Osobně jsem přesvědčený, že pokud se někde na zeměkouli vyskytne báje nebo pověst o něčem, co si úplně nedokážeme vysvětlit, možná by na scénu mohla přijít archeoastronautika. A jak jsou na tom pověsti například o Krakonošovi?
Pověsti o Krakonošovi se poprvé objevují někdy v 15. nebo 16. století. Nejprve se vyskytly u německy mluvícího obyvatelstva, které ho nazývalo "Rübezahl" neboli Rýbrcoul". Až později se pověsti objevili i u česky mluvícího obyvatelstva, které mu začalo říkat Krakonoš.
Jak bývá zobrazován? Například jako obr, jindy jako trpaslík nebo jako strašidlo v lidské podobě, které sedí na vrcholu Sněžky a klátí nohami visícími přes srázné stěny a jednotvárně křičí. Zjevoval se prý v různých podobách. I jako mnich horník, myslivec, stařec, divoký kůň, žába, kohout či havran. Například v Trutnově můžeme vidět Rýbrcoulovu sochu, kde je zobrazen původním pohanským způsobem jako zvíře s kopyty, ptačí hlavou a parohy. Ona podoba, jakou známe my, tedy vzrostlý horal s vousy, v klobouku a plášti, se utvářela až postupně.
Původně také šlo o horského ducha, zlý živel, démona, který ovládal počasí a který trestal všechny bez rozdílu. Jako zastánce chudých, který dobro odměňuje a zlo trestá, jako ho známe z večerníčkových Krkonošských pohádek, byl též zobrazován až později. O Krakonošovi se nezmiňují jen Krkonošské pohádky Marie Kubátové a Boženy Šimkové. Ale například i film "Krakonoš a lyžníci" (viz https://www.youtube.com/watch?v=tDU1fOSoDHU), který se vysílá snad každý rok o Vánocích a skoro si už bez tohoto filmu ani Vánoce nedovedeme představit. A v obou případech Krakonoše popisují i tak, že jeho příchod doprovází hřmění.
A tady jsem se zarazil. Vždyť hřmění doprovází dle starověkých mýtů a pověstí i sestupování tehdejších bohů na zem. Například Erich von Däniken a jemu podobní vidí v sestupování za zvuku hromu důkaz o technice mimozemšťanů. Může být podobné vysvětlení i u Krakonoše?
Druhou věcí, která mne zarazila, je ta Rýbrcoulova podoba, kterou můžeme vidět v Trutnově (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakono%C5%A1#/media/File:R%C3%BDbrcoul.png) v podobě postavy ze směsi zvířat s parohy. Zde bych chtěl poukázat na výzkum dr. Johannese Fiebaga, který říká, že pokud se někdo setká se zvířetem, které se chová nějak podivně, nepřirozeně, a ne jako zvíře (a nejčastěji jsou to právě parohatá zvířata s velkými očima), je právě svědkem jevu mimikry a vložením náhradních vzpomínek spojených s údajnými únosy mimozemšťany. Že by další souvislost?
Za třetí se mi do mysli vkládá i ta lidová krkonošská pohádka neboli "poudačka" o Vlaších v Krkonoších, kterou ve filmu "Krakonoš a lyžníci" dětem vyprávěl cca ve 12. - 13. minutě krajánek (Oldřich Navrátil) za přespání. (viz též http://zzk.mkolar.org/Email/poudacky.html). Mimochodem, ti Vlaši v Krkonoších skutečně byli! Stalo se tak někdy v 15. a 16. století, kdy se zde věnovali hlavně prospektorské činnosti. Vždyť Krkonoše jsou dodnes známě bohatými nalezišti rud. Ale tam v té poudačce se vypráví, že jeden z Vlachů uměl létat! Co to asi bylo v 15. nebo 16. století, kdy technika na tak vyspělé úrovni ještě nebyla? Není tato pohádka vlastně jakousi vzpomínkou na něco, co bychom dnes nazvali jako neidentifikovaný létající objekt?
