Jen málokteré místo v České republice skrývá tolik záhad a nevyřešených otázek, jako Býčí skála v Moravském krasu. K tomuto místu se váže nejen spousta pověstí, ale i podivné nálezy včetně nejstarší jeskynní kresby v ČR.
ze by celá jeskynní malba?
Býčí skála. Možná byste si mysleli, že tato jeskyně v Moravském krasu se jmenuje po nálezu bronzové sošky býčka, kterou zde učinili v roce 1869 bratranci Felklové. Této lokalitě se Býčí skála říkalo už odnepaměti. Že by se do lidového názvosloví promítly podvědomě vzpomínky na dávný býčí kult, který vyznávaly mnohé pravěké kmeny? Obdobná názvoslovná zajímavost spojená s pozdějšími nálezy sošek býčků se totiž váže i k jiným lokalitám v Česku, například k obci Černý Vůl v okrese Praha-západ.
Pověsti jsou hold pověsti. Možná i ony jsou jakousi pravzpomínkou na události, které se tu možná někdy odehrály. Tu asi nejznámější popisuje Martin Stejskal v Labyrintu tajemna. Prý sem kdysi přišlo zdaleka jedno početné procesí a zde se v noci ztratilo v jeskyni. Pak se z hlubin nesl pláč, kvílení, plání světla a zjevoval se zde průvod kostlivců. Další pověst vypráví o zjevování se bílého nebo ohnivého býka. Ale vesměs se pověsti shodují o tom, že zde kdysi byla pohanská svatyně. Ostatně člověk zde sídlil od nejstarších dob, tj. od paleolitu, neolitu, eneolitu, v době bronzové, železné (halštatské i laténské) i v době římské i slovanské. Prostě tento kraj něčím přitahoval člověka odedávna. Ona mystická svatyně z 6. století před naším letopočtem, která se zde nalézá je velice podivuhodná. Bylo zde žároviště, dláždění modla, oltář a nejstarší kovárna ve Střední Evropě. Jak se píše na http://www.moravskykras.net/byci-skala.html, tak kovář byl v této době něco jako kněz, protože uměl díky ohni přeměňovat rudný nerost v nový kov – v železo.
Ve stejném článku se píše ještě jedna zajímavost. Archeologické nálezy (především také zásluhou badatele J Wankela) v Býčí skále jsou největším celkem z doby železné, který byl učiněn v jeskyni, a to v rámci celé Evropy. Nalezeno zde bylo mnoho předmětů, které zde byly ukládány. Například: bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky, zlaté čelenky, skleněné a jantarové perly, náramky, spony, keramika, přesleny, obilí, textilie, předměty z kůže, dřeva, proutí a dokonce i vozy. Nalezen byl i železný prsten, který měl jednu zvláštnost. Byl uvnitř dutý a jeho stěny mají tloušťku pod dva milimetry. Zatím není úplně objasněno, jak se tato jedinečná práce mohla v té době vůbec vyrobit. (prsten ukazuje fotografie na tomto odkazu (http://www.tyden.cz/obrazek/201004/4bd06faf2559e/lebka-prsten-4bd0705476c50.jpg)
Zajímavé jsou i nálezy lidských ostatků. Vedle mnoha jiných, zde byla nalezena i lebka 13tileté dívky, které byla provedena trepanace lebky. Po zdařilé operaci dívka ještě nějakou dobu skutečně žila! Dosvědčují o tom známky procesu hojení. A co víc, jak píše článek Prehistorické trepanace lebek na území Čech z internetových stránek www.vesmir.cz , tak se trepanace lebek na území ČR dělaly docela hojně. Zejména v eneolitu a ve straší době bronzové. Nejvíce se jich provádělo v oblasti severozápadních Čech. A co víc, až 80 procent takovýchto lékařských zákroku lidé nejen že přežili, ale dokonce i se rány zahojily. Že by lékařství v době pravěku a starověku bylo v té době na takové úrovni? Ostatně obdobné lékařské dovednosti nejsou známé jen z naší země, ale z celé planety. Kdo by například řekl, že i dávné amputace lidských končetin musely být prováděny ve sterilním prostřední, neboť se zde neprojevily žádné prvky působení infekcí a pacient tak po operaci mohl žít několik dalších měsíců, ne-li let. O tom se například zmiňuje článek Objev: V době kamenné byly používány dokonalé metody amputace na www.velkaepocha.sk.
