Bylany jsou mimořádnou archeologickou lokalitou tak, že po nich byla pojmenovaná celá neolitická kultura. Běžný turista tu toho moc dochovaného nenajde. Možná až na něco, o čem se však ze zdejších informačních tabulích ani nedozví.
Bylanská kultura se vyskytovala zhruba od 8. do 5. století před naším letopočtem a spadá tak období halštatské, neboli starší doby železné. Tedy doby jež přímo předcházela hlavní keltské éře – době laténské. A Bylany u Kutné Hory, to je místo, kde se tato kultura projevila nejvýrazněji, i když jsou zde nálezy i z podstatně starší doby. Pravda, kdyby nebylo informačních tabulí u zdejší archeologické stanice, lajk by v současné době vůbec nijak nepoznal, že se nalézá na archeologicky výjimečném místě. Jsou tu jen úvozové cesty a pole. Přitom zde byly odkryty neolitické vesnice, rondely a dvě pravěká hradiště Cimburk a Denemark.
Ale pozor! Přeci jen se tady něco nalézá. To, z čeho by něco měl i lajcký návštěvník. A přeci jsem o tom nikde mezi informačními tabulemi nenašel žádnou informaci. Jedná se o megalitickou památku - zachovalou kamennou řadu. Takovou, jaké jsou známé například z lokality Kounov (viz Kde leží český Carnac?). A zde se zřejmě jedná o něco podobného.
Nalézá se asi tři sta metrů na východ od hlavní turistické trasy, označené modrou turistickou značkou (vedoucí z Bylan k Velkému rybníku). Řadu pak najdeme na křižovatkách dvou polních cest, které „trojúhelníkově“ vedou přímo z této hlavní cesty.
V délce 33 metrů se zde dochovalo šest cca půlmetrových kamenů, které lemují zdejší cestu. I když původně jich mohlo být až deset, buďme rádi, že se dochovalo alespoň toto. Jsou megalitické památky, ze kterých se bohužel kromě legend nedochovalo vůbec nic. Podle měření ukazují o pouhý jeden stupeň jižněji, než je odtud azimut východu slunce o letním slunovratu. Domnívám se proto, že to může mít souvislost i se západem sluncem o slunovratu zimním.
Stáří této řady je neznámé. Těžko říci, zda souvisí se zdejší bylanskou kulturou nebo s nějakou jinou kulturou straší či novější. Víme jen to, že se jedná o kameny, které nebyly vytěženy na zdejším poli. Důvod je jednoduchý. Kameny jsou rula či ortorula, ale zdejší podloží je tvořeno pískovcem. Podloží tvořené rulou jsou nejblíže v asi kilometr vzdáleném údolí říčky Vrchlice. Znamená to, že sem byly doneseny. Otázkou je proč sem byly doneseny a proč sem nebyly použity kameny pískovcové kameny ze zdejšího podloží? Znamená to zřejmě, že výsledná práce měla důležitý význam, a tak to chtělo nějaké pevnější kameny, než jen pouhý pískovec.
Kromě toho je odtud také nádherný výhled na Kutnou Horu a zvlášť na katedrálu Sv. Barbory a chrám sv. Jakuba. Ovšem vedle v nich v dálce kouří i chvaletická elektrárna.
Zdroj: moje návštěva a mé fotografie, http://www.bylany.com/bylany.html, http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mbylany/mbylany.htm, http://www.archeolog.cz/encyklopedie/bylanska-kultura
Související články: Kde leží český Carnac?
