Letošek je mimořádně bohatý na nové vědecké objevy, co se týče možnosti života ve vesmíru. Vedle objevu možné obyvatelné planety v hvězdné soustavě 20 světelných let daleko, se nové objevy týkají i naší vlastní sluneční soustavy.
Je to až balzám na duši člověka otevřeného k možnosti mimozemského života. Objev planety v planetární soustavě Gliese 581 je bez pochyby jedním z největších letošních úspěchů pozemské vědy. Ostatně jsem mu věnoval i samostatný článek Planeta s podmínkami pro život objevena!. Ale i v naší vlastní sluneční soustavě se udávají velice zajímavé objevy, které výskyt mimozemského života činí také o trochu pravděpodobnější. I tomu jsem věnoval svůj červencový článek Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru. Než však přejdu k dalšímu novému objevu, chtěl bych nejdříve v krátkosti (i když poněkud delší) shrnout, kde všude se diskutuje o možnosti mimozemského života ve sluneční soustavě.
M ě s í c
M a r s
G a n y m e d
K a l i s t o
Jupiterův měsíc Kalisto, je v pořadí třetí největší měsíc ve sluneční soustavě. Svojí velikostí se téměř vyrovná planetě Merkur. Vše nasvědčuje tomu, že na jeho povrchu se nalézají křemičitany, vodní led, oxid uhličitý a organické látky. Vše toto je předpoklad vzniku života. K tomu ještě připočtěme slabou atmosféru složenou s oxidu uhličitého a molekulárního kyslíku a stejně jako na Ganymédu se zde zřejmě pod povrchem nalézá oceán slané vody. (wikipedie)
E u r o p a
Europa je sice nejmenší ze všech čtyř galileovských měsíců Jupiteru (jeho velikost je obdobná, jako u pozemského Měsíce), ale výskyt možného života je z nich zde naopak nejpravděpodobnější. Jeho povrch je tvořen hlavně ledovou kůrou a pod ním se zřejmě nalézá tekutý oceán tekuté vody. Těleso má navíc slabou atmosféru složenou hlavně z molekul kyslíku. Pokud by zde vznikl život, tak nejpravděpodobněji v tekutém oceánu pod ledovou krustou. Ostatně i zde na Zemi život existuje v obdobných podmínkách (wikipedie)
T i t a n
E n c e l a d u s
A u Saturnu ještě chvíli zůstaneme. Nevelký je jeho měsíc zvaný Enceladus. Má rozměr zhruba 500 km. Ale jeho povrch je pokrytý ledovou krustou, pod kterou se nalézá vodní oceán. A zdejší voda obsahuje látky, které jsou potřebné pro vznik života. Jsou zde například uhlovodíky, což je nezbytná látka pro vznik života pozemského typu. Též je zde přítomný sodík, což by mohlo znamenat, že ve vodě jsou rozpuštěné soli. Andrew Coates z londýnské univerzity, který se na této studii podílel, říká: „Tam, kde je voda, uhlík a energie, jsou i základní látky potřebné pro vznik života." (Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru, wikipedie)
C e r e s
A v neposlední řadě to jsou i nejrůznější asteroidy. Dnes například už víme i to, že třeba trpasličí planeta Ceres, největší těleso v pásu asteroidů o velikosti cca 1000 km, se skládá z velké části právě z ledu, kterého je zde možná i víc než celkové množství vody na Zemi. A povrchová vrstva obsahuje i značné množství uhlíku a organických sloučenin, potřebný materiál pro vznik života. (Ať žije život mimo Zemi!, wikipedie)
D a l š í a s t e r o i d y
Nejnovější vědecký objev se týká i dalších asteroidů. Astronom Humberto Campins z University of Central Florida a jeho kolegové v říjnu 2009 pomocí teleskopu IRTF objevili, že povrch 200 km velkého asteroidu 24 Themis, je celý pokrytý ledem s příměsí prachu a organických látek. Mezi astronomy se tomuto jevu začalo říkat „organická zmrzlina“. Tento objev vyvolal debatu o tom, že něco podobného by mohly obsahovat i jiné planetky. A zřejmě na tom něco bude, neboť nedávno ten samý vědecký tým objevil, že na další podobné planetce, zhruba 300 km velké 65 Cybele se vyskytuje to samé. Campins a jeho vědecký tým analyzovali spektrum této planetky a zjistili, že i ona osahuje vodní led s křemičitanovým prachem a s organickými sloučeninami. To nabízí hypotézu, že tato „organická zmrzlina“ může být na asteroidech něčím zcela běžným. Například to vysvětluje i to, jak se organické sloučeniny dostaly na Zemi či na další tělesa sluneční soustavy. Jednoduše s planetkami, které na jejich povrch dopadly. Zároveň je tu i možnost, že bychom zde mohli objevit i něco víc než jen pouhé organické molekuly. Co když jsou tato tělesa například oněmi nositeli tzv. panspermií, které podle jedné z hypotéz o vzniku života roznášejí vesmírem jeho zárodky? ( 65 Cybele další planetkou s organickou zmrzlinou na osel.cz)
Co říci závěrem? Že velice pěkně se nám ty nové objevy o možnostech života mimo naší planetu množí. Když si to všechno člověk shrne dohromady, začne už být pomalu ale jistě skeptický i k oné hypotéze, že život na Zemi je něco jedinečného v celém vesmíru (Víra ve vzácnost života ve vesmíru je také jen víra). Zkrátka a dobře vědecké poznání lidstva jde neustále dopředu. Když už jsme před časem dokázali přijmout pro nás trpkou pravdu, že naše planeta není výjimečná tím, že není středem vesmíru, zcela jistě jednou dokážeme přijmout i ten fakt, že naše Země není výjimečná ani vznikem života.
Zdroje: uvedené v článku, wikipedie
Foto: wikipedie
Související články
Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?
Ať žije život mimo Zemi! (Novinky o hledání života ve vesmíru z března 2009)
Vatikán uznává existenci mimozemšťanů
.