Miliony cizích Zemí
Miliony? Pardon, vždyť tím vlastně snižuji skutečný stav věci! Podle nedávných výzkumů může být jen v naší Galaxii až 17 miliard planet o velikosti Země.
Je to nepředstavitelné číslo. Zatímco ještě před dvaceti lety jsme vůbec netušili, zda vůbec tam venku mimo sluneční soustavu nějaké planety jsou, dnes už to víme. U některých hvězd dokonce jejich planetární systémy známe tak podrobně, že by se o nich daly psát doslova statě. Dokonce víme i to, že svět exoplanet je tak neuvěřitelně pestrý, že to, co známe u nás ze sluneční soustavy, je jen slabý odvar toho, jaké všechny planety se ve vesmíru nalézají. Ze sluneční soustavy známe celkem tři druhy planet. Jednak obří plynné, to jsou Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Dále planety terestrické, neboli zemského typu s pevným povrchem, což jsou Merkur, Venuše, Země a Mars. A pak ještě planety trpasličí, což jsou takové obdoby těch terestrických, avšak oproti nim s hmotností řádově nižší. Mezi trpasličí planety ve sluneční soustavě tak bylo zařazeno těchto pět těles: Ceres, Pluto, Hauamea, Makemake a Eris.
Z jiných planetárních soustav známe například i tzv. „horné Jupitery“ či „horké Neptuny“, což jsou obří plynné planety, obíhající svojí centrální hvězdu v takové blízkosti, že třeba i několik takových těles obíhá blíž, než Merkur tady. Panuje na nich takové horko, že si ho ani neumíme představit. Dále jsou to tzv. „superzemě“, které mají větší hmotnost než Země, avšak o dost menší než Neptun. U mnohých z těchto těles je pravděpodobné, že mají pevný povrch. Zajímavé jsou i tzv. „vodní planety“. Typickým příkladem je GJ 1214 b, objevená spektrografem HARPS Evropské jižní observatoře v roce 2009. Ta se nalézá od nás zhruba 40 světelných let daleko v souhvězdí Hadonoše. Je to planeta zhruba 6 krát hmotnější než Země a zhruba 2,5 větší. Je zajímavá tím, že bylo vypočteno, že se většinou skládá z vody. Na této planetě se tak nalézá pro nás nepředstvyitelný oceán, kde se voda kromě nám známých skupenství může vyskytovat I v jiných pro nás nevídaných. Může se zde nalézat napříkla tzv, “supertekutá voda”, nebo “horký led”. Samostatnou kapitolou jsou I tzv. “bludné planety”, které nejsou vázány na žádnou hvězdu a volně se pohybují vesmírem. I o těchto tělesech už víme, že existují.
Pro nás bude nejzajímavější asi to, nakolika takových planet by mohl existovat život. V tomto případě je třeba se zaměřit jednak na tzv. obyvatelnou oblast, což je taková vzdálenost od centrální hvězdy, kde by se na povrchu planety mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. A dále je třeba najít planety s pevným povrchem, tj. planety terstrické, případně superzemě. Otázkou však je, kolik takovýchto planet v naší planetární sosutavě je. Odpověď na tuto otázku má přinést již několik let probíhající mise teleskopu Kepler. Ten tato tělesa vyhledává na základě zkoumání jasnosti hvězd podobných Slunci, kdy pokles její jasnosti je dán průchodem exoplanety. Nedávno se konalo 221. setkání americké astronomické společnosti, na kterém byl představen velice zajímavý výzkum, vycházející z dat, které tento teleskop zjistil. Ten říká, že planetu o velikosti Země má zhruba každá šestá hvězda v naší galaxii. Z toho vyplývá, že naše galaxie obsahuje minimálně 17 miliard takových planet, jejíž velikost je obdobná jako Zěmě.
17 miliard je nepředstvitelné číslo, ale zkusme se do tohoto zjištění ponořit hlouběji, abychom si ho umněli přeci jen trochu lépe představit. Představme si, že máme k dispozici 17 miliard těles o veliosti naší Země a seřadili bychom je těsně za sebou. Pokud si to spočítáme, odpovídalo by to zhruba 50tiskrát větší vzdálenosti, než je vzdálenost Slunce – Neptun! Zkusme se na tento počet podívat ještě jiným pohledem. Co kdybychom tyto všechny planety vměstnali do sluneční soustavy, a to opět do prostoru po oběžnou dráhu Neptunu? Znamenalo by to pak, že jednotlivé oběžné dráhy těchto planet by byly od sebe vzdálené pouhých 265 metrů! Tj. zhruba čtyři planety na kilometr! A pojďme s čísly čarovat ještě dál. Každý astronom vám řekne, že naše planeta obíhá Slunce po mírně eliptické dráze, jejíž vzdálenost od Slunce se během roku mění v rozmezí od 147 milionů km do 152 milionů kilometrů. Je to rozdíl nějakých pěti milionů kilometrů. Při přepočtu do naší situace by se množství planet do této vzdálenosti vešlo neuvěřutelných 20 milionů! Jinak řečeno, měli bychom tu mít 20 milionů planet s velice obdobnými podmínkami, jako má naše Země. Pořád, čtenáři, ještě věříte, že pozemský život je v naší galaxii něco vzácného až ojidinělého? Tak si tento článek přečtěte ještě jednou a snad už budete s této naivní víry vyléčeni.
Zdroje a použitá literatura:
wikipedie
Související články:
Autor: Libor Čermák |
čtvrtek 24.1.2013 8:20 |
karma článku: 13,61 |
přečteno: 1204x
