Pokud normální český člověk zaslechne o „kulturní obohacení“, měl by mu, jako mně, kvůli běsnění tzv. „sluníčkářů“ začít vždy stoupat krevní tlak. A přece se dá nějak kulturně obohatit. Ale jinak, než si tito aktivisti představují
Pamatuji si, jak vloni nebo předloni se jistí aktivisti v Německu snažili zvláštním způsobem tzv. "obohatit" vánoční kulturu. A to tak, aby se během vánočních mší a vánoční doby zazpívala i nějaká píseň jistého jiného náboženství, takového, které usiluje o své vítězství nad světem a takového, když vše není podle jeho kolejí, tak ho to hned uráží. Ty písně tam prý měly zaznít prý kvůli náboženské toleranci, solidaritě a kulturnímu obohacení. Nevím sice, kolik farářů a dalších pořadatelů kulturních akcí na tuto výzvu odpovědělo kladně, ale myslím si, že takovéto kulturní obohacení Vánoc není v žádném případě nijak na místě. Naopak. Před kulturou, která vyznává středověké zákoníky nad těmi našimi, má touhu po svém vítězství nad světem, bychom se naopak měli mít vždy co nejvíc na pozoru. Ale přesto se naše Vánoce jistým způsobem obohatit dají, či dokonce i zaslouží. Ale jak? Úplně jinak! A to dokonce i jednoduše. Podívejme se do historie českého adventu a českých vánoc. A zjistíme velice zajímavou věc. To, jak dnes žijeme a jaké obyčeje dodržujeme během adventu a Vánoc v současné době, je už jen velice slabý odvar toho, jak tato doba vypadala ještě před sto, dvě stě lety a dřív. My, v době předvánoční slavíme už snad jenom svatého Mikuláše. K tomu se ještě přidaly některé novodobé zvyky, jako třeba betlémské světlo (viz Adventní kalendář: co je to Betlémské světlo?), což je také milý vánoční obyčej. A co ty další tradice? Ty, které už časem bohužel zanikly? Díky internetu a knížkám jsem zjistil, že v dávných dobách se v tomto období konalo něco snad téměř denně! Už dříve jsem se věnoval na svém blogu Barborkám (Adventní kalendář: Dnes by chodily Barborky), Ambrožovi (Adventní kalendář: Dnes by děti honil Ambrož) nebo Luckám (Adventní kalendář: Dnes by chodily Lucky). Ale těch postav bylo daleko víc. A nejen postav (Třeba včera jsem psal o Perchtě v článku Dnes by chodily nejen Barborky, ale také Perchty). Byly to i další zajímavé obyčeje a polozapomenuté zvyky (viz Na rozdíl od našich předků máme vánoce chudé!). A jistě by bylo hezké, kdyby se alespoň některé z nich opět podařilo zase nějak obnovit. Třeba by to byla ona, ta správná „obohacovací“ reakce, která by bránila naší českou kulturu před oněmi cizáckými prvky takových těch arogantních náboženských kultur, které by se dokonce chtěli nad tou naší urážet a nahradit ji tou svojí. Pokud vidíme, že nějaká cizácká kultura je pochybná, či dokonce nebezpečná, pohrdejme jí, nebo se dokonce proti ní stavme kriticky a hlavně si k ní nenechejme vnutut jakýkoliv respekt! Ale té naší původní, která byla v minulých dobách hezká a milá, si naopak važme, jak jen to jde. A pak nejen ty přicházející svátky, ale i celý náš kulturní okruh a život v něm bude určitě zajímavější. A také bude pevnější a lépé přitom odolá těm kulturám, které jsou s tou naší neslučitelné.
https://www.youtube.com/watch?v=iYyutT9vcaM
„Adventní kalendář: Vánoční věštění
adventní kalendář 2013“: „Postavte si egyptskou Gízu
adventní kalendář 2014“: Barborková námraza
„Vánoční doba 2015“„Vánoční doba: Jak si Matěj vysloužil třešňovou větvičku
Kdy, že začíná ta předvánoční doba?Jak vyrobit malý adventní věneček
