Se záplavou událostí téměř zapadla zpráva o zajímavém vědeckém objevu. Byl identifikován sourozenec našeho Slunce. Tento objev má velice důležitý vztah i k případnému objevu života ve vesmíru.
Hvězdokupa Plejády. Nějak takto vzniklo před 4,5 mld let i naše Sluncewikipedie
Každý, kdo se zajímá o vesmír a vývoj hvězd, ví, že hvězdy vznikají v mlhovinách. A co je nejzajímavější, nevznikají tam nijak ojediněle, ale ve větším množstvím. Ze zde vzniklých hvězd se tak nejprve vytvoří otevřené hvězdokupy a i tyto hvězdy se časem rozptýlí mezi ostatní. Nejznámějším příkladem takové hvězdné školky jsou ve vzdálenosti 380 světelných let Plejády. Jedná se o mladé horké hvězdy, které se stále ještě drží pohromadě, ovšem během příštích miliónů let se i ony rozejdou do různých částí galaxie. I když my zde můžeme pouhým okem vidět kolem sedmi hvězd, ve skutečnosti jich je zde kolem tisícovky.
A podobným způsobem vzniklo i naše Slunce, a to třeba i v mnohem větší mlhovině, než Plejády. Ale kde byla jeho hvězdná porodnice? Nevíme. Víme jen to, že za dobu své existence už Slunce i s celou naší soustavou obkroužilo jádro naší galaxie asi osmnáctkrát až dvacetkrát. Dokázali bychom však mezi ostatními hvězdami nalézt nějakého skutečného hvězdného sourozence? Dokázali bychom to v případě, že bychom zjistili, že se jedná o hvězdu podobnou našemu Slunci, stejně starou jako Slunce a protože vznikala ze stejné mlhoviny, měla by mít i obdobné chemické složení.
Jaké hvězdy asi jsou sourozenci našeho Slunce? To se ptám snad od té doby, co se zajímám o vesmír. Je to snad Alfa Centauri? Jedná se o Slunci nejbližší hvězdný systém (4,3 světelných let), který se skládá ze dvou Slunci podobných hvězd (viz Objevena exoplaneta u Alfy Centauri). Z toho důvodu by bylo poměrně pravděpodobné, že by to mohli být sourozenci. Jenomže, zatímco stáří Slunce je 4,5 miliardy let, tak stáří obou hlavních složek Alfy Centauri je 6,5 miliard let. Takže se o jeho sourozence nejedná.
Co třeba v pořadí druhá nejbližší hvězda podobná našemu Slunci, Tau Ceti (12 světelných let)? I jejími planetami jsem se zabýval v článku „Předvánoční příděl obyvatelných planet“. Také se jedná o žlutou hvězdu spektrálního typu G. Jenomže i ta je také podstatně starší.
A tak přejdeme k dalším hvězdám. Na internetu i v odborné literatuře se lze dočíst, že dvojníkem našeho Slunce je hvězda Asterion, vzdálená 27 světelných let v souhvězdí Honících psů. Že by? Jenomže i tato hvězda je starší. Proto Asterion asi sourozencem našeho Slunce také nebude. Tak, kde se tedy nalézá jeho nejbližší hvězdný bráška?
Pro nás, koho zajímá existence života ve vesmíru, to má ještě jeden význam. Protože tyto hvězdy vznikaly ve stejné mlhovině a tady ze stejného materiálu, mohl by na její případné planetě vzniknout život na podobných základech, jako u nás na Zemi. To, zda se zde nalézají naši skuteční bráškové, v první řadě záleží na tom, zda se v její obyvatelné oblasti vyskytují planety podobné Zemi. Zatím víme jen to, že hvězda nemá kolem sebe žádné horké Jupitery, tedy obří plynné planety obíhající v těsné blízkosti hvězdy. Ale přítomnost jiných druhů planet zde není vůbec vyloučena. Proto bych se chtěl velice tímto článkem přimluvit za to, aby vědci učinili i výzkum exoplanet této hvězdy. Vždyť právě zde by se mohl nacházet i nám podobný život.
Použité zdroje:
http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/astronomove-identifikovali-sourozence-slunce_306708.html#.U3Rit3bqhf9
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plej%C3%A1dy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alfa_Centauri
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tau_Ceti
http://cs.wikipedia.org/wiki/Asterion
Související články v rubrice: Vesmír a život v něm
