Není to tak dávno, kdy se mezi vědci spekulovalo, zda jsou i někde jinde ve vesmíru planety. O to víc spekulací tehdy doprovázela ta hypotéza, zda tam jinde může být někde i život. A dnes?
Planetární soustava Gliese 581
První exoplaneta, u hvězdy 51 Pegasi vzdálené 50 světelných let, byla kanadskými vědci objevena v roce 1988 a potvrzena švýcarskými vědci v roce 1994. Planeta má hmotnost 46 procent Jupitera a nalézá se ve vzdálenosti 0,05 astronomických jednotek (1 AJ= vzdálenost Slunce Země) od své centrální hvězdy. Z toho vyplývá, že tato planeta není pro vznik života vhodná, a i o to víc, že se jedná o plynného obra. A zřejmě proto, že se nalézá v souhvězdí „Pegas“, tak už má své neoficiální jméno inspirované řeckou mytologií. A to „Bellerophontes“, což je nevlastní syn korintského krále Glauka, kterému bohové seslali okřídleného koně Pegasa.
A pak to šlo s objevy dalších exoplanet jako jezdícím páse. Díky nejmodernějším vědeckým zařízením, jako jsou například spektrograf HARPS z Evropské jižní observatoře nebo dalekohled Kepler z NASA a mnohé další. Dnes se počet planet objevených mimo sluneční soustavu počítá již na tisíce. Je to úžasné, když sledujeme to, jak to, co ještě v 90. letech patřilo do říše snů, je dnes naprostou součásti našich znalostí o vesmíru.
G l i e s e 5 8 1 g , (c)
Ještě v loňském roce však mezi takovéto sny patřil i objev planety, na které by mohl existovat život v takové podobě, jaký ho známe zde na Zemi. A pak na podzim roku 2010 byl ohlášen objev tělesa „Gliese 581g u hvězdy vzdálené pouhých 20 světelných let“. Těleso je zhruba 3 x – 4 x hmotnější než Země a má pevný povrch. Průměrná teplota na Gliese 581g je odhadována na mínus 31 – mínus 12 stupňů Celsia. Vzhledem k tomu, že se jedná o průměrnou hodnotu, tak se na tělese můžou nalézat místa, kde bude teplota nad nulou a tudíž podmínky vhodné pro život. Podrobnější info v mém článku: Planeta s podmínkami pro život objevena! Navíc se v současné době spekuluje o tom, že podmínky pro život by mohla skýtat i sousední planeta „Gliese 581c“. Planeta je zhruba 5 x větší než Země a průměrná teplota na ní je spočítána na 0-40 stupňů Celsia, což umožňuje přítomnost vody v kapalném stavu. Takže máme dalšího adepta na možnost existence života.
H D 8 5 5 1 2 b
Na objev další obdobné planety jsme si museli počkat do letošního léta roku 2011, kdy ve vzdálenosti 36 světelných let od Slunce, u hvězdy HD85512 byla objevena další exoplaneta, kde by mohly být podmínky pro vznik života. Tato planeta je zhruba 3,6 x hmotnější než Země a má kamenný povrch. To znamená obdobnou hmotnost, jako předchozí těleso. Svojí hvězdu obíhá ve vzdálenosti odpovídajícímu vnitřnímu okraji obyvatelné zóny, takže by se i tam mohla nalézat voda v kapalném stavu. (Podrobnější popis naleznete v mém článku Nové naděje na mimozemský život)
G J 6 6 7 C c
Je čerstvý objev další takovéto planety, který byl učiněn v listopadu letošního roku. Nevím, jak je to možné, ale tento objev snad kvůli určitým uváděným nepřesnostem téměř zapadnul. Informoval o něm server exoplanety.cz. Objev byl učiněn stejně jako u obou předešlých těles spektrografem HARPS. A nyní vám objekt přiblížím. Ve vzdálenosti 22 světelných let od nás se v souhvězdí Štíra nalézá trojnásobná hvězda GJ667. Skládá se ze dvou oranžových trpaslíků o hmotnosti 0,7 a 0,6 našeho Slunce. Tyto hvězdy obíhají ve značně protáhlé dráze kolem společného těžiště s periodou 42 let. Ovšem ve vzdálenosti 65 až 215 astronomických jednotek od nich (pro porovnání zhruba 2 x dál než je od slunce trpasličí planeta Eris) obíhá tuto dvojici ještě třetí hvězda, a to červený trpaslík s hmotností třetiny Slunce. U této hvězdy označované jako GJ667C byly již objeveny dvě planety. „GJ667C b“. První byla objevena v roce 2009, má hmotnost šestkrát větší než Země a svojí hvězdu oběhne za 7 dní. A nedávno byla objevena druhá planeta označována jako „GJ667C c“ s hmotností 4,8 Zemí, jenž má pravděpodobně pevný povrch a svojí hvězdu oběhne cca za 22 dní. Vědci si spočítali kolik tato planeta dostane od své hvězdy záření v porovnání se Zemí a výsledek byl velice překvapivý. Jedná se o 90 procent. Z toho vyplývá, že planeta je sice o něco studenější, ale přeci jen pořád v zóně života své mateřské hvězdy. Selský rozum mi v tom případě říká toto: Zeměpisné šířky planety, obdobné našim budou asi hodně studené, zřejmě až ledové. To ovšem nemusí platit o rovníkových oblastech. Ty jsou zpravidla vždy teplejší a tam by už možná mohly panovat nějaké příhodné podmínky pro život. A vzhledem k tomu, že planeta je větší než Země a téměř pětkrát hmotnější, prostoru na život tam nebude málo. A kromě toho neznáme ani složení atmosféry, která ale může významným podílem zvýšit povrchovou teplotu na planetě. (zdroj: http://www.exoplanety.cz/2011/11/gj-667c-c, http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/astronomove-nasli-obyvatelnou-planetu-se-dvema-tetami_218580.html)
K e p l e r 2 2 b
A tento týden jsme se dozvěděli v pořadí již o čtvrté planetě, kde se uvažuje o možném vzniku života. Tato planeta byla objevena díky projektu Kepler, a tak je též po něm pojmenovaná, jako „Kepler 22b“. Zatím všechny tři předešlé objevy, o nichž jsem se zmínil, byly učiněny u červených nebo oranžových trpaslíků. Přelomový význam tohoto objevu spočívá hlavně v tom, že tentokrát jde o objev u hvězdy podobné našemu Slunci, tedy o spektrální typ „G“. Znamená to jediné, že výskyt planet pozemského typu Země už není u tohoto druhu hvězd ničím ojedinělým. Mateřská hvězda nově objevené planety se nalézá od nás v poměrně velké vzdálenosti, a to 600 světelných let od nás. Kepler 22b ji oběhne zhruba jednou za 290 dní a jeho velikost je zhruba 2,4 krát větší než Země. Vědci spočítali, že průměrná teplota na tělese by se mohla vyskytovat na hodnotách kolem minus 13 stupňů celsia (takže opět přicházejí v úvahu hlavně rovníkové oblasti). Ale opět do toho není připočítán vliv atmosféry, jejíž složení také neznáme. A tak výsledná teplota může být také o něco vyšší.
(zdroj: http://www.exoplanety.cz/2011/12/kepler-22b, http://www.novinky.cz/veda-skoly/252603-prvni-planeta-v-obyvatelne-zone-se-jmenuje-kepler-22b.html?ref=ostatni-clanky)
Co na to říci? Že nám astronomové dělají svými objevy velkou radost. Zvlášť nyní v době předvánoční je to pro všechny astronomické a exobiologické nadšence velice milý dárek. Všechny tyto a i další objevy nejrůznějších exoplanet ukazují jediné, Exoplanetární svět je velice pestrý. Nejen, že tělesa, jaké známe od nás, ze sluneční soustavy, se hojně vyskytují i jinde ve vesmíru. Ale dnes víme i to, že v jiných planetárních soustavách se nalézají i takové druhy planet, jaké z naší planetární soustavy vůbec neznáme. Za všechny jmenujme například tzv. „horké jupitery“, což jsou obří plynná tělesa podobná našemu Jupiteru, která však kolem své hvězdy krouží ve velké blízkosti, a to i mnohokrát blíže než Merkur kolem Slunce! Na takových to tělesech panují takové teplotní podmínky, že je to pro nás něco naprosto nepředstavitelného. Dalším druhem planet jsou tzv. Superzemě, které se svojí hmotností pohybují zhruba někde mezi Zemí a Uranem, tedy do 10 násobku hmotnosti Země. To vše nám dokládá, že svět exoplanet je velice fantastický a zcela jistě nás tam čeká i nejedno překvapení. A nedivil bych se, kdyby tím překvapením měla být i existence života. Vždyť víme to, že co se někde dokáže vytvořit, tak se to jinde dokáže opakovat. Neznám jediný jev, který by ve vesmíru existoval pouze jednou. A když už dokázal vzniknout zde na Zemi, zcela určitě dokáže vzniknout i jinde. A výše uvedené planety jsou na to nejžhavějšími kandidáty. Počet takovýchto objevů bude zcela jistě přibývat a nezbývá, než se těšit, jaká nová překvapení se tam ukrývají.
Zdroje: zdroje uvedené v článku, wikipedie
Související články:
