Vědecký svět nedávno ohromila zpráva, že v kalifornském jezeře Mono Lake byl učiněn převratný objev, který je zásadní pro vznik života nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. A tak se mnozí ptali, jak může jedno pozemské jezero odpovědět na tak zásadní otázku.
GFAJ-1
Pojďme se nyní přemístit do Kalifornie, a to konkrétně do pohoří Sierra Nevada. Nalézáme se cca 20 km západně od hranic se státem Nevada. Právě zde došlo před 760 tisíci lety k dramatické události, neboť zde nastal gigantický sopečný výbuch. Následkem toho tu vzniklo mohutné jezero, ovšem velice prazvláštní. Jeho hloubka je asi 48 metrů a velikost je zhruba 20 x 15 km a obsahuje i několik ostrovů. Na tom by nebylo zas tak nic zvláštního. Ale jezero je bezodtokové, a tak voda obsahuje 2,5 více soli, než voda mořská. A kromě toho i vysoký obsah jedovatého arsenu. Na první pohled místo nehostinné životu. Navíc jezero trpí nedostatkem vody, kvůli čemuž došlo i ke snížení hladiny. Díky tomu se na břehu jezera vytvořila jakási rozeklaná skaliska, ve skutečnosti však krápníkové útvary, zvané tufy, vzniklá reakcí vápence a uhličitanu. Ty nejvyšší dosahují výšky až deseti metrů a tvoří zde naprosto bizardní krajinu, kterou jako by sem někdo přemístil z nějaké vzdálené planety. A právě zde v tomto na první pohled nehostinném prostředí byl učiněn onen objev, který by právě mohl pootevřít dvířka na jednu ze záhad vzdálených planet. Na život ve vesmíru.
Celá věc se dostala na veřejnost 2. prosince 2010. Převratný objev učinil tým biochemičky Felisy Wolfové-Simonové. Bylo zjištěno, že v tomto jezeře žijí zvláštní bakterie označené jako GFAJ-1. Jde o to, že základ pozemského života tvoří zpravidla šest prvků: uhlík, vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor. Jenomže bakterie GFAJ-1, které obývají toto jezero s nedostatkem fosforu, ho ve své DNA dokázali vyměnit právě za arsen, v jezeře hojný. Je to sice věc, o které se již nějakou dobu předpokládalo, zmínil, jsem se o tom i ve svém dřívějším článku z března 2009 „Ať žije život mimo Zemi!“, kde jsem uvedl, že o takovéto možnosti uvažuje i prof. Paul Davies z Arizonské univerzity. Ovšem až nyní se tato hypotéza potvrdila. Příroda umí fosfor v DNA živočichů nahradit arsenem. I takovýto život tedy může existovat.
Jaký to má pro nás význam? Myslím, že důležitý. Uvedu hned tři důležité poznání, které nám toto zjištění předává.
Z druhé: Život tak dnes můžeme očekávat i v takových podmínkách, kde bychom s tím ještě před několika lety vůbec nepočítali. Život je tak fantasticky přizpůsobivý.
A za třetí: Víme, že může existovat život i na bázích jiných prvků, než z jakých se skládá život náš. Zajímavé je vlastně i to, že arsen se v periodické tabulce nalézá hned pod zmíněným fosforem, to znamená, že některé vlastnosti mají podobné. Domnívám se tedy, že tento objev by mohl udělat pravděpodobnější i jinou dlouholetou hypotézu, a to tu, že by někde mohl existovat život, který by byl založený místo uhlíku, tak třeba na bázi křemíku. Křemík se totiž také nalézá v tabulce hned pod uhlíkem. A co třeba, kdyby se někde čistě teoreticky objevil další druh bakterií, jejichž DNA bude například místo síry obsahovat selen? I tyto dva prvky nad sebou. A takto bychom mohli pokračovat dál.
A všechno to, o čem jsem se zmínil, tak můžeme očekávat především ve vesmíru, kde se vyskytují planety s různými podmínkami a s prostředím. Je to hlavně důležitý vzkaz pro nás, pro pozemšťany: „Při hledání života mimo Zemi se už nemusíte držet jen toho, co znáte sami od sebe. Život může být založen i na jiných chemických prvcích, než jen na takových jako u vás. A hlavně se i dokáže přizpůsobit takovým životním podmínkám, které tam či jinde panují. Myslete na to hlavně při tom, až budete uvažovat, zda může být život v tom přeobrovském vesmíru hojný a nebo nikoliv.“
Použitá literatura:
Wikipedie
mh, fh: Mimozemský život v Kalifornii, Magazín 2000 záhad, číslo 26, ročník 2010, Etna, Praha
Související články na mém blogu:
