V závalu informací zanikla zpráva o dalším objevu exoplanety, na níž by mohl vzniknout život. A co víc, ze světa přicházejí další vědecké objevy, jenž stále víc boří hypotézu o našem vesmírném osamocení.
H D 8 5 5 1 2 b
Právě se nalézáme ve vzdálenosti 36 světelných let od Slunce, a to v souhvězdí „Plachty“. Tam se nalézá hvězda – oranžový trpaslík o hmotnosti 0,7 Slunce. Její název je HD 85512. Tuto hvězdu ve vzdálenosti 0,26 astronomické jednotky, což je asi 40 milionů kilometrů - o něco blíž než je Merkur vůči Slunci, obíhá kamenná planeta o hmotnosti 3,6násobku Země. Svojí hvězdu oběhne za 58 dní. Ale vzhledem k tomu, že HD 85512 je chladnější než Slunce, odpovídá tato vzdálenost vnitřnímu okraji obyvatelné zóny, tedy oblasti, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Tento jedinečný objev se uskutečnil díky spektrografu HARPS, který je součástí dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile. Jeho objevitelem je tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska (L. Kaltenegger, S. Udry a F. Pepe). Jedná se o druhou objevenou exoplanetu, podobnou Zemi, kde by teoreticky mohly být podmínky pro život. Vše však záleží na tom, jaké je složení atmosféry a zda se i na této planetě nalézá voda. Zdroj: (www.exoplanety.cz/2011/08/hd-85512-b). A tak držme palce, aby obdobných objevů stále přibývalo.
D a l š í n o v á n a d ě je
Díky témuž přístroji se podařilo objevit další zajímavou planetární soustavu, tentokrát u hvězdy HD 20794 v souhvězdí Eridanus, vzdálené od nás pouhých 20 světelných let. Hvězda HD 20794 je podobná našemu Slunci o hmotnosti 0,7 naší hvězdy. A zde byly objeveny tři planety, které jsou jen o málo větší naše rodná planeta. Těleso HD20794b je své hvězdě nejblíže, a to ve vzdálenosti 0,12 astronomické jednotky. Svojí hvězdu oběhne za 18 dní a její hmotnost je 2,7násobek hmotnosti Země. Druhá v pořadí druhá je HD20794c, která je dokonce ještě menší, a to 2,4násobek hmotnosti Země. Tato planeta obíhá svou centrální hvězdu ve vzdálenosti 0,2 astronomické jednotky, a to za 40 dní. A třetí je HD20794d, jejíž oběžná doba je 90 dní, a to ve vzd. 0,34 astronomické jednotky, což je obdobná vzdálenost jako u našeho Merkuru. Planeta je 4,8krát hmotnější než naše Země. Avšak na život pozemského druhu je to pořád ještě značně blízko své hvězdy, neboť, jak bylo vypočteno, průměrná teplota na této planetě by byla asi 115 stupnů Celsia.
A teď si dovolím přidat jednu svojí myšlenku. Jak známe i ze sluneční soustavy, na každé planetě, která má atmosféru (a u větších planet je to snad téměř vždy), se vyskytují oblasti různě teplé. Třeba polární oblasti jsou zpravidla o dost chladnější než ty rovníkové. Kdo ví, co by se tam, v obdobných místech této planety, mohlo skrývat? Třeba i ta kýžená voda v kapalném stavu? Ale i kdyby ne, tak tento objev má v sobě ještě jiné velké naděje. Jednak víme, že ve vesmíru existují planety, jejichž hmotnost je srovnatelná s naší a druhá naděje je ta, že za HD20794d by se mohly nalézat další obdobné planety (třeba i menší), jejichž poloha by mohla odpovídat obyvatelné zóně. (zdroj: www.exoplanety.cz/2011/08/hd-20794-d)
N e j v ě t š í z á s o b á r n a v o d y
O b j e v e n n e v á z a n ý k y s l í k
T e k u t á v o d a n a M a r s u
Stále víc se potvrzuje hypotéza, podle níž i na povrchu Marsu, čtvrté planetě sluneční soustavy, se může občas objevit voda v kapalném stavu. Podle nejnovějších fotografií byly totiž na marťánských stráních objeveny podivné pruhy, které se objevují jen v období marťanského léta a na zimu naopak mizí. To nabízí hypotézu, že se jedná o důsledek tání podpovrchového ledu. Nízké teploty kolem -23 stupňů Celsia však naznačují, že pokud jde o vodu, tak s největší pravděpodobností se jedná o vodu hodně slanou. V té má sice život těžší podmínky k přežití, ale možnost zde je, neboť jak víme, život může vzniknout i v daleko nehostinnějších podmínkách (viz o odstavec níže) (zdroj: Přece jen tekoucí voda na Marsu? Astro.cz)
Ž i v o t i b e z k y s l í k u
Kdo by si myslel, že ke vzniku života je třeba atmosféra plná kyslíku, tak už i toto dogma bylo před několika dny vyvráceno. Vědci totiž zkoumali nejstarší zkameněliny buněk, bakterií a obdobných živých organizmů, jenž obývali naší planetu před 3,4 miliardami let. V té době totiž byl obsah kyslíku v naší atmosféře velice nízký. tehdy byly velice časté sopečné erupce, a tak oblohu zahalovala hustá mračna a teplota oceánu dosahovala k 40-50 stupňům Celsia. Tedy pravé peklo. Tyto nejjednodušší organizmy tedy byly závislé hlavně na síře, kterou spotřebovávali místo kyslíku. Takže po objevu v kalifornském jezeru Mono Lake tu máme další důkaz, že život může existovat i v naprosto extrémních podmínkách, které bychom si pro život dříve vůbec neuměli představit. Je to nová naděje pro existenci života i na zdánlivě životu nehostinných planetách ve vesmíru. (zdroj: Život může existovat i bez kyslíku – novinky.cz)
Tak toto je jen několik nových objevů, které byly učiněny v posledních několika týdnech. Pokud se na ně podíváme ve společných souvislostech, musíme nutně dojít k závěru, že je totálně nemožné, aby jediné či jakkoliv jinak vzácné místo k životu ve vesmíru byla jen naše Země.
Zkrátka a dobře, sledování nových vědeckých objevů tohoto druhu je vždy velice zajímavé. A každý takovýto objev snižuje naději na vzácnost či dokonce osamělost pozemského života ve vesmíru. A naopak to zvyšuje naději tu nejpravděpodobnější hypotézu, že života je vesmír plný. A tak věřím, že se s těmito a i s dřívějšími obdobnými objevy (viz odkazy níže) se seznámí i všelijací možní osamocenionisti a hlásači vzácnosti vesmírného života, kterých, jak jsem zjistil, je i na blogu idnes stále dost. Vždyť oni si vůbec neuvědomují, že jen v naší galaxii je na 200 miliard hvězd, a že kolem každé hvězdy se vyskytuje teplotní zóna vhodná pro život. A pokud se v této zóně vyskytne kamenné těleso podobné Zemi, je naděje zase o něco větší. Díky oněm nejnovějším objevům (viz výše) víme, že takováto tělesa nejsou ve vesmíru nic vzácného. A pokud se tam náhodou vyskytne i voda, o které také víme, že jí je ve vesmíru hojně (i zde viz výše), už tam je vznik života jen na spadnutí. Tak sledujme, jak se smyčka kolem skutečného nalezení života mimo Zemi, stále více utahuje a jaké obdobné objevy nám věda připraví příště.
Použité fotografie: www.astro.cz, wikipedie,
obrázek planetární soustvy: autor
Související články:
