Jak zachránit bruslení v parku?

Rosťa s Martinem z toho byli hodně smutní, když zjistili, že Železnáci se snaží o zákaz bruslení v parku. Podaří se teď dát vše do starých dobrých kolejí?

(Tato kapitola navazuje na předchozí díl: Nechceme v parku inline bruslaře!)

„Takže kluci, už vím, jak jim ta slavná petice dopadla.“ Sdělil Vejn na pravidelné úterní oddílové schůzce. Rosťa i Martin rázem zpozorněli. „Železňáci sehnali padesát podpisů. To není zrovna hodně,“ konstatoval Vejn. „Ale srovnáme-li to s velikostí našeho města, tak ani málo. A městská rada se tím bude muset zabývat.“

„Hm, takže bruslení v parku zakážou.“ Prohlásil Rosťa, „a my se budeme moct jít jenom klouzat.“

„Chachacha“, reagoval na něj Martin. „Právě, že klouzat se už nebudeš moct nikam!“

„Tak co budeme dělat? Zeptal všech Rosťa.

„Nebuďme pesimisti, já mám nápad, co budeme dělat“, sdělil jim jejich Vejn. „Oni mají padesát podpisů. Zkusme jich my na oplátku sehnat ještě víc! A víte co? Má být hezké počasí, pojďme tu v pátek podvečer udělat akci na podporu inlinebruslení v našem parku. Vyvěsíme letáčky a svoláme všechny příznivce inlinebruslení k hromadné projížďce parkem!“

To byl nápad! Rosťovi s Martinem hned vlil novou krev do žil. A všichni si ihned vzali papíry, tužky a pastelky a začali psát a malovat letáčky na páteční akci. Každý se předháněl, komu se to lépe podaří.

„A přijďte všichni“ zavolal Rosťa na celý oddíl. „A i ti, kteří nemáte brusle. Tak alespoň jen přijďte! A podpořte nás!“

Ještě toho odpoledne se první letáčky s nápisem „PODPOŘME INLINEBRUSLENÍ V NAŠEM PARKU“ a „PŘIJDTE SI TAM V PÁTEK ZABRUSLIT“ objevily na prvních vývěskách. Pomohli dokonce i majitelé některých obchodů, když jim dovolili letáček vyvěsit na jejich výlohu. Druhý den se pak plakátky objevily i na školních nástěnkách a ve třídách. A až do pátku se tam o přestávkách o ničem jiném nemluvilo. Současně kluci připravili také petiční archy. Doufali, že se to povede, a že nasbírají  víc podpisů, než Železňáci. Ale co víc! užijí si i hromadného bruslení, což ještě nikdy pořádně nezažili. A tak se nedočkavě všichni těšili na ten páteční podvečer. To snad dají celému městu vědět, že by si přáli, aby tento úžasný sport na osmi kolečkách byl ve zdejším parku i dál zachován.                   

 

 Pokračování příště

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Čermák | sobota 24.1.2015 5:41 | karma článku: 9,09 | přečteno: 247x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88