Já slovem „soudruhismus“ označuji taková slova, která původně znamenala něco jiného. Avšak pod tíhou politických vlivů se zcela změnil jeho význam. Takovým typickým slovem je „soudruh“ nebo „soudružka“.
„Soudružko učitelko“, s tímto slovním spojením se nejspíš setkal každý, kdo v předlistopadové době chodil do školy. Tím jsem byl také já. Popravdě řečeno, zhruba přes pět let jsem vůbec nevěděl, co to slovo „soudružka“ vlastně znamená. Ve škole mi to pořádně nikdo nevysvětlil, a tak jsem si celou tu dubu myslel, že toto slovo je jen jaká si součást názvu oné profese. A tak když jsem tehdy někde slyšel projev nějakého komunistického papaláše, divil jsem se, proč on oslovuje právě učitele. Jak je to s tím slovem doopravdy, že se jedná o oslovení komunistů“, jsem se dozvěděl až v šesté třídě, v době sametové revoluce. A tak jsem ze dne na den změnil své oslovení učitelů ze „soudruhů“ na „pane“ a „paní“.
Přitom ten úplně původní význam slova „soudruh“, byl zcela jiný. Původně to znamenalo „společníka“ nebo „druha ve společné věci“. Nic, co by sebemenším způsobem naznačovalo jakoukoliv souvislost s komunizmem, bolševizmem apod. Vždyť ho ve svých básních používal třeba i Neruda. V tomto původním významu jsou tedy vlastně navzájem soudruzi nejen všichni, co jsou členy nějaké politické strany, ale i například nějakého klubu či spolku nebo jacíkoliv spolupracovníci, protože jim také jde o společnou věc. Zkrátka a dobře komunisti si toto slovo přivlastnili, defakto ho ukradli a jeho význam totálně překroutili. A to tak, že dnes je používáno hlavně v záporném slova smyslu.
Ale chtěl bych se zamyslet nad jednou věci. Neděje se náhodou něco podobného i dnes, v současném politickém režimu? Možná si to neuvědomujete, ale já jsem jedno takové slovo objevil. To slovo zní „úspěšný“ a používají ho ke své propagaci hlavně pravičáci. V jejich slova smyslu znamená především někoho, komu se povedlo nějakým způsobem zbohatnout. A to, že člověk může být úspěšný i jinak než v hrabání peněz, tak to už jim je jedno. Nemůžu si pomoci, ale připadá mi to stejné převrácení slova smyslu, jako to s tím „soudruhem“.
V jejich pravičáckém slovníku lze nalézt i další převracené slovo, které znamená pravý opak slova „úspěšný“. A tím je slovo „nepřizpůsobivý“. I přesto, že původní význam obou slov, tedy„úspěšný“ a „nepřizpůsobivý“, spolu nijak nesouvisí, tak si nemohu pomoci, ale v dnešním pravicověpolitickém slovníku znamenají vlastně protiklady.
A tak bych chtěl všechny politiky vyzvat, aby nepřekrucovali původní česká slova na výrazy svých politických zájmů a ponechali je českému jazyku tak, jak byl jejich původní význam.
