Ve svém dalším blogu (i fotoblogu) bych vás pozval na Vinařickou horu mezi Kladnem a Slaným, na nejjižnější výběžek Českého středohoří.
Je to vlastně pozůstatek třetihorního stratovulkánu tvořený hlavně čedičem.
Vede sem žlutá turistická značka a naučná stezka z Vinařic.
To, co působí jako kráter sopky, však není kráter, ale starý lom na čedič.
Samotná hora je vysoká 413 metrů nad mořem.
Je odtud také nádherný rozhled. Například na České středohoří
A nebo Říp a okolní kopce.
Kdo se chce pro ní projít, může využít i naučnou stezku s informacemi.
K tomuto vrcholu se váže i pověst o pokladu, který je zde někde ukrytý. Získat ho však lze jen na Velký pátek, kdy se hora otevírá. Viz také „Kde se o Velikonocích otvírají poklady?“
Toto místo bylo osídleno i v pravěku. O tom svědčí i nález křemencového menhiru, jenž až do 20. století stál na vrcholu Vinařické hory. Jak jsem se dozvěděl na stránkách KPUFO, dnes je však součástí vinařického pomníku obětem první světové války.
Pro zajímavost, zjistil jsem tu nejednu geometrickou zvláštnost. Vinařická hora jednak stojí na jedné z os tzv. Slánské hvězdy, kterou jsem popsal v článku o podobné geologické zajímavosti „Magická Slánská hora“. A za druhé Vinařická hora leží přesně uprostřed mezi Mšeckými Žehrovicemi, kde byla nalezena známá plastika keltské hlavy a Budčí, dalším významným bodem dávného osídlení. Náhoda?
Pokud jste teda ještě na Vinařické hoře nebyli, tak vás sem zvu.
Použité zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vina%C5%99ick%C3%A1_hora , místní informační tabule,
http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mvinarice/vinarice.htm
Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Podobné lokality:
