Hlavní řecký bůh Zeus byl jistě velký hrdina antické mytologie. Ale on také unášel lidi! Co když tyto bohové byli někdo, o kom bychom dnes řekli, že jsou to mimozemšťané, kteří dnes dělají podobné věci?
Zeuswikipedie
Zeus však lidi neunášel jen tak. Proměňoval se při tom v různá zvířata. Například, když se mu zalíbila jeho budoucí žena Héra, tak, aby jí svedl, proměnil se v kukačku (http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9ra).
Jindy se Diovi zas zalíbila dcera sídonského krále princezna Európa. Aby oklamal svojí manželku Héru, proměnil se v nádherného sněhobílého býčka s malými růžky. Európa si ho hned všimla a podala mu trs trávy. Býček si za to lehl na bok a tím jí vyzval k posazení na sebe. Princezna neodolala a usedla. Odešel s ní k pobřeží a odtud vyplul na širé moře. Doplaval s ní až na Krétu, kde se proměnil zpět v Dia. A tam mu Európa porodila tři syny, mimo jiné i Mínoa, budoucího krétského krále (http://cs.wikipedia.org/wiki/Eur%C3%B3pa).
Když se mu zalíbila Léda, dcera aitolského krále Thestia, tak aby jí svedl, proměnil se v labuť. Léda mu pak porodila dva potomky Helenu a Polluxe (http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9da)
Také se mu například zalíbila Aigína, dcera říčního krále Asópa. Tu unesl v podobě orla na ostrov Oinoné, kde mu porodila syna Aiaka (http://en.wikipedia.org/wiki/Aegina_%28mythology%29)
Zeus si však takto nevybíral jen ženy a dívky. Jednou se například stalo mladému trojskému princi, chlapci jménem Ganymédes, že se pro svojí krásu zalíbil právě nejvyššímu bohu Diovi. A tak nejvyšší olympský bůh se za ním do Tróje vydal. Ovšem opět v přestrojení za orla. Unesl ho, dopravil ho na Olymp a zde z něj udělal číšníka bohů (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ganym%C3%A9d%C3%A9s).
Není jistě od věci, že obdobným způsobem se to mnohdy děje i dnes během tzv. „únosů do UFO“. Badatelé totiž přišli na to, že kolikrát ony záhadné bytosti naočkují svým obětem tzv. krycí vzpomínky. Postižený si často vzpomíná na to, že se například setkal se zvířaty, které se v daném místě zpravidla nevyskytují nebo se chovají nějak nezvykle. Zpravidla jde o zvířata s velkýma očima. Nejznámějším badatelem v oblasti krycích vzpomínek, či tzv. „mimikrů“ byl předčasně zesnulý německý badatel dr. Johannes Fiebag, jehož pražské přednášky v červnu 1995 jsem se osobně i účastnil.
Když se nad tím zamyslím, napadá mne, že jestliže se v případě antických bohů jednalo o příslušníky nějaké vyspělejší kultury (například mimozemšťany), tak je tehdejší lidé považovali za bohy. A pokud oni stejně jako dnes, tak i tenkrát prováděli ty tolik diskutované únosy do UFO, můžou mít tyto pověsti o Diovi proměněným ve zvíře ledacos společného právě s oněmi krycími vzpomínkami, kdy dotyční popisují, že se setkali s netypickými zvířaty.
Společných znaků antických bájí a moderních únosů do UFO je více. Z jakého důvodu nejčastěji unášel Zeus? Protože se do oněch hrdinů zamiloval. Dalo by se tedy říci, že se jednalo o sexuální podnět. A co popisují oběti dnešních únosů? Že na nich dotyčné bytosti prováděli nějaké lékařské vyšetření. A nejčastěji to jsou nějaké vyšetření pohlavních orgánů. A zdaleka nezůstává jen u tohoto. Některým obětem jsou například ukázány i jakési školky, kde jsou jejich děti, ovšem jacísi kříženci lidí a oněch bytostí. A jistě není od věci, že potomky rodí i hrdinky Diových románků.
A od věci jistě není ani to, že Zeus se nejčastěji proměňuje v ptáky, tedy zvířata, která žijí ve vzduchu. Znamená to snad, že i dávní „bohové“, chtějící dělat na svých vyvolených genetické pokusy, také přilétali v nějakých létajících strojích, jak se to údajně děje i dnes?
Zkrátka a dobře si myslím, že v případě Diových únosů a dnešních únosů může jít o jeden a týž proces, který se táhne dějinami jako červená nit. Vždyť podobné věci se dají najít i v mytologii keltské (Jsou v keltské mytologii odkazy na únosy do UFO?). Kdo ví, jestli takto v pradávných dobách nevznikl i samotný člověk?
Použité informace: wikipedie – odkazy uvedené v článku
Související články:
Rubrika: archeoastronautika