Ale vraťme se zpět k naší Býčí skále. Tato jeskyně v Moravském krasu dlouho ukrývala ještě jedno tajemství. Objeveno bylo v roce 1995, kdy v jedné z postraních jeskyň zvané „Jižní odbočka“ byla nalezena jeskynní kresba jelena a nedaleko ní další podivný obrazec, který nejvíce připomíná jakousi mřížku z „pivních čárkek“. V roce 2006 se však veřejnost mohla seznámit s výzkumem vzorků z kreseb, která se prováděla za použití radiokarbonové metody C14. Bylo zjištěno, že kresba jelena je nanejvýš 700 let stará, zato kresba mřížky může pocházet až z let 3200 před naším letopočtem. Z toho by vyplývalo, že se jedná o nejstarší jeskynní kresbu na území ČR (http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=6). Zde jsou i fotografie oné kresby.
Co však tato kresba představuje? Je to jen nějaký rituální obrazec? Dovolte, abych zde řekl svůj vlastní osobní názor na význam této kresby. Když jsem hledal materiál pro tento článek, tak jsem narazil na dvoje stránky, kde je tento útvar zobrazen i z větší dálky, než jen pouze jako detail čárek. Jednak je to na stránkách http://www.moskyt.net/view.php?cisloclanku=2007090003 a jednak je ke spatření i v pořadu České televize Toulavá kamera: z 20. 8. 2006. Všiml jsem si totiž, že v okolí tohoto obrazce se nalézají ještě další obdobné „čmouhy“, které pokud bychom spojili dohromady, dostaneme obraz jakého si ptáka se zavřenýma očima. Vlevo nahoře jde jasně rozpoznat hlava se zobákem a pod ním kus křídla. Zbytek už dokreslí fantazie, pokud se podíváme na vystínování skály. Použil jsem tady metodu, kterou jsem nastínil v mém předchozím článku (Může i člověk bez talentu zhotovit pohledné kresby?) a celou strukturu jsem si vynesl v grafickém programu, abych to znázornil. V tom případě by ony „pivní čírky“ znázorňovaly peří. Je tedy možné, že v Býčí skále je znázorněn pták? Nedávno bylo na severu Austrálie na skále u Niwarla Gabarnmung objevena kresba ptáka, který vyhynul před 44 tisíci lety. Jedná se teda o nejstarší kresbu světa? Znamená to snad také, že kresby ptáků byl pro pravěké lidi oblíbený motiv? Jak ovšem vysvětlit to, že se lépe zachovalo zobrazení peří, než samotné obrysy ptáka? Nebylo to proto, že pravěký autor kladl větší důraz na ono peří? A proč zrovna na něj? A co když to peří třeba vůbec není? Copak je peří na ptákovi výraznějším tvarem než jeho obrys? Vždyť jsou to takové cikcaky, které se i občas spojují i kříží. S podobnými věcmi se lze setkat dnes běžně – v elektronice (viz obr). Že by se pravěký autor setkal s nějakým ptákem elektronickým, dnes bychom řekli letadlem? No je to jen můj aktuální „danikenovský“ nápad.
Třeba je to úplný nesmysl a vůbec ani o žádného ptáka nejde. Třeba šlo skutečně jen o nějaký rituální obrazec. Ale pravý význam, co zde vlastně je, se už asi moc nedozvíme. Zůstávají nám jen záhady (býčí název, pověsti, zdařilé operace, záhadné pohřebiště, podivný prsten nejstarší kresba v ČR a další). Ovšem každá záhada je od toho, aby se řešila a myslím si, že to platí i o těch, které se vážou k tomuto tajuplnému místu na jižní Moravě.
Zdroje a doporučená literatura
Wikipedia, odkazy uvedené v článku, dále
http://www.moravskykras.net/byci-skala.html
www.byciskala.cz
http://www.kpufo.cz/wbl/by.htm
http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=120320
http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/do-jeskyne-byci-skala-se-po-140-letech-vrati-vzacna-lebka_166425.html
Zeman J.: Slavní záhadologové – Jitka Lenková, Enigma č.7, roč.2010, RF HOBBY, Praha
Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Nejstarší kresba světa, článek v Magazínu 2000 záhad, č. 14, roč 2010, Etna, Praha
použitá fotografie v perexu: http://www.boskowan.com/region/sloupsko/doba_zelezna.htm
související články v rubrice archeoastronautika
