Mariánská zjevení a sluneční aktivita jdou zřejmě ruku v ruce

Rád bych zde dnes publikoval jeden svůj další záhadologický postřeh. Ten se týká tajuplných mariánských zjeveních, která se mi zdají tak, že je mezi nimi často spojitost se sluneční aktivitou. Je to jen náhoda? Anebo i souvislost?

Záhadným mariánským zjevením jsem už na svém blogu věnoval mnoho článků. Dnes bych se jim rád věnoval opět, protože jsem si všiml další a pro mne vzrušující záhady. V roce 2010 jsem zde publikoval článek "Bude rok 2012 rokem politických zvratů?", ve kterém jsem se věnoval důležitým světovým událostem v souvislosti s jedenáctiletou sluneční aktivitou. Když jsem se však pokusil do grafu sluneční aktivity dosadit i data počátků významných (a samozřejmě stále údajných) mariánských zjevení, zůstal jsem na to zírat s otevřenými ústy.

Slunce, to, jak známo, není pořád stejné, ale svoji aktivitu mění v periodách po cca 11 lety. Pozná se to pomocí slunečních skvrn. V maximech jich mívá nejvíce. Proto jsem si z internetu stáhl grafy sluneční aktivity od 17. století až po současnost. A vynesl jsem tam případy mariánských zjeveních, u kterých je známý alespoň rok, kdy započalo. České případy červeně a zahraniční modře. Lze z toho něco vyčíst ohledně případů Mariánských zjevení? Podle mne ano. Všiml jsem si, že u českých případů se hodně často objevuje hodnota sluneční aktivity kolem 40. Je to případ Malých Svatoňovic (rok 1715, podrobněji jsem se případu věnoval ve článku "Za mariánskými zjeveními v Česku"), Krásné Lípy (rok 1732, viz Za mariánskými zjeveními v Česku IV ) Rychnova na Moravě (rok 1742 Za Mariánskými zjeveními v Česku II) , Určic (rok 1758, viz Za mariánskými zjeveními v Česku IV ), Bozkova (1785, viz Záhady a tajuplné souvislosti Panny Marie Sněžné), Mariánské hory (1814, viz  Za mariánskými zjeveními v Česku III), Filipova (rok 1866, "Za mariánskými zjeveními v Česku"), Smržova (rok 1879, "Za mariánskými zjeveními v Česku"), Suchého Dolu (rok 1892, Suchý Důl, tam, kde došlo k mariánskému zjevení), Lenory (1946, Za mariánskými zjeveními v Česku II) a Nového Jičína (1994, Za mariánskými zjeveními v Česku VI. - Svatý poledník České republiky).

Je zde patrná ještě druhá zajímavost, a to možná ještě křiklavější. Ta se naopak více vztahuje k významným zahraničním případům. A to takové, že často k zjevením dochází i přímo v době maxim sluneční aktivity. Můžete si to zkontrolovat na přiloženém grafu. V tomto období se vyskytly například 

1) Paříž (rok 1830)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi

2) Lourdy (rok 1858, viz podrobný článek Záhady a zajímavosti mariánského zjevení v Lurdech)

3) Champion (rok 1859)

https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=13793

4) Fatima (rok 1917, viz podrobný článek Sto let od mariánského zjevení ve Fatimě)

5) Turzovka (rok 1958, viz podrobný článek Co mne fascinuje na slovenských mariánských zjeveních?)

6) Zeitun (rok 1968, viz podrobný článek Egypt, země Panně Marii zaslíbená)

7) Medugorje (zač. 1981)

8) Kibeho (rok 1981)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Kibeho)

9) Litmanová (rok 1990, viz podrobný článek Co mne fascinuje na slovenských mariánských zjeveních?)

10) Asiut (rok 2000, viz podrobný článek Egypt, země Panně Marii zaslíbená)

11-16) Z českých případů se v maximech nalézají například Malé Svatoňovice (1715 Za mariánskými zjeveními v Česku), Mariánská Hora (1814, viz  Za mariánskými zjeveními v Česku III) , Nebílovy (1859 Za mariánskými zjeveními v Česku IV) , Pyšel (1893 Mariánská a jiná zjevení svatých v Česku V.), Přeštěnice (1928, Za Mariánskými zjeveními v Česku II) a Číhošt (1949, Zamyšlení nad Číhošťským zázrakem).

Co si myslet o těchto zajímavých souvislostech? Podle mého názoru, když něco takového existuje, určitě bychom takové a podobné zážitky neměli brát na lehkou váhu. Je totiž docela možné, že za tím by skutečně mohlo být něco trochu víc než jen pouhá povídačka.