Kde všude mohla ležet Atlantida?

Možná jste také nedávno zaznamenali zprávu, že ve Španělsku bylo objeveno místo, které mohlo být legendární dávnou Atlantidou, o niž se zmiňuje řecký filozof Platón ve svých dialozích Kritiás a Timaios.  

Než se na to podíváme blíže, musíme se nejdříve podívat na to, co o tomto světě říká samotný Platón. Podle jehož spisů měla Atlantida existovat před velkou potopou. V souvislosti s tím, bych chtěl připomenout svůj dřívější článek Mají pověsti o potopách reálný základ?, který se legendami o povodních obšírněji zabývá a dává je do souvislosti z koncem poslední doby ledové (neboli glaciálu), kdy se společně s táním ledovců zvedly hladiny světových oceánů. Atlantida se údajně měla nacházet za Heraklovými sloupy, což v překladu do moderního zeměpisného jazyka značí Gibraltarský průliv. Pak se najednou zvedla hladina, ať už z důvodu nějaké tsunami nebo dlouhodobějšího zavodnění a celou legendární zemi pohltilo moře.

Když se však na tím zamyslíme, která z obou variant je blíže pravdě, vychází mi to jednoznačně. Když si vzpomeneme na Indonésii roku 2004 a nově též na Japonsko, víme dobře, jak se takové vlna tsunami chová. Je to řádově několikametrová mohutná vlna, která najednou zaplaví přímořské oblasti, ale po krátké době se vrátí zpět do moře. Pokud se jedná o větší pevninu například o celý kontinent, jak se v případě Atlantidy často říká, je takřka nemožné, aby ji dokázala takto najednou zničit jako takový. Proto se domnívám, že šlo spíše o vzestup mořské hladiny, například v souvislosti s táním ledovců z poslední doby ledové.

Její lokalizace se nejčastěji udává Atlantický oceán. Ať už v oblasti Atlantského hřbetu zhruba v oblasti Azorských ostrovů či v oblasti záhadného Bermudského trojúhelníku a Bimini či snad i v okolí Kanárských ostrovů. Všechny tři lokality leží v Atlantském oceánu, tedy za Héraklovými sloupy. A před pár týdny sem přibyla další lokalita. Ta se nelézá v bažinách na pobřeží Španělska poblíž města Cádíz na jihu země. Satelitní snímky zde totiž odhalili existenci prastarého města, pohlceného snad vlnou tsunami. Hypotéza má svoje klady i zápory. Místo se skutečně nalézá za Gibraltarským průlivem, tedy na pobřeží Atlantského oceánu. Avšak pravděpodobně je pouze 4000 let staré. (viz zpráva na idnes: Našli jsme důkazy o existenci Atlantidy, věří mezinárodní tým vědců) Alespoň je to však starší lokalita, než období, ve kterém žil Platón (427 – 347 před n.l.), tudíž by o jejím možném zániku mohli jeho vrstevníci teoreticky vědět. Ale i kdyby se nejednalo o Atlantidu, jistě to nic nemění na tom, že zcela určitě jde z hlediska archeologického o velice zajímavý objev. Rád bych zde připomenul i další svůj dřívější článek, Archeoastronautické středomoří, kde se zmiňuji o tom, že i na území dnešního Španělska se v době starověku nalézala velice zajímavá civilizace, jež po též sobě zanechala nejeden otazník.

Tak kde se vlastně všude mohla to dávná Atlantida nalézat? Pokoušelo se o to už mnoho badatelů. A lokalit je zde skutečně mnoho. Tak například v okolí Evropy to jsou také:

o s t r o v    S a n t o r i n i 

To je ostrov v Krétském moři a významné místo minojské kultury, které bylo bohužel v 17. století před naším letopočtem postiženo mohutným výbuchem zdejší sopky Thera, který zničil podstatnou část ostrova. Událost se odehrála rovněž dávno před narozením Platóna. Je docela možné, že legenda o potopených civilizacích může mít v této události jakýsi praobraz. Nehraje zde však ta věc, že Santorini se nenalézá za Heraklovými sloupy.

H e l g o l a n d y

Dle německého vědce dr. Jürgena Spanutha by se mohla dávná Atlantida nalézat poblíž severozápadního pobřeží Německa na potopených ostrovech v okolí Helgoland. Podle něj tato kultura předcházela vikingské civilizaci.

