Nedávno vědci potvrdili objev nové superzemě u druhého nejbližšího hvězdného systému od nás, u Barnardovy hvězdy vzdálené 6 světelných let. Jenže rovnovážná teplota na planetě je - 168 stupňů. Může tam být přeci jen život?
Aby na planetě či na podobném kamenném tělese mohl být život, je nutná přítomnost kapaliny. V případě Země je to voda. Naše planeta má správnou vzdálenost od Slunce, aby na ní mohla existovat voda v kapalném stavu. A voda je dobré rozpouštědlo i míchadlo na to, aby zde mohly existovat či dokonce vzniknout životní formy.
Jenže vědci stále častěji upozorňují na to, že podobné vlastnosti nemusí mít jen voda, ale i jiné kapaliny. V naší sluneční soustavě máme kromě Země ještě jedno těleso, na kterém je podobná kapalina. Jsou tam jezera, řeky, déšť a vše, co známe v souvislosti s vodou tady na Zemi. Akorát, že to není voda, ale kapalný metan, tedy dokonce organická sloučenina. A to těleso se jmenuje Titan a je to měsíc Saturnu. Právě proto mnozí vědci uvažují, že by se na Titanu mohly klidně vyskytovat nějaké ty formy života.
Jaké teplotní podmínky musí panovat na tělese, aby na ní mohl existovat metan v kapalném stavu? Podle wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan, je teplota tání metanu minus 182,5 stupně Celsia. A teplota varu minus 161,6 stupňů Celsia. To znamená, aby mohl methan existovat v kapalném stavu, musí teplota na tělese být mezi těmito dvěma body.
A teď si představte jeden z nejnovějších astronomických objevů. Minulý týden oznámili vědci z projektu Red Dots, že u druhého nejbližšího hvězdného systému, u Barnardovy hvězdy, tedy u červeného trpaslíka vzdáleného od nás pouhých 6 světelných let v souhvězdí Hadonoše, byla objevena exoplaneta. Tato exoplaneta je cca 3 x hmotnější než Země a svojí centrální hvězdu oběhne jednou za 233 dní. (viz zdroj: https://www.exoplanety.cz/2018/11/15/20-let-pozorovani-jedna-vyjimecna-planeta-podrobnosti-o-ulovku-u-barnardovy-hvezdy/). Taková to vzdálenost říká, že teplota na planetě bude o dost nižší než zde na Zemi, tudíž voda by na ní byla nejspíš ve formě ledu a nikoliv kapaliny. Jak však vědci spočítali, tak rovnovážná teplota na povrchu planety bude někde kolem 105 Kelvinů (či dokonce ještě o něco málo nižší), což je v překladu cca minus 168 stupňů Celsia.
A jestliže na nějakém tělese s pevným povrchem by mohla panovat takováto průměrná teplota, která se vejde právě mezi ty hraniční body metanu, myslím si, že bychom klidně mohli uvažovat o tom, že na takovémto tělese by se klidně mohl také vyskytovat metan v kapalném stavu. A kde je kapalina, opět by to mohlo být příležitost pro vznik nějaké formy života.
Proto si myslím, že astrobiologové by se neměli zaměřovat jen na zónu života pozemského typu, ale i na možné další zóny v planetárních soustavách, kde by se v kapalném stavu mohly vyskytovat i jiné látky. A podle toho upravit i pohled na vznik života, který tak může být ve skutečnosti v celém vesmíru velmi rozmanitý.
Zdroje: odkazy použité v článku
Související články:
Exoměsíce planet u červených trpaslíků by mohly být životu příhodnější,
Co když vesmírný alkohol vznikl ze zaniklých živých planet?
Jak by asi mohl vypadat život ve vesmíru?
Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!
rubrika: Vesmír a život v něm
