Jsem záhadolog, který jen opisuje?

Jsem toho názoru, že v záhadologii je třeba hledat nové badatelské postupy. Ale i tak se mi například stalo, že jeden z přátel mne na mé FB zdi nařkl, že prý opisuji z opsaného. Rád bych se k tomu vyjádřil.

ilustrační obrázek

Týkalo se to mého posledního článku „Kolik už zahynulo mimozemšťanů při haváriích UFO?“. Jsem si vědom toho, že problematika zkoumání případných mimozemských bytostí může být tak trochu kontroverzním zájmem. Svojí míru viny na tom mají především některá parazitická pseudoodvětví, která záhadologii zneužívají. Jmenovitě jsou to například kontaktéři nebo exopolitici a jím podobní. Já bych však chtěl dokázat, že mimozemskými bytostmi je možné se zabývat i jinak. A to snad alespoň trochu více badatelským způsobem.

Problematikou havárií UFO se zabývám už mnoho let. Proč? Fenomén UFO mne zajímal už od dětství a zajímá mne doteď. Jenomže je to tak složitá disciplína, že podle mého názoru není v moci jediného člověka, aby ji dokonale porozuměl a věděl o ní úplně všechno. Proto jsem se rozhodl, že se trošku specializuji a že se budu hlouběji zabývat hlavně jednou z její částí. A to údajnými haváriemi neidentifikovaných létajících objektů. Když se někoho zeptáte, co ví o haváriích UFO, tak většinou první věc, která ho napadne, bude Roswell. Ano, roswellský incident je v posledních dvaceti letech nejprotěžovanějším případem údajné havárie UFO. A přitom se málo ví, že podobných případů na celém světě byly desítky, či dokonce stovky. Ale, jak se někde (i v médiích) začne mluvit o havárii UFO, v devadesáti procentech se vybaví hlavně roswellský případ. Jen tu a tam se badatelé zmíní i o dalších haváriích, namátkou jmenujme Kecksburgh, brazilskou Varghinu, ruský Dalněgorsk nebo polský Gdaňsk, atp.

Domnívám se, že je velká škoda pro ufologii, že se v ní protěžuje hlavně jen tato novomexická událost z července 1947. A tak jsem se rozhodl, že na svých stránkách se budu věnovat i těm dalším a dosud méně známým případům údajných havárií UFO. Na to, abych prováděl vlastní výzkum přímo na místech událostí, na to samozřejmě obyčejný český občan nemá dostatek finančních prostředků. A tak se musí spokojit s tím, co se tu někdy dostalo do knížek, do časopisů či na internet. A kupodivu i zde v ČR, toho lze takto vypátrat dost.

Případy se však začaly kupit, a tak nezbývalo nic jiného, než je nějak roztřídit a také hledat mezi nimi nějaké souvislosti. A jak je vidět v mé rubrice „Havárie UFO (UFO crashes)“, této metodě se při studiu problematiky údajných havárií UFO daří. A tak lze vyhledat nejen zajímavé souvislosti, ale i nové záhady. A proto, ať se to někomu líbí nebo ne,  je za tím vším hlavně tzv. bádání  „od stolu“.

A osobně jsem také i toho názoru, že badatel by měl svůj výzkum občas i zveřejňovat a předkládat veřejnosti. Protože, když to dělá jen pro sebe, někam do svého šuplíku, tak z toho možná bude osobně nadšen, ale pro společnost to nebude mít žádný význam. Proto své zjištěné poznatky zveřejňuji na svém blogu i já. Tento postup má hned trojí význam:

1)     Veřejnost se seznámí s dalšími případy údajných havárií UFO. (Přitom je samozřejmě nutné zveřejnit i své zdroje. To proto abych jednak nevypadal, že si ty případy cucám z prstů a jednak, abych neporušoval autorský zákon).

2)     Z jednotlivých případů tak lze vyčíst i společné znaky, které poslouží tomu, že se tím případy havárií UFO roztřídí. A buduje se tak vlastně i jejich databáze.

3)     Na základě společných znaků lze pak hledat možné spojitosti mezi jednotlivými případy, což může později vést i k lepšímu objasnění těchto záhad.

Proto samozřejmě tzv. „opisování“, jak to někdo nazývá, nebo jak já říkám „čerpání ze zdrojů a pramenů“, má svůj důvod a význam. To, abychom se něco konkrétnějšího o těch případech dověděli. Takže při zkoumání společných znaků je výsledný článek kromě popisu jednotlivých případů současně i obohacen nějakým mým postřehem, názorem či zjištěnou souvislostí, které jednotlivé případy spojují. A to pak může obohatit celou ufologii. Kdybych tam ale nenašel žádnou svojí myšlenku, pak bych ten článek ani moc nezveřejňoval, protože by to bylo proti mým zásadám.

A stejně se snažím postupovat i v dalších záhadologických oblastech. Například moje tolik oblíbená archeoastronautika. I zde je třeba upozorňovat na ty méně známé záhady a zajímavosti. V poslední době jsem tam třeba napsal několik článků na téma starověký Egypt. To proto, že i zde mne rozčiluje to, že nejprotěžovanějším záhadologickým tématem, co se týká Egypta je hlavně Cheopsova pyramida. Je to určitě zajímavá a zcela mimořádná stavba. Ale i tak se snažím poukázat na to, že i ostatní pyramidy (a další tamější záhadná místa), mají také svoje tajemství a záhady, o kterých je škoda se nezmiňovat. A samozřejmě, že se do většiny těchto článků opět snažím dát své myšlenky, postřehy a zjištěné souvislosti.

Zkrátka a dobře za své články se nestydím, a rozhodně nemám pocit, že by byly jen a pouze opsané z nějakých dalších opsaných zdrojů. I když je mé bádání v těchto oblastech jen „bádáním od stolu“, myslím si, že má svojí hodnotu. A tak říkám, že každý, kdo se v nějakém tématu rozhodne postupovat obdobně jako já, má rozhodně i mojí podporu.    

 

Související články:

Pozor na tzv. kontaktéry!

Proč je třeba zajímat se o záhady?

Jak by se měl prezentovat záhadolog?

Jsem normální člověk a nebo nikoliv?

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Čermák | sobota 9.11.2013 5:47 | karma článku: 13,14 | přečteno: 775x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88