K r é t a

Irský profesor John Luce umístil Atlantidu na řecký ostrov Krétu. To proto, že Platón ve svých spisech psal mimo jiné i to, že atlantští králové pořádali hony na divoce žijící býky. A kult býka, jak jsem psal v článku „Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky“, se nalézal v řecké oblasti hlavně na Krétě. Bohužel ani Kréta se však nenalézá za Héraklovými sloupy.

Č e r n é   m o ř e

Podle jedné z hypotéz se před 7500 lety měla v oblasti dnešního Černého moře odehrát dramatická událost. Hladina tohoto moře se před tím měla nalézat zhruba o 150 metrů níž než v současné době. Takže se vlastně jednalo o jezero nalézající se v obrovské proláklině. V době, o které se zmiňuji, však údajně nastala apokalyptická událost, kdy se následkem roztání miliard tun ledu zvýšila mořská hladina. Následkem toho se vytvořil Bospor a voda tak zalila celou proláklinu, čímž se vytvořilo dnešní Černé moře. Díky tomu samozřejmě zemřelo i mnoho lidí, kteří v této oblasti žili. O této hypotéze o vzniku Černého moře, jsem četl již mnohokrát v nejrůznějších publikacích. Ale vsadit si na její skutečnost si vážně netroufnu. A co víc, Černé moře jako Atlantida? Ani ono se nenalézá za Heraklovými sloupy.

Tak kde bychom tedy měli Atlantidu hledat? A existovala vůbec? A jde to vůbec nějak zjistit?

Pár nápadů bych měl. Pokud by se mělo jednat o skutečný zaniklý kontinent, dalo by se to zjistit celkem jednoduše. Jak známo jednotlivé kontinenty do sebe zapadají, čímž se vytvoří známý prakontinent Pangea. Pokud se v prostoru mezi Severní Amerikou a Evropou nalézá nějaké nezaplněné místo, znamenalo by to, že by se možná mohlo jednat i o nějaký zaniklý kontinent. Možná, že by z toho šlo dokonce vyčíst možný tvar onoho kontinentu. Pokud se tam však žádné volné místo nenalézalo a jednotlivé pevniny by zde do sebe zapadaly jako puzzle, znamenalo by to jedno, a to, že zde nikdy žádný zaniklý kontinent nenacházel.

Je však také možné, že mohlo jít jen o nějaký větší ostrov, jehož pevnina byla zatopena následkem vzedmutí mořské hladiny na konci poslední doby ledové. Protože značná část dnešní mořské vody se nalézala v ledovcích, které zakrývaly Evropu a další kontinenty po zhruba 54. rovnoběžku, znamenalo to, že mořská hladina se nalézala zhruba o 100-130 metrů níže, než v současné době. Pokud se tedy někde nalézá oblast, v niž se mořské dno vyskytuje zhruba v takovéto hloubce, znamená to, že zde mohla být tehdy, době glaciálu, pevnina. Pokud se podíváme na mapu zjistíme, že takových to míst je celá řada. Kromě četných pobřežních míst, je tomu například i ve velké části Jaderského moře, Lamanšského průlivu, Biskajského zálivu či Severního moře. Jinde ve světě to jsou například rozsáhlé oblasti v okolí Indonésie, mezi Austrálií a Papuou, mezi Čínou a Japonskem, v okolí Seychel a plno dalších menších míst nacházejících se ve všech světových oceánech. Dá se tedy předpokládat, že všechna tato místa mohla být v dobách ledových nad hladinou. Znamená to jedno. Že až nastane příští glaciál a nemusí to být zas za nějak dlouho (ona tisíciletí se dají dle mého názoru spočítat i na prstech jedné ruky), tak všechny tyto mělké oblasti se můžou opět vynořit nad hladinu. Alespoň bude místo pro ty lidi, jejichž životní prostor pohltí rozšířený polární ledovec. A co víc, třeba se pak znova objeví i ona bájná Atlantida.

Zdroje a použitá literatura

Kol. aut., Svět paranormálních jevů, Columbus, Praha, 1998

Von Daniken E.: Ve jménu Dia, Ikar, Praha, 2000

Zdroje uvedené v článku

 

 

Související články v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | pondělí 21.3.2011 15:14 | karma článku: 21,16 | přečteno: 2683x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88