Astronomové už nějaký čas diskutují o tom, že daleko za dráhou Eris by se mohla nalézat neznámá velká planeta nebo dokonce více planet. Dovolil bych si dát jednu radu, kde by se molo hledat.
O tom, že by se tam takové planety skutečně mohly nacházet, svědčí mimo jiné i podivné protáhlé tvary tamějších, již objevených těles, jako je Sedna nebo 2012 VP113. Astronomové proto soudí, že by rozluštěním této záhady mohla být přítomnost větší planety (možná i více planet) ve vzdálenosti zhruba 250 astronomických jednotek.
Jaká by však tato vzdálenost měla být? To si myslím, že je zatím možno přemýšlet jen teoreticky. Přesto mě něco napadá. Již několikrát jsem se zmínil ve svých článcích o tzv. Titiově-Bodeho řadě. Přišli na ní v 18. století dva němečtí vědci. Jednak profesor matematiky na univerzitě ve Wittenbergu Johann D. Titius a astronom Johann E. Bode. Tento zákon vyjadřuje vzorec, jenž dokáže přibližně spočítat vzdálenost planety od Slunce v astronomických jednotkách. Nejprve si pod sebe napište planety sluneční soustavy včetně pásu asteroidů a ke každé z nich číslo z posloupnosti 0, 1, 2, 4, 8, atd. Pak každý řádek násobte třikrát. Pak přičtěte čtyřku a nakonec řádek dělte deseti. Vyjde téměř přesná vzdálenost planety v astronomických jednotkách. Zjistíme, že do systému zapadají všechny planety až do Uranu. Neptun je zde výjimkou, ale Pluto tam už zase zapadá. Náhoda?
Podle této řady by se další těleso větší mělo nalézat ve vzdálenosti cca 77 astronomických jednotek. Zatím největší a zároveň nejvzdálenější objevená trpasličí planeta – Eris má velkou poloosu ve vzdálenosti 68 astronomických jednotek. Pohybovala se snad dříve o něco dále? A nebo snad dokonce je za ní v Kuiperově pásu ještě další větší těleso?
Když se Titovou-Bodeho řadou budeme pohybovat dále, dostaneme se do vzdálenosti cca 154 astronomických jednotek a pak 308 astronomických jednotek. Jsou to snad vzdálenosti, kde by se měly nacházet ony hypotetické velké planety?
Napadla mne ještě jedna věc. Tělesa sluneční soustavy mají zvláštní vlastnost. A to tu, že se shlukují do jakýchsi čtveřic (Merkur, Venuše, Země, Mars), (Ceres, Pallas, Juno a Vesta), (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun), (Pluto, Makemake, Hauamea, Eris), (Io, Europa, Ganyméd, Kalisto). A tak bychom mohli pokračovat dále. V případě, že by se tato podivná zákonitost měla týkat i těchto dosud neznámých planet, doporučoval bych se poohlídnout i do vzdálenosti 615 astronomických jednotek a 1230 astronomických jednotek, což jsou další místa Titova-Bodeho řady. Kdo ví, co se v těchto vzdálenostech nachází? Třeba budeme překvapeni.
Související články:
