Na inlajnech kolem Štěrbohol

Po delší pauze jsem si opět udělal výlet na inline bruslích. Šlo sice o menší, asi 10km projížďku ze Štěrbohol do Dolních Počernic a zpět, ale i tak jsem při ní udělal celou řadu zajímavých fotek.

Tuto neděli jsem si vzpomněl, že já, který jsem tu v zimě publikoval svůj blogerský Seriál „Inlajnový duch“ o chlapci, který se učil jezdit na kolečkových bruslích, jsem na nich ještě letos pořádně nebyl. A tak jsem se rozhodl, že se tentokrát projedu po stezce ze Štěrbohol do Dolních Počernic a zpět.  A tak jsem nastoupil na autobus MHD a vydal jsem se s ním na stanici „Kutnohorská“ u Štěrbohol. Odtud jsem se vydal směrem k Dolním Měcholupům, kde začíná vyasfaltovaná cyklostezka A44. Tedy lépe řečeno ta její část, kde nejezdí auta. Nazul jsem si brusle, přilbu i chrániče a vydal se na jízdu.

Krásné jarní počasí mne doprovázelo po celou dobu mého výletu, za což jsem velmi rád.

Dokonce se mi tady na začátku trasy podařilo udělal i jedno z nejzajímavějších inlajnových selfie. Jestli mne při tom někdo viděl, možná si myslel, že se mi něco stalo.

Trasa vede kolem Hostavického potoka.

A ten napájí rybník Slatina u Dubče.

Kousek za rybníkem sice nastává pro bruslaře první menší nepříjemnost. A to ta, že se tu musí jet pár metrů po hlavní silnici vedoucí z Dubče do Štěrbohol. Ale první část stezky mám za sebou.

Tady se na cyklotrasu A44 napojuje cyklotrasa A24. A za chvíli si to už zamířím pod most ze Šterboholskou spojkou.

Jak je vidět grafiťáci si tu šedé betonové ostění trochu barevně vylepšili.

A za nedlouho jsou už v dálce vidět první domky Dolních Počernic.

Vyjedu mírný kopeček a odpočinu si tu na lavičce.

A tady na bruslaře číhá další nepříjemnost. Jednak křižovatka z hlavní silnicí z Dolních Počernic do Štěrbohol a hned za ní sjezd a začátek třetí části této stezky.

I ten kopeček jsem úspěšně ustál a už si to mířím směrem k Jahodnici. Je tu menší hřišťátko s dřevěnými prolejzačkami, kde si zrovna hrálo několik dětí.

Bohužel za nimi se nalézá třetí dnešní nepříjemnost. Stezka tu probíhá rekonstrukcí. Alespoň se tady bude jednou dobře jezdit.

A tak jsem se vyfotografoval u hřiště s dřevěným motýlem a vydal jsem se cestou na zpět. Pár fotografií jsem sice si ještě udělal, ale hlavně jsem si teď vychutnával jízdu na bruslích.

Když jsem dojel po stezce zpět, rozhodl jsem se, že to tentokrát vezmu přes Dolní Měcholupy. Že by se přes ně na bruslích jelo zrovna nejlépe, to se říci nedá. To proto, že je zde na chodnících zámková dlažba. Ale ta je teď k velké škodě kolečkového bruslení snad skoro v každém městě.

A tak jsem dojel až na měcholupskou náves, kde je kaplička z roku 1870. Poprosil jsem jednoho pána, aby mne tu vyfotografoval. Ale rád bych při tom na něco upozornil. Když vás někdo fotí na kolečkových bruslích, tak někteří lidé jsou takoví fotografičtí „machři“, že vás kolikrát vyfotí i tak, že vám na fotce useknou nohy, a to, že jste na bruslích, tam pak už vůbec není vidět. Taková fotografie je pak už jen na dvě věci. Ale to naštěstí nebyl tento případ. Snad i proto, že jsem pána upozornil, aby mne vyfotil správně. Sice tam místo toho usekl věž kapličky, ale co se dá dělat.

Já jsem si potom sedl na lavičku u autobusové zastávky, přezul se do normálních bot a směřoval domů na další bruslařský zážitek toho dne, tedy na zápasy o medaile na mistrovství světa v ledním hokeji.

Související články:

Autor: Libor Čermák | středa 20.5.2015 10:14 | karma článku: 14,05 | přečteno: 1237x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,53

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88