Téma vánočních pohádek se zvláště teď v této době stává tradičním tématem komentátorů, filmových kritiků, rodinných diskuzí i zdejších blogerů. A protože jsem já sám několik pohádek na blog napsal, chtěl bych říci i svůj pohled.
Možná také proto, že já sám jsem s tímto pohádkovým tématem na tomto blogu začal. Bylo to ještě před Vánoci, a to v článku "Na české pohádky nedám dopustit ani přes kritiku stoupenců tzv. korektností", kdy jsem se rozčílil, že kdosi chce přepisovat nebo dokonce cenzorovat pohádky, aby byly v souladu s tzv. politickou korektností. Takže moje první rada pro autory příštích vánočních pohádek: Pokud chcete, aby se vaše pohádka českému národu líbila, zapomeňte na politickou korektnost a držte se osvědčených tzv. "archetypů". Jinak vás náš národ, nejen, že se mu vaše pohádka nebude líbit, ale navíc vás roznese na kopytech.
A jaké jsou další mé rady? Za druhé. Pohádka by měla být bez náročného děje, ale za to humorná, aby se na ni rád divák podíval i po padesáté a pořád by ho neomrzela. Hezkým příkladem vánoční pohádky z posledních let je například "Láska rohatá", kterou když si pustím, vím, že se u ní budu bavit.
Za třetí, pohádka nesmí být dělaná jen pro intelektuály, ale především pro děti. K čemu by byla pohádka, která je sice uvědomělá, ale tak, že ji rozumí jen někteří? K ničemu.
Samostatnou kapitolou je to, zda v pohádkách odkazovat i na politiku. Pokud bych měl vytvořit pohádku, o které vím, že ji budou sledovat masy televizních diváků, tak bych s tímto tématem měl nakládat zvlášť opatrně. Protože co divák, to jiný politický názor. Je však pravda, že celá řada pohádek má v sobě určitý odkaz na politiku, a přitom se stala hodně úspěšnou. To platilo především o pohádkách, které vznikaly před rokem 1989. Jak kdysi někde říkal Jiří Chalupa z ČT, tak zatímco do běžných filmů dávat narážky na tehdejší politickou situaci nešlo, tak v pohádkách se to nějakým způsobem tolerovalo. Typickým příkladem je například píseň "Všechno na ruby tu je" z pohádky "Ať přiletí čáp královno!" z roku 1987 (viz https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM).
Ale i v poslední době vznikly úspěšné pohádky, které se líbí a do kterých byla trošku naťuklá aktuální politická situace. Například "Tajemství staré bambitky" z roku 2011. Opět film, na který se můžu dívat i po padesáté a neomrzí. Že je právě z roku 2011? Možná, že si ještě vybavíte, jaká byla v tomto období politická situace. Tehdy přece vládla nejhlubší nečasovsko - kalouskovská nenormalizace, kdy politici pro lidi vymýšleli opravdu "pikantní chuťovky", typu veřejných prací pro nezaměstnané, docházku nezaměstnaných DONEZ, mimo poplatků u lékaře například i tak absurdní poplatky, jako například třicetikorunový poplatek i za recept. A tak není divů, že se tato nečasovsko - kalouskovská nenormalizace objevila i v pohádce ve formě nenormalizace ferencovsko - lorencovské, kdy se i tam vymýšlely vůči lidem takové chuťovky, jako daň z hlíny, daň z komínů nebo daň ze vzduchu. Je však možné, že kdyby tato pohádka vznikla jen o tři roky později, nebo dokonce dnes, už by se na ni asi nedalo koukat, tak jako v roce 2011 a 2012. Určitě by se našli rejpalové, jako například já, který počínaje rokem 2013 až dodnes jsem s naší vládou spokojený, a kteří by hlásali, že se do pohádek nechutně vnáší politika.
Takže když to shrnu, s politikou v pohádkách velmi opatrně a rozhodně ne tak, aby to by to bylo nastavené proti politické náladě spodních deseti milionů. Dále to chce příběhy nezatížené politickou korektností, pohádky humorné s jednoduchým dějem, dobrými dialogy, dobrými herci. A když se tam občas objeví nějaká melodická a snadno zapamatovatelná píseň, je to jen dobře.
P.S.: U mne tak letos zabodovala jen pohádka "Princezna a půl království"
Související články:
Na české pohádky nedám dopustit ani přes kritiku stoupenců tzv. korektností
Kontrolovat genderovou vyváženost literárních děl považuji za největší nesmysl současnosti
O razítko "genderově vyvážené" fakt nestojím
Jsem plně za pohádkou o Šípkové Růžence
