Vždy, když jsou nějaké volby, tak ty kandidáty, které kandidují nebo je podporují strany tzv. pražské kavárny, tak je vždy přejdu a nevolím je. Jedním z důvodů je například to, jaký mají postoj k otázce tzv. "pravdy a hodnot."
Ne, děkuji, ale tato politická sorta, které se lidově říká "pražská kavárna, je mi v současné době zcela cizí. A to od té doby, odkdy se ráda zaštituje jakou si "pravdou" nebo jakými si "hodnotami". Na tom by na jednu stranu nebylo ani tak nic moc špatného. Jenže oni se kolikrát tváří tak, jak kdyby na tu jejich pravdu a ty jejich hodnoty měli snad dokonce nějaký patent. A ty lidi, kteří sdílí něco jiného než oni, tak pak často nálepkují do populistů, dezinformátorů nebo dokonce do lůzy. A navíc jim v tom kolikrát ještě sekundují mainstreamová média.
Ať se na mne nikdo nezlobí, ale já u nikoho žádný patent na pravdu neuznávám. Já jsem celoživotní badatel záhadolog. Pro mne je základní filozofická pravda o "pravdě" jen ta, jak se o ní říká v mottu ze seriálu Akta X, že pravda je někde tam venku.
A tak jsem přesvědčený, že pravda se musí stále hledat. A nikoliv si ji dogmaticky předem určit a pak ji vnucovat všem ostatním lidem. A kdo tu moji pravdu a hodnoty sdílet nebude, tak ho ponižovat potupnými nálepkami. A tak z člověka, který by chtěl druhými lidmi pohrdat nebo je cenzurovat, či je dokonce nějak trestat za to, že mají jiné názory a pohledy na věc než on, je mi špatně.
A tak říkám, zrušme všechny dogmatické patenty na pravdu. Nic takového přece ani neexistuje! Řiďme se tím, že pravda je skutečně jen někde tam venku a každému nezbývá nic jiného než ji celoživotně hledat. Co na to říkáš milá pražská kavárno?
Související články:
Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?
Prezidentský kandidát: "Chci bojovat proti populismu". Já: "Takže vlastně proti lidem?"
Prezidentský kandidát: "Chci spojovat lidi." Já: "Děkuji od vás nechci"
