V poslední době se stále častěji vyskytují podivné a ničím nepodložené názory, že tzv. globální oteplování, o kterém se ve sdělovacích prostředcích mluví každou chvíli, se vlastně vůbec nekoná. Proč se tyto názory šíří? A proč za nimi dokonce stojí i někteří státní představitelé?
Zeme - tretí planeta slunecní soustavy. Planeta, na které se uchytil vesmírný jev zvaný život
Píše se listopad roku 2000 a celý svět s napětím sleduje prezidentské volby v USA. O křeslo nejmocnějšího muže planety usiluje texaský guvernér George Bush mladší a tehdejší viceprezident Albert Gore, jenž je znám i jako velký bojovník za boj s globálním oteplováním. Volby skončily a sčítají se hlasy. Zatím to vypadá nerozhodně. Rozhoduje Florida, kdo ji získá, stane se vítězem voleb. Jenže rozdíl je asi pouhá jedna setina procenta, a tak dochází k přepočítávání hladů. Já samozřejmě ze všech sil fandím tomu, aby se vítězem stal demokrat Al Gore. Jenže vše nakonec skončilo vítězstvím G. Buse. To mělo za následek i to, že za jeho vlády namísto ochrany atmosféry odmítly Spojené státy americké podepsat tzv. kjótský protokol. A tak není divu, že jistě i tento jeho postoj přispěl k tomu, že tento republikán odchází po osmi letech jako jeden z nejméně oblíbených amerických prezidentů v historii. Al Gore na místo toho získal v roce 2007 společně s Mezinárodním panelem pro klimatické změny Nobelovu cenu za mír, a to za jejich boj s globálním oteplováním.
Jenže George Bush nebyl zdaleka jediný, kdo zavíral oči před hrozbou globálního oteplování. Jeden takový popírač se objevil i ve střední Evropě. Navzdory všem možným vědeckým důkazům, navzdory očividného tání ledovců v Antarktidě a v Grónsku, navzdory teplým zimám, které se v posledních letech vyskytly i v jeho rodné vlasti, se tu a tam občas objeví na nějakém vědeckém semináři a ačkoliv je původním povoláním ekonom, tedy žádný přírodovědný obor, hlásá tam hypotézu, že se žádné klimatické změny prostě nedějí. Já myslím, že pozorný čtenář jistě poznal, že mluvím o současném českém prezidentovi Václavu Klausovi. Co k němu dodat? Že se určitě bude divit, až si ve své oblíbené Peci pod Sněžkou nebude moci jednou zalyžovat. A proč? Protože na začátku 21. století dával svět raději přednost takovým hodnotám, že je lepší vytvářet zisk, než chránit atmosféru naší planety. A jak tehdy na počátku století nejčastěji fungovaly nejrůznější továrny a elektrárny? Jaký byl nejčastěji pohon tehdejších aut, prohánějícími se zakouřenými velkoměsty? Ve většině případů šlo přeci o fosilní paliva. To se pak ani nejde divit tomu, že takový G. Bush odmítl podepsat kjótské protokoly, když v době před svojí prezidentskou funkcí podnikal v ropném průmyslu. A co jeho viceprezident Dick Chejny? Vždyť i ten před svojí kariérou v Bílém domě působil jako ředitel nadnárodní ropné společnosti Halliburton Industries. Takže proč se podpisem nějakých smluv o omezování emisí skleníkových plynů připravovat o zisky? To je pak jednodušší říci, že se žádné globální oteplování prostě nekoná. Co naplat, že ledovce v arktických oblastech se rok od roku zmenšují, nám ropným magnátům to přeci nevadí! Díky tomu, že se ledovec zmenšuje, byly přeci nedávno objeveny obrovské zásoby ropy v Grónsku. Takže i v příštích letech bude co vypouštět do ovzduší a penízky se do kasiček nám nejbohatším a nejvlivnějším jen pohrnou.
Odkazy:
