Tak, jako každý rok před Vánoci, tak i letos jsem si udělal výlet adventní Prahou. Navštívil jsem františkánský klášter, Prašnou bránu, Betlémskou kapli a celé jsem to zakončil na rozsvěcování vánočního stromu na Staromáku.
Nejprve jsem se vydal přes Václavské náměstí.
A to přes Františkánskou zahradu. Sobota, 29. listopadu 2018 přinesla Praze ještě jedno milé překvapení. Sněhový poprašek. A tak tuto fotografii můžete porovnat s předchozím výletem "Pěší výlet Prahou ke 100. výročí vzniku republiky", když jsem tudy šel také.
Tentokrát jsem zamířil do františkánského kláštera u kostela Panny Marie Sněžné (jak příznačné pro tento den).
Tady se totiž koná výstava betlémů.
A z některými zdejšími, jenž se mi podařilo vyfotografovat, jsem udělal speciální fotoblog "Pro vánoční betlémy mám vždy slabost"
Pokračoval jsem přes Ovocný trh, kde už se připravovalo kluziště, kam občas zavítáme si zabruslit i s dětmi z našeho turistického oddílu.
Dorazil jsem až k Prašné bráně.
A víte, že i Prašná brána má cosi společného s adventem? Ne? Tak hádejte co. Naproti dnešní Prašné bráně se nalézá Dům u Hybernů. A na jeho místě ve středověku stál kostel sv. Ambrože s klášterem. Proto, když se ve 30. letech 13. století začalo stavět staroměstské opevnění, tak právě tady byla nejprve postavená brána, které se říkalo "ambrožská" nebo brána sv. Ambrože. A svatý Ambrož má svátek 7. prosince. A aby tomu nebylo málo, tak tento světec má místo i v lidových adventních zvycích, podobně jako například sv. Mikuláš. Podle lidové tradice tam, kde je kostel zasvěcen sv. Ambroži, tak v podvečer tento den se objevila postava v závoji a ve špičaté čepici a honila děti, které sbíraly cukrovinky, které Ambrož poztrácel.
Také se bráně říkalo "ranná", protože byla natočená na východ, kde slunce vychází ráno. Nebo také Horská, protože byla natočena směrem na Kutnou Horu. Brána však zpustla. A tak staroměstští konšelé rozhodli o tom, že roku 1475 se začne s výstavbou nové brány, jejíž hlavní úkol je Prahu dobře reprezentovat a bude se nacházet na opačném konci Starého Města než ji podobná Staroměstská mostecká věž Karlova mostu. Její stavbu nejprve vedl zednický mistr Václav. Ale ten na svojí práci nestačil, proto ho vystřídal Matyáš Rejsek z Prostějova. Ani ten však stavbu nedokončil, protože roku 1483 se král Vladislav Jagellonský přestěhoval z Králova dvoru (na místě dnešního Obecního domu) na Pražský hrad. A tak její atraktivnost upadla. Ale i tak právě tady začínala pověstná Královská cesta, kudy projížděli čeští králové na korunovaci do katedrály sv. Víta. Brána zůstala nedokončená. A v 18. století sloužila i jako skladiště střelného prachu. Odtud její současný název "Prašná". Teprve až v letech 1878-86 získala Prašná brána dnešní podobu. Její rekonstrukce se ujal architekt Josef Mocker, který ji opravil podle vzoru Staroměstské mostecké věže. A dokonce i její výška se zvětšila z původních 42 metrů na dnešních 65.
Dnes slouží i jako rozhledna.
I já jsem ji navštívil a z fotografií, které jsem tu pořídil, jsem vytvořil speciální fotoblog "Sněhem pocukrovaná Prašná brána".
Pak jsem pokračoval Celetnou ulicí kolem domu U Černé Matky Boží, což je vrcholné dílo české kubistické architektury podle návrhu architekta Josefa Gočára z let 1911-12.
Následně kolem baziliky sv. Jakuba Většího
To původně gotický kostel, který byl později přestavěn barokně.
Také jsem prošel Týnem neboli Ungeltem, což byl ve středověku kupecký dvůr.
A ocitl jsem se na Staroměstském náměstí.
A tady se jako každý rok před Vánoci konají tradiční vánoční trhy.
Hezké to kovářské práce
Moje další cesta vedla Husovou ulicí, kolem kostela sv. Jiljí.
Kostel byl původně románský. Ve 2. polovině 14. století byl přestavěn goticky. A vnitřní výzdoba je barokní.
Já jsem pak zamířil na vánoční výstavu do suterénu Betlémské kaple.
