Jeden rok končí a další začíná. My slavíme a dáváme si předsevzetí a přitom si ani neuvědomujme, že každým rokem s námi naše rodná planeta vykoná takovou cestu, že i všechny naše dopravní prostředky hravě strčí do kapsy.
Znáte průměrnou vzdálenost naší Země od Slunce? Ta je zhruba 150 milionů kilometrů. Astronomové tomuto úseku říkají astronomická jednotka. A zkusili jste si někdy spočítat, jak je vlastně dlouhá každoroční pouť naší planety kolem Slunce? Při použití vzorce 2xpíxr se tak dostaneme na vzdálenost, která se rovná bezmála jedné miliardě kilometrů! Pro představu, naše planeta s námi každý rok uletí takovou dráhu, která se rovná vzdálenosti místa, které se od Slunce nalézá zhruba mezi Jupiterem a Saturnem. Když si to převedeme do okolí Země, tak zatímco Apollu 11 trvala cesta na Měsíc čtyři dny, naše planeta tuto vzdálenost zvládne za pouhé 3,5 hodiny. A tak se naše Země pohybuje rok co rok už miliardy let. Úžasná rychlost.
Jenomže nebyli bychom ve vesmíru, kdyby trasa naší planety nebyla ještě zajímavější. Laik by si řekl, že vlastně neděláme nic jiného, než neustále opisujeme kružnici (nebo chcete-li elipsu blízkou kruhu) kolem Slunce. V rámci sluneční soustavy ano. Ale Slunce a společně s ním celá sluneční soustava, se pohybuje i v rámci naší galaxie Mléčné dráhy. A tak kromě toho, že obíháme naší centrální hvězdu, tak se společně s ní se ještě pohybujeme rychlostí cca 250 km za sekundu směrem k souhvězdí Labutě. Když si to přepočteme, zjistíme, že každý rok společně se sluneční soustavou urazíme vzdálenost, která odpovídá necelým 8 miliardám kilometrů. Pro představu je to asi 1,5 násobek vzdálenosti průměrné vzdálenosti Pluta od Slunce.
Když si tedy obě trasy spojíme, zjistíme, že dráha naší planety je ve skutečnosti jakási šroubovice. A protože pól ekliptiky se nenalézá v Labuti, ale v souhvězdí Draka, je středová osa šroubovice vůči své základně navíc o něco zkosená.
Ale, když se na celý problém podíváme ještě z většího hlediska, zjistíme že je to zase o něco složitější, protože naše Slunce při své cestě Mléčnou dráhou vlastně zase obíhá kolem jádra naší galaxie. Jeden její oběh trvá cca 230 - 250 milionů let. Této době se říká „galaktický rok“. Takže ten minulý „galaktický Silvestr“ se tedy konal na počátku druhohor. A tak si osu oné šroubovice, která odpovídá pohybu naší planety musíme nakonec opět stočit dokolečka. Tentokrát podle zvláštního elipse blízkého geometrického útvaru, zvaný „galaktický epicykl“, což je tvar trasy každé hvězdy kolem jádra Mléčné dráhy.
Jenomže aby to všechno nebylo tak jednoduché, vesmírem se pohybuje i samotná Mléčná dráha. Dle předpokladů astronomů je její rychlost cca 630 km za sekundu. To znamená, že jak v uplynulém roce, tak v nadcházejícím i v jakémkoliv jiném se navíc ještě přemístíme o cca 20 miliard kilometrů, což je 3,5 dál než je průměrná vzdálenost Pluta od Slunce!
Takže my si tady vlastně sedíme, čteme si články v blozích, řešíme tu domácí i geopolitické problémy a ani si neuvědomujeme, že vzhledem k tomu, jak s námi naše planeta cestuje vesmírem i k oněm obrovským kosmickým vzdálenostem, to ve skutečnosti všechno jsou jen žabomyší titěrnosti, které se v tom obrovském prostoru ztratí jako nejmenší zrnko písku na Sahaře. Vesmír je proti tomu všemu neskutečně úžasný. A to mějme na mysli i v tom celém novém roce.
Takže dnes, na počátku další celoroční etapy cesty naší planety přeji všem úspěšný nový rok 2011
Použité zdroje a fotografie: wikipedie, www.astro.cz
Související články:
Bylo Pluto vyřazeno ze sluneční soustavy?
