohnout, abys vše správně přehodil. Než se to naučíš, je to docela zkouška tvého cyklistického umu. A pak by měl být na řídítkách také zvonek. Kdo nemá na řídítkách zvonek, tak ať raději na kole nejezdí. A přesto bohužel spousta cyklistů si dnes na kolo zvonek vůbec nedává. Umíš si to představit? Potřebuješ někomu dát vědět, že zrovna jedeš, a přitom mu nemůžeš dát vědět, že zrovna jedeš? Nebo že bys na něj dokonce začal křičet? To snad ne. Správné je dát nějaký lepší a hlasitější signál. A na to je nejlepší zvonek. A protože jsem královské kolo Zláťa, mám zvonek mosazný. A právě o takovýchto zvoncích si mnoho lidí myslí, že prý mají nejčistější zvonivý zvuk. A tak buď za zvonek rád. A jak za chvíli zjistíš, dnes ho budeš potřebovat ještě z dalšího důvodu.“
Páťa poslouchal a snažil se vše zapamatovat. Pak vyjel z garáže a z vrat. A opět si to jejich ulicí zamířil k ryklické cyklostezce. A tady ho opět čeká třináct minut nepřetržitého šlapání, díky kterým ho může Zláťa přenést na jeho další výlet. A tak chlapec začal šlapat, jak nejlépe to šlo. Ale teď bohužel smůla. Asi po deseti minutách musel přestat. Náhodou potkal skupinu malých skautíků na výletě, kterým tam jejich vedoucí zrovna vysvětloval nějakou hru. No nic. Nedá se nic dělat. Musí třináctiminutovku zajet znova. Kdyby nebylo těch skautíků, už by byl na výletě. Ale teď si bude muset zase trochu počkat. Hoch začal znova šlapat do pedálů. A za třináct minut už nebyl na ryklické cyklostezce, ale u menší kamenité říčky. A kolem se nalézaly malebné skupinky chat.
„Kde to jsme?“ zeptal se svého kola Páťa.
„Budeš se, chlapče, divit, ale jsme u Hadí řeky v Utahu.“
„V Utahu? Až ve Spojených státech amerických, Zláťo?“
„Hahaha. Teď je vidět, že nevíš nic o českém trampingu, jednom z největších našich fenoménu 20. století, jaký nemá v celém světě obdoby. Inspiroval se například právě u skautů. Tedy u Angličana Roberta Baden-Powela, Američana Ernesta Thompsona Setona a také českého Antonína Benhamína Svojsíka, zakladatele českého skautingu. Ale protože některým chlapcům se pevný řád skautů nelíbil, začali si vše dělat podle sebe. Inspirovali se i divokým západem a tehdejšími černobílými filmy o kovbojích. A jejich touha po romantice a dobrodružství je zavedla do nejrůznějších míst u řek v okolí Prahy. A k nim se pak přidávali další a další kamarádi a jejich počet se začal šplhat do desítek tisíců. Vznikaly první osady, jako například Ztracenka na Svatojánských proudech na Vltavě. Bylo hezké, kdybych tě dokázal přenést až do Spojených států. Teď ale jsme sice v Utahu, ale pořád v Česku. Totiž v další takovéto osadě. Ale abych se správně vyjádřil, ve skutečnosti v Utahu jsme i nejsme. Dnes se totiž osada jmenuje Havran. A i ta Hadí řeka má svůj jiný oficiální název. A to Kocába. Hadí řekou si ji jen pro sebe trampové nazvali.“
pokračování příště
(Další dobrodružství Páti a Zláti zase příště).
První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,
Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi
Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních, 10. díl: Jak spolu vyráběli elektřinu
Reportáže z mých výletů a další články, které s tímto dílem souvisí:
Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché...
Jízdu na kole bez zvonku považuji za velký nešvar.
Jaro na Kocábě
Po stopách trampů po Hadí řece k Askaloně
Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:
