- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Teplo a světlo rodinného krbu bylo odedávna jak symbolem zimy, tak nejvýznamnějších zimních svátků. A oheň, ten vždy s vánocemi přímo souvisel. Už dávných dobách, kdy Střední Evropu obýval tajuplný národ keltský, který v době dnešních vánoc pravidelně slavil oslavy slunovratu, měl oheň svůj posvátný význam. Právě jeho zapalování pro ně byl doslova obřad. Polínko, kterým byl krb zapalován, muselo pocházet ze svého pozemku a být uschované už z loňského slunovratu. A pokud ne, měl by rodině takové polínko darovat jejich přítel. Když se zapalovalo, nejdřív se poprášilo moukou a pak se zapálilo za pomocí třísek z loňského polena. A dokonce se někdy o ozdobovalo! To muselo být nádherné, až přímo škoda ho zapálit. A přeci se nakonec zapálilo. To pak muselo vydržet hořet nepřetržitě dvanáct dní. Toho se docilovalo tak, že jeho neohořelá část se kropila jablečným moštem. Popel, který z polena zbyl, se pak dal do půdy, aby na jaře rychleji klíčila. A uhlíky z něj, ty se zas používaly i jako amulety. Tak, to chodilo i ve středověku snad až do časů našich prababiček.
Zdroj: Vavřincová V.: Malá encyklopedie vánoc, Libri, Praha, 2002
https://www.youtube.com/watch?v=AxWej4gi32I
„Adventní kalendář: Jak to bylo ze Santa Clausem?
adventní kalendář 2013“: „Zážitková desková hra „Cesta Středozemí“
adventní kalendář 2014“: „Tajemství vánočního jmelí
„Vánoční doba 2015“„Vánoční doba: Dárek pro dědečka – vystřihovánky kostela
Kdy, že začíná ta předvánoční doba?Jak vyrobit malý adventní věneček
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!