Můžou se i v Česku a Slovensku vyskytovat nějaká neznámá zvířata?

Lochneska, sněžný muž, olgoj chorchoj, a mnohé další. To jsou snad nejznámější zvířata, o kterých existují zprávy, ale dosud jejich existence nebyla prokázána. Máme však nějaké podobné případy i v České republice?

Podle vědců na Zemi existuje značné procento zvířat, která ještě pro pozemskou vědu nebyla objevena. To, že tomu skutečně tak je, svědčí i to, že každým rokem jsou objevované noví a noví živočichové. Nejčastějším místem, kde k takovým to objevům dochází jsou oceány a pralesy. Ale i jiná místa. Občas se proslechne i to, že se někde vyskytuje zvíře, které někdo zahlédl nebo se s ním blíže setkal. Ovšem nemá jak by ho prokázal. Zpráv o takových zvířatech existují celá řada. A tak vznikl záhadologický obor zvaný kryptozoologie. Mezi jeho nejznámější české představitele patří např. Ing. Jaroslav Mareš anebo v roce 2013 zesnulý Ing. Ivan Mackerle. Samozřejmě, že hlavním předmětem zájmu jsou světově známé neobjevené druhy. Ale i také ty lokální. A tak jsem zkusil zapátrat v literatuře a zjistit, zda i u nás v České republice případně v sousedním Slovensku máme nějaké takovéto pověstmi opředená a dosud neobjevená zvířata. A budete se divit jsou. Například v knize "Velká kniha otázek a záhad" od Jitky Lenkové, Vladimíra Šišky, Ivana Mackerleho a Jana Zemana je výpis všech možných kryptozoologických zvířat po světě. A kupodivu jich tam je i několik od nás. S dalšími takovými to zvířaty jsem se setkal při četbě dalších knih o čekých záhadách. A na závěr přidám i jedno zvíře, které se skutečně na území naší země prokazatelně vyskytuje, ale viděl ho zatím jen málo kdo.

Osvětimanská příšera

Podle deníku Blesk z 24. srpna 1995 očití svědci popisovali, jak v Osvětimanské přehradě v okrese Uherské Hradiště na jižní Moravě, má žít údajně příšera, která se podobá lochnesce. Podle jiných názorů by však mělo jít o extrémě velkého sumce. Pověsti o tomto zvířeti kolovaly, a to až do roku 2015, kdy přehrada byla dočasně vypuštěna. Bohužel se v něm žádné takové zvíře nenašlo.

Zdroj: Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.,: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha 2002, http://www.zahradkaukulky.cz/tipy-na-vylet/po-modre-z-jestrabic-do-osvetiman-42/

Kremnická příšera

Podobná pověst se vyskytuje i na Slovensku v jezírku u Kremnice. Alespoň s tím přišlo Večerní České slovo z 16. srpna 1938. Zvíře mělo být 4-5 metrů dlouhé s oblým tmavohnědým tělem a zúžující se hlavou. Plave hadovitými pohyby a ukazuje se hlavně v noci. Mohlo jít například o mimořádně velkou užovku stromovou?

Zdroj: Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.,: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha 2002

Tatzelwurm / Píswurm

Ve střední Evropě, a to v Alpách existují pověsti tajuplném zvířeti jménem Tatzelwurm. V překladu znamená "prackatý červ". Měl by vypadat jako půlmetrová šiška s šupinami. Má mít čtyři malé nožky a ostré trojhranné zuby. Vydává syčivý zvuk a dokáže prý skákat až tři metry daleko. Zprávy o něm pocházejí už z roku 1799 z okolí rakouské obce Unken, kdy zde po jeho útoku zemřel sedlák Hans Fuchs. Podle názorů by například mohlo jít o nějaký druh scinka. Ovšem zajímavější je to, že podle některých pověstí by se jeho obdoba, zvaná Píswurm, měla objevovat i na Šumavě. Měla by to být šedočerná neobvykle velká ještěrka, která vydává nepříjmený hvízdot. Útočí hlavně na dobytek a měl by se vyskytovat v okolí Srní, Stach a Obřího hradu. Na stránce KPUFO http://www.kpufo.cz/wkt/pis.htm je popsáno několik svědectví setkání s tímto tvorem.

Další zdroje: Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.,: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha 2002, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatzelwurm

Hvízající had s korunkou

Nejčastěji z okolí Křivoklátka, ale i od jinud pocházejí zprávy o jakémsi hvízadjícím hadím královi s korunkou na hlavě. Zprávy o něm se nevyskytují jen v pohádkách. Ale i ze svědectví lidí během 20. a 21. století. Záhadolog Otomar Dvořák ve své knížce "Největší české záhdy" uvádí několik takovýchto svědectví. Má se objevovat v korunách stromů, na kamenech i v trávě. A podle něktrých zpráv by mohl být i jedovatý. Je to snad nějaký druh dosud neprokázaného českého hada, například zmije nebo užovky, který má nějaký výstupek či výstupky na hlavě? Nebo se snad jedná zbytek svlečené kůže, který by mohl působit jako korunka na hlavě?    

zdroj: Dvořák O.: Největší české záhdy, Nakladatelství XYZ, Praha 2007, http://zena-in.cz/clanek/had-hvizdak-je-to-jenom-udychana-uzovka

Žížala Allolobophora hrabei

Jak jsem slíbil, tak na závěr se zmíním o zvířeti, které se skutečně na území naší země prokazatelně vyskytuje, ale viděl ho zatím jen málokdo. Poprvé jsem se o něm dozvěděl, když jsem před časem se vydal na výlet po Pálavě (viz "Pěšky po Pálavě"). Když jsem přišel k Sirotčímu hrádku, tak tam o něm byla cedule, že to tu skutečně žije. Pro zajímavost Sirotčí hrádek je zřícenina hradu nad obcí Klentnice a je často používaná jako kulisa k filmům a pohádkám. Spatřit jsme ji mohli v pohádce O statčném kovářovi (s Pavlem Křížem), v Sedmero krkavců nebo dobrodružné detektivce pro děti "Třetí skoba pro Kocoura. A právě v jeho okolí v Přírodní rezervaci Tabulová má žít v podzemí hlubinná žížala Allolobophora hrabei. Je pojmenováaná po preofesorovi Sergeji Hraběti, který ji v roce 1929 náhodou objevil. Ta může dorůst do délky až přes půl metru. Navíc její přední část těla je hnědočerveně zbarvená dosahuje až dvojnásobné šířky než v části za opaskem, kde je šedá. Z hlíny vylézá skutečně málokdy a navíc její tělo je velice křehké. Kromě Pálavy by se snad ještě mohla vyskytovat na Pouzdřanské stepy - Kolby a v Ječmeništi na Znojemsku.

zdroj: https://brno.idnes.cz/pulmetrova-zizala-zije-na-breclavsku-dw5-/brno-zpravy.aspx?c=A170816_345507_brno-zpravy_vh