Kdo by neznal Silbury Hill, čtyřicet metrů vysokou pravěkou mohylu nedaleko Avebury v Anglickém Wiltshiru. Málo se však ví, že něco podobného se nalézá i u nás ve středních Čechách.
Avebury je jedinečná prehistorická a megalitická lokalita v Anglii, kterou by měla vidět většina návštěvníků Velké Británie. A když tam jede nějaký záhadolog a tuto lokalitu nenavštíví, je to jako kdyby v Anglii vůbec nebyl. Je to jakési „Stonehenge č. 2“., kde je dokonce několikrát větší kamenný kruh, než slavné Stonehenge. Kameny tam sice nejsou tak hezky na sebe urovnány, ale samotný kamenný kruh má průměr úctyhodných, nec. 350 metrů! Nemusí se tam platit vstup, kamenů (jenž jsou též mnohatunové) se tam můžete dotýkat a hlavně tam není tolik lidstva jako u Stonehenge. Avebury je umocněné ještě tím, že asi kilometr od něj se nalézá prehistorická mohyla, až 40 metrů vysoký vrch Silbury Hill (viz obr.). Pahorek vznikl někdy kolem 2500 let před naším letopočtem, avšak jeho pravý účel zůstává záhadou. Nikdy se tu žádná mrtvola nenašla, jen se tu mlčky tyčí do výšky cca 40 metrů a do šířky 165 metrů a je tak jedním z nejmohutnějších umělých prehistorických pahorků tohoto druhu v Evropě a možná i na světě. Vylézt se na něj ale nedá. Celý je oplocený a sledovat ho lze jen z dálky. Přesto je to místo, které každoročně navštíví tisíce lidí. Zajímavé je také to, že uvnitř pahorku má být konstrukce ve tvaru pyramidy.
Jenomže, víte o tom, že tento pravěký umělý vrch má své bratříčky i u nás v Čechách? Na několika místech středních Čech se nalézají také takové mohyly. O jedné z nich, dušnícké Homoli v Rudné u Prahy (viz obr. výše), jsem se zmínil ve svém článku Radotínským údolím za trempy i megality. Tato pravěká mohyla, na níž je postaven kostel Sv. Jiří, je zhruba 18 metrů vysoká.
Nalézáme se v obci Libomyšl, v okrese Beroun. Z návsi se vydáme po silnice ve směru na Želkovice. A hned za posledními domu spatříme kopec, který se na první pohled liší od jiných kopců v okolí. Oproti nim je menší a má na rozdíl od nich nepřirozený tvar. Přesně takový, jako mají jiné podobné mohyly. Podle archeologických nálezů z okolí se usuzuje, že by snad mohl vzniknout v době okolo 500 let před naším letopočtem. To by odpovídalo době halštatské, během které se ve střední Evropě objevili Keltové.
Nedávný geologický průzkum, provedený v roce 2006, zjistil, že místo vzniklo zvláštním způsobem. Zjistilo se, vrch není navršená hlína od paty až na vrchol. To mnohé zklamalo, a tak uvažují, zda se vůbec jedná o mohylu nebo ne. Mne to však v žádném případě nezklamalo. Jen se vyrojily nové otázky a nové záhady. Jádro kopce zde netvoří pyramida, jako v Silbury Hill, ale místo ní její stavitelé využili skálu z prokřemenělých pískovcových sedimentů, která zde jako skalní výchoz kdysi čněla nad povrch. Ta byla pak byla přikryta cca 3-5 metrů silnou vrstvou hlíny. Popravdě řečeno, trochu je mi té skály líto. Kdyby tenkrát nebyla zanesena zeminou, dnes by tu mohl být určitě zajímavý skalní útvar. Ale i tak se ptám, proč ale pradávní lidé měli potřebu takto překrývat skály a stavět takovéto umělé kopce?
Kopec byl však využit i ve středověku. Ve 14. století na něm byla postavena tvrz, a tak se kopci do dnes říká „Na Hrádku“. Ta později zanikla. A v 17. století zde dokonce byla postavena kaple, zasvěcená stejně jako kostel v na Homoli v Rudné, a to svatému Jiří. Dnes už tu po nich nic nezbylo.
Pouze, když stoupáme nahoru, musíme asi ve dvou třetinách výšky překročit mohutný příkop, jenž tak vlastně celý pahorek domodelovává do tvaru kulaté stupňovité pyramidy.
A dnes se úplně nahoře nalézá asi tři sta let stará lípa, která zde působí přímo mysticky.
To, že kopec vždycky působil nějak magicky a že lidé něco o jejím tajuplném původu tušili, dosvědčuje dávná pověst, že se jedná o mohylu, v níž je pohřbena kněžka Kazi, sestra kněžny Libuše. Podle jiných pověstí hora ukrývá poklady. Podle dalších odtud prý vede tajná chodba na protější vrch Španělka. Existují zde i pověsti o zjevení Bílé paní, ohnivých soudcích či plamenných kočárech s ďábly. Jak je vidět z takového množství pověstí, nejedná se o žádnou obyčejnou horu, ale o něco tajuplného magického. K podobným mohylám (například v té Rudné a nebo i od Silbury Hill) se vážou též pověsti o koních. A tady? Přímo pod kopcem se nalézá velká ohrada s koňmi. Patří snad koně i sem?
A nebyl bych to já, kdybych se také nezmínil o nějakých geometrických souvislostech. Je jen náhoda, že libomyšlský hrádek vytvoří rovnostranný trojúhelných o straně cca 6,5 km s brdským vrcholem Plešivcem (keltské hradiště) a s hradištěm u Skřípele? A také leží na stejném poledníku jako keltské oppidum Strakonice (viz Keltská oppida, aneb kde to v českém starověku nejvíc žilo nebo Z Berouna kolem Staré řeky na keltské oppidum). Kromě toho asi jen půl kilometru od mohyly prochází obdobný poledník propojující Plešivec (viz Mystická hora v Brdech) a klobucký menhir. Je to vše jen náhoda?
Pokud se skutečně nalézáme u prastaré pravěké mohyly, tak se domnívám, že bychom určitě neměli toto místo nechat ležet ladem. Měl by se zde určitě udělat pořádný průzkum, abychom věděli, jak to s ním ve skutečnosti je. Pokud se potvrdí, že byl skutečně navršen uměle, určitě by pak mělo být toto místo daleko atraktivnější, než je tomu teď.
Zdroje:
Dvořák O. Kamenné otazníky české historie, nakladatelství XYZ, Praha 2010
Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Fotografie: autor (Libor Čermák)
Použitá mapa: www.mapy.cz dokreslená autorem článku
Související články:
