Čas od času tu prezentuji své zkušenosti a metody, jak děti naučit nějakou turisticko-skautskou dovednost. Dnes bych si vzal na paškál mapy a mapové značky. I učení tohoto může být pro ně zážitek.
Není od věci, že i mnozí dospělí mají potíže vyznat se v mapě. Ovšem člověk, který rád cestuje a který se rád toulá přírodou, by se měl v mapě vyznat tak, jako se například umí orientovat v televizním programu. O to je lepší, když se s učením map a mapových značek začne u dětí co nejdříve. Otázkou ovšem je, jak. Například po delší dobu si prohlížet mapy a jejich vysvětlivky? I to je samozřejmě možné. Například já, jako dítě, jsem se takto skutečně naučil v mapách se orientovat. Ale to protože se mi mapy líbili a rád jsem se nimi vždy probíral.
Ovšem, co fungovalo na mne, to nemusí fungovat na jiné děti. A tak jsem si vzpomněl ještě na jednu věc, co jsem jako dítě také rád s mapami dělal. Rád jsem si je maloval. Bylo to pro mne vždy velkým odreagováním, když jsem si začal tvořit mapu nějaké imaginární oblasti a v duchu jsem si přitom přemýšlel, jaká zajímavá dobrodružství by se v těch mnou vymyšlených místech daly zažít.
Mimochodem, mnozí autoři různých románů postupují obdobně. Také vytvořili mapu toho světa, který vymysleli a tím dají svému příběhu náboj větší přitažlivosti. Typickým případem jsou dnes tolik oblíbené fantasypříběhy, typu Tolkienova Pána Prstenu nebo Lewisových Letopisů Narnie. Domnívám o tom, že kdyby čtenáři neměli jako součást těchto a podobných příběhů i umělecky ztvárněné mapy Středozemě či Narnie, že by třeba ani tak u nich tolik nezabraly. Dokonce i já jsem si před několika lety dal tu práci a z obou těchto zmíněných fantasysvětů jsem udělal jednoduché internetové mapy (viz Mapa Středozemě a mapa Narnie). Mimochodem obě dvě tyto internetové mapy jsem vytvořil z prací dětí, které tehdy navštěvovaly náš turistický oddíl a nebo se účastnily našich táborů. V obou případech se jim mapy povedly, a tak jsem tuto jejich práci ocenil tak, že jsem z nich udělal mapy, na něž se může na webu podívat každý. A samozřejmě pro členy turistického či skautského oddílu je podobný postup i dobrou metodou, jak se seznámit s mapami jako takovými.
A proto podobný postup používám vždy, když chci oddílovou schůzku zaměřit na poznávání map a mapových značek. Nejdřív jