Ano, je to tak. My skutečně máme o dost chudší vánoce než měli naši předkové. A teď to ale nemyslím po té konzumní stránce. Ale po těch ostatních hlubších souvislostech.
Štědrý den, Boží hod vánoční, Štěpán. Tak jsou vánoční svátky vnímány podle dnů volna současného kalendáře. Vánoce jsou společným názvem pro několik dní spojených především s narozením Ježíše Krista. Jsou to především
24. prosince – Štědrý den.
Den předcházející Kristova narození. Tradičně se držel, a snad ještě pořád někde drží půst. A to až do štědrovečerní večeře, kterou se podrobněji zabývám ve svém článku „Štědrovečerní večeře, aneb devatero jídel“. A po něm ono dlouho očekávané rozbalování dárků.
25. prosince – Boží hod vánoční
Den narození Ježíše Krista. V kostelech by se měly slavit celkem tři mše. Jednak půlnoční v době Kristova narození, dále jitřní neboli pastýřská a třetí během dopoledne zvaná slavná a nebo velká. V tento den se nesmělo pracovat (dokonce ani ustýlat postel). A celý den by se měli jíst samá vybraná a chutná jídla.
26. prosince – svátek sv. Štěpána
Tento den měl v dříve lidové tradici opravdu velký význam. Během vánoční doby chodili lidé po staveních a přáli „štěstí a zdraví“. Obvykle také za to dostali i nějakou výslužku. Nejdříve chodili dospělí, časem se zvyk opět změnil jen na obchůzky dětí, dokud nevymizel úplně. Původně se chodilo koledovat po celé vánoční době, ovšem časem se koledování soustředilo hlavně na Štěpána. Koledníci například s sebou nosili i betlém (viz Tradice jesliček a betlémů) a zpívali při tom písně, které dnes známe jako vánoční koledy (Za vánočními písněmi a koledami). V naší moderní době svátek svatého Štěpána dodržujeme nejčastěji spíš jen pracovním volnem. Ale chodí se ještě v tento den někde koledovat? Asi už moc ne. Je to velká škoda, protože děti by měly z vánoc zas o zážitek navíc.
27. prosince – Svatý Jan Evangelista
Kolik čtenářů si ale vzpomene na třetí svátek vánoční? Slaví se na památku sv. Jana, který je autorem jednoho ze čtyř evangelií. Traduje se legenda o tom, jak mu jeho nepřátelé podali číši s otráveným vínem. On mu ale požehnal, vypil a nic se mu ale nestalo. Proto se tomuto dnů také říká „Den přípitků“. Lidé věří, že víno vypité v tento den má zázračnou moc.
28. prosince – Svátek mláďátek
A co čtvrtý svátek vánoční? Ten se slaví na památku 4444 malých chlapců, které nechal král Herodes zavraždit ze strachu před nově narozeným židovským králem. Matky v tento den nesměly na své ratolesti vztáhnout ruku, protože by jinak byly ve stáří nešťastné. Rodiče se také dětí ptaly na neviňátka a jejich počet. Když děti správně odpověděly, tak za to dostaly dárek.
Představil jsem vám tedy pět vánočních svátků, během kterých byly děti dříve obdarovávány hned třikrát (na Štědrý den, na štěpánské koledě a na Mláďátka). Máme to tak i dnes? Když odmyslím Štědrý den, zamysleme se, kolik z toho, co jsem vám představil, se dochovalo až do současnosti. Naše vánoce jsou možná materiálně bohaté. Ale na tradice, které nám zbyly po našich předcích a které se po staletích dodržovaly a také na hlubší filozofii těchto svátků jsou docela chudé. Škoda. Kdyby celá řada obyčejů nástupem konzumní společnosti nezanikly, naše vánoce tak mohly být ještě magičtější, kouzelnější a svátečnější.
Použité zdroje:
Vondrušková A.: České zvyky a obyčeje, Albatros, Praha, 2004
Vavřincová V: Malá encyklopedie vánoc, Libri, Praha, 2002
Psal jsem právě před rokem v adventním kalendáři 2013, věnovanému mým předvánočním dárkům:
Psal jsem právě před dvěma roky v adventním kalendáři 2012, věnovanému vánočním a adventním tradicím:
Rád bych také chtěl připomenout některé ne úplně všeobecně známé vánoční koledy. Dnešní odkaz na takovouto vánoční koledu je:s
Padla rosa studená
12. prosince: Příběh horolezectví
17. prosince: Štědrovečerní večeře, aneb devatero jídel