Tady je možné si prohlédnou celou řadu betlémů. Například i tento z Lega.
Další vánoční prvky a dekorace.
A hlavně dětem se tu letos jistě líbí, protože letošní téma vánoční výstavy jsou "Hravé Vánoce".
Já jsem si výstavu nafotografoval a udělal speciální fotoblog: "Betlémy a nejen betlémy z Betlémské kaple". A podobně jsem to udělal i se svojí loňskou návštěvou zdejší vánoční výstavy, a to "Vzpomínky na loňskou vánoční výstavu v Betlémské kapli".
A když na výstavu chodím každý rok, měl bych se také jednou podívat i do Betlémské kaple jako takové.
Tam, co kázal Mistr Jan Hus. A tak jsem šel.
Původní kaple byla založena v roce 1391 (za vlády Václava IV.) a vystavěna byla v letech 1391-94. Zasvěcena byla památce Betlémských nemluvňátek. Jejich svátek se v západní liturgické tradici slaví 28. prosince – Svátek mláďátek. Je to vlastně takový čtvrtý svátek vánoční. Kaple byla určena pro kázání v českém jazyce. A nejznámějším zdejším kazatelem byl Mistr Jan Hus. Ten zde působil od března 1402 do února 1413. V pozdním středověku pak kaple sloužila jako farní kostel. Po Majestátu Rudolfa II. kapli spravovala Jednota bratrská. Ale už roku 1622 ji císař Ferdinand II. odevzdal Tovaryšstvu Ježíšovu neboli Jezuitům, kteří tehdy spravovali pražskou univerzitu. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se z kaple stává filiální kostel k nedalekému kostelu sv. Jiljí, o kterém jsem se už dnes zmiňoval. Jenže kaple už tehdy byla ve velmi špatném stavu, a tak v roce 1786 byla z části zbořena a zůstala po ní jen torza obvodových zdí. Její parcela pak sloužila jako sklad dřeva a v 19. století byl na jejím místě dokonce postaven třípodlažní činžovní dům. S obnovením kaple se začalo po roce 1948 z podnětu Zdeňka Nejedlého a její rekonstrukce probíhala v letech 1950-52. Rekonstrukci prováděl architekt Jaroslav Fragner. Kaple nejdříve sloužila socialistické propagandě a dalším veřejným účelům. Ale v roce 1987 ji převzalo České vysoké učení technické. To ji do roku 1992 rekonstruovalo a od té doby slouží imatrikulacím, promocím, jmenování profesorů nebo dokonce k ekumenickým bohoslužbám. A dalším akcím.
I Betlémskou kapli jsem si nafotografoval. A z fotografií vytvořil speciální fotoblog "Betlémská kaple"
Pak jsem se vrátil zpět na Staroměstské náměstí, kde jsem si dal trdelník a svařák. A pak se ve tři hodiny odpoledne podíval, jak chodí nově zrekonstruovaný orloj. "Jó, kdyby to viděl strýček Viktor, hned by to koupil."
V jednom z okolních obchodů jsem si také všiml několika roztomilých vánočních figurek z keramiky. A tak jsem neodolal a vyfotil jsem si je.
Pak jsem se vydal na další procházku po Praze, podívat se například, co se dá kde sehnat.
Koupil jsem si například nové vydání knížky Jaroslava Foglara "Chata v Jezerní kotlině", o níž jsem pak napsal recenzi "Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům".
Důvod té procházky byl takový, potřeboval jsem ještě nějak využít tu hodinu a půl, která zbývala do půl páté, kdy byl na Staroměstském náměstí slavnostně rozsvícen vánoční strom.
A pak už jsem se vydal na nádraží a zpět vlakem domů. A už se těším, jak si doma v klidu začtu do té Chaty v jezerní kotlině.
Související články z letošního adventního kalendáře: 1.12.: Jak s dětmi využít zbytek větví z adventních věnců k dekoraci?, 2.12.:Izraelské Betlémy v sobě ukrývají jednu zvláštní záhadu, 3.12.: Sněhem pocukrovaná Prašná brána, 4.12.: Pro vánoční betlémy mám vždy slabost, 5.12.: Jak postavit uhříněveskou radnici?, 6.12.: Betlémy a nejen betlémy z Betlémské kaple, 7.12.: Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům, 8.12.: Betlémská kaple, 9.12.: Encyklopedie zapomenutých zvyků adventu a Vánoc, 10.12.: Může mít Krakonoš něco společného s mimozemšťany?, 11.12.: Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách, 12.12.: Vzpomínky na loňskou vánoční výstavu v Betlémské kapli