Za čtvrté. Víte, že v Krkonoších se nalézá i jedna gravitační anomálie, kde se prý auta dokážou sami rozjet do kopce? Tedy alespoň vizuálně. To místo se nalézá v polském městě Karpacz, a to v ulici "Stražacka" nedaleko spodní stanice lanovky na Kopu, tedy vlastně na polské straně Sněžky. Toto místo je dokonce označené na turistické mapě na mapy.cz, viz https://mapy.cz/turisticka?x=15.7328000&y=50.7662380&z=15&l=0&source=osm&id=12026487 a z českých záhadologů o něm například psal Ivan Mackerle na odkazu (http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/2015/11/20/zblaznila-se-gravitace/). že by tajuplnost, kterou nám tu zanechal samotný Krakonoš?
A za páté. V okolí Sněžky jsem na mapě objevil zvláštní souvislost se třemi místy, která jsou pojmenována po Krakonošovi. Je to 1422 vysoká hora Krakonoš v soustavě Kozích hřbetů, Krakonošova zahrádka v Obřím dole a Krakonošova rukavice, což je pole na Sněžce. Tato tři místa se nalézají v jedné přímce, a navíc jsou orientované západ - východ.
V každém případě je Krakonoš zajímavým jevem v lidové slovesnosti. Rád bych připojil ještě dvě zajímavostí, které o něm asi čtenáři moc vědět nebudou. Například podle Labyrintu tajemna od Martina Stejskala se původně Rýbrcoul nenarodil v Krkonoších, ale v Lázních Bohdaneč. Narodil se prý jako potomek ducha zemřelého a jeho živé snoubenky. Jeho otec, duch, prý mu nejprve opatřil panství nad Kunětickou horou u Pardubic. A teprve pak své působiště přenesl do Krkonoš.
Zajímavé je také to, Pokud se z Bohdanče vydáte směrem přesně na východ, narazíte na již zmíněnou Kunětickou horu. A pokud se z Bohdanče vydáte zas přesně na sever, narazíte na již zmíněnou horu Krakonoš v Krkonoších.
A s druhou zajímavostí přišel nedávno polský historik Lukazs Kozak. Ten tvrdí, že to byla právě postava našeho Krakonoše, která inspirovala spisovatele J.R.R. Tolkiena k jeho postavě čaroděje Gandalfa, jedné z ústředních postav Středozemě. (viz https://zpravy.idnes.cz/gandalf-krakonos-pohadka-tolkien-stredozeme-fmy-/zahranicni.aspx?c=A181004_100355_zahranicni_luka) Takže, když si čtete Hobita nebo Pána Prstenů, tak si vlastně pod Gandalfem můžete prý představovat i našeho Krakonoše.
Použité zdroje: Labyrintem tajemna, Stejskal M: Paseka, Praha, 1991, https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakono%C5%A1, odkazy použité v článku
Související články z letošního adventního kalendáře: 1.12.: Jak s dětmi využít zbytek větví z adventních věnců k dekoraci?, 2.12.:Izraelské Betlémy v sobě ukrývají jednu zvláštní záhadu, 3.12.: Sněhem pocukrovaná Prašná brána, 4.12.: Pro vánoční betlémy mám vždy slabost, 5.12.: Jak postavit uhříněveskou radnici?, 6.12.: Betlémy a nejen betlémy z Betlémské kaple, 7.12.: Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům, 8.12.: Betlémská kaple, 9.12.: Encyklopedie zapomenutých zvyků adventu a Vánoc
Související články o archeoastronautice v Česku:
Za mariánskými zjeveními v Česku VI. - Svatý poledník České republiky
Jsou i v Česku nějaké pradávné podzemní mezikontinentální tunely?
Co když pohádková mrtvá a živá voda jsou vzpomínkami na zapomenuté vědění?
Zažil sochař Václav Levý záhadné blízké setkání?
Znali snad staří židovští rabíni elektřinu?
Co to je na keltských statérech?
