Také rádi sledujete, s jakými novými objevy a teoriemi přicházejí vědci? Já ano a nejraději sleduji to, co nám nějakým způsobem přibližuje objev života mimo planetu Zemi. A v poslední době se s podobnými objevy docela roztrhl pytel. Posuďte:
V í c e v o d y n a M ě s í c i
Voda je nedílnou součástí pro vznik života pozemského typu. Čím jí je ve vesmíru více, tím také roste naděje, že tam může být víc života. To, že na Měsíci je voda, vědí vědci už několik let. Teď se však přišlo na to, že jí je tam ještě asi stokrát víc, než se myslelo. Je však vázaná v měsíčních horninách. Přišlo se na to díky apatitu, jedné z měsíčních hornin, kterou na Zemi dopravily posádky Apolla. Kdyby se veškerá tato voda uvolnila, vzniklo by takové množství vody, které by třikrát zaplnilo Baltické moře. Na první pohled to sice nevypadá nijak moc, ale pokud by se tato veškerá voda rozprostřela po povrchu Měsíce, tak by ho celý pokryla do výšky jednoho metru. Šéf výzkumného týmu Francis McCubbin z washingtonské Carnegie Institution soudí, že na každou miliardu molekul měsíční horniny připadá 64-5000 molekul vody. Ale to ještě není všechno. V dřívějších dobách tam bylo vody mnohem víc, ale díky nízké přitažlivosti Měsíce se jí většina odpařila do kosmu. (http://www.novinky.cz/veda-skoly/205121-na-mesici-je-trikrat-vice-vody-nez-v-baltu.html)
Ž i v o t n a T i t a n u ?
Zajímavé zjištění učinili vědci o atmosféře největšího Saturnova měsíce Titanu, tělesa, které je se svými cca 5150 km v průměru jen o málo menší než planeta Mars (6790 km). Zjistili totiž, že zde probíhá zajímavý proces, který by mohl mít ještě zajímavější vysvětlení. Vodík, který se nalézá v atmosféře tohoto tělesa, totiž proudí k povrchu, kde se údajně ztrácí. Astrobiolog z NASA Chris McKay k tomu říká: „Je to zřejmě plyn, který je spotřebovávaný živými organismy podobně jako kyslík na Zemi“ Je to sice jen jedno z vysvětleních tohoto jevu, ale pokud by se prokázalo, tak nejspíš by šlo o trochu jiný druh života, který známe zde ze Země. Takový, který by se místo vody opíral o metan, neboť je známo, že na tomto těleso je této organické sloučeniny více než dost. (http://www.novinky.cz/veda-skoly/202617-na-titanu-je-mozna-zivot-zalozeny-misto-vody-na-metanu.html)
Ž i v o t n a E n c e l a d u ?
Možnost života v sobě skrývá i další ze Saturnových měsíců, a to Enceladus. To sice není tak velké těleso, jeho průměr je ve srovnání s Titanem asi desetinný, ale je pokrytý ledovou krustou, pod kterou se nalézá vodní oceán. A zdejší voda obsahuje látky, které jsou potřebné pro vznik života. Jsou zde například uhlovodíky, což je nezbytná látka pro vznik života pozemského typu. Též je zde přítomný sodík, což by mohlo znamenat, že ve vodě jsou rozpuštěné soli. Andrew Coates z londýnské univerzity, který se na této studii podílel, říká: „Tam, kde je voda, uhlík a energie, jsou i základní látky potřebné pro vznik života." (http://technet.idnes.cz/u-saturnu-je-mozna-zivot-zakladni-latky-nezbytne-pro-jeho-vznik-tam-jsou-tvrdi-vedci-gnx-/tec_vesmir.asp?c=A100218_145640_tec_vesmir_mbo)
N a M a r s u b y l o c e á n
O tom, že na Marsu býval v minulosti ohromný oceán, si vědci myslí už asi dvě desetiletí. Ale teprve až teď o tom mají nezvratné důkazy. Ty přinesla studie, která byla zveřejněná v odborném časopise Nature Geoscience a byla o objevech vědců z Coloradské university v Boulderu. Ti vyhodnocovali snímky dvaapadesáti vyschlých marťanských řečišť, a dospěli k názoru, že více než polovina jich ústila no velkého oceánu. Tento oceán před 3,5 miliardami let pokrýval až třetinu této planety. Proč však zmizel, na tuto otázku vědci zatím hledají marně odpověď. Ale podmínky na Marsu se tehdy moc nelišily od těch, které známe zde na Zemi. A tak ani otázka případného vzniku života není úplně od věci. (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=670703)
O b j e v 7 0 0 m o ž n ý c h e x o p l a n e t
Po více než roční expedici družice Kelper vyšly na veřejnost první výsledky tohoto vědeckého výzkumu. A jsou opravdu překvapivé. V souhvězdí Labutě bylo objeveno až 700 možných exoplanet! A co víc, u pěti hvězd bylo objeveno, že zde svůj tranzit vykonává planet více! Planety byly objeveny na základě poklesů světelných křivek hvězdy, což odpovídá průchodu nějakého tělesa před hvězdou. Tento výsledek je krajně zajímavý, neboť poukazuje na to, že exoplanety (tedy planety kolem cizích hvězd), jsou ve vesmíru něčím zcela běžným. To dává naději, že tak může existovat i více světů, na kterých by se mohl vyvinout život. (http://www.astro.cz/article/4312)
S t a v e b n í k á m e n ž i v o t a u c i z í h v ě z d y
Vědci z Astrofyzického institutu na Kanárských ostrovech společně s vědci z Texaské univerzity prováděli
spektrální analýzu hvězdy Cernis 52, která se nalézá v souhvězdí Persea a je od nás vzdálená 700 světelných let. Přitom zjistili přítomnost uhlíkového řetězce antracenu. I když tato látka není ještě aminokyselinou, schopnou vytvářet bílkoviny, jasně poukazuje na to, že s trochou času a energie můžou ve vesmíru vznikat mnohem složitější organické molekuly. A tak by mohl nakonec vznikat i život ve vesmíru, protože jak vidíme z tohoto objevu, stavební kameny života jsou v něm obsaženy více než hojně, ne-li zcela běžně. http://www.novinky.cz/veda-skoly/204241-astronomove-odhalili-stavebni-kamen-zivota-700-svetelnych-let-od-zeme.html
E x o p l a n e t a s p o d m í n k a m i k ž i v o t u ?
Francouzští vědci z institucí z Paříže, Bordeaux a Toulouse přišli se zajímavou studií, která se váže k planetární soustavě kolem hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Vah, vzdálené od nás pouhých 20,5 světelného roku. V letech 2005-2009 u ní byly objeveny celkem čtyři exoplanety, z nichž jedna, „Gl 581 e“ má hmotnost pouhých dvou Zemí. Ale vzhledem k tomu, že obíhá hodně blízko své centrální hvězdy – červeného trpaslíka, nemůže být vhodná k existenci života. O hodně zajímavější je čtvrtá planeta, „Gl 581 d“, která má hmotnost sedmi Zemí a obíhá svojí hvězdu s periodou 67 dní. A jak bylo spočítáno, planeta se pohybuje na hranici obyvatelné vzdálenosti od hvězdy. Vědci nyní udělali další simulace a zjistili že planeta by mohla obsahovat atmosféru s tlakem pouze 10 x vyšším než zde na Zemi a s významným podílem oxidu uhličitého. Ovšem též připouštějí, že jsou nutné další simulace, aby se jejich teorie potvrdila. Ale i tak je to v současné době asi nejnadějnější planeta na možnost výskytu života mimo sluneční soustavu. (http://www.exoplanety.cz/2010/05/gl-581-d-podminky-k-zivotu)
A samozřejmě, že to vše budu sledovat dál. Protože jsem přesvědčený, že objev života mimo Zemi bude jedním z největších vědeckých objevů všech dob, který se snad jen vyrovná koperníkovské revoluci. A to proto, že toto poznání nepochybně poznamená i filozofický pohled na naše postavení ve vesmíru. A jsem také přesvědčený, že život zde na Zemi není ničím výjimečný. Že prvky, které existují zde, existují i všude jinde. A žádný jev ve vesmíru neexistuje jen pouze jednou. Co někde vzniknout dokáže, to dokáže vzniknout i někde jinde.
Foto: wikipedie, www.astro.cz, NASA
Související články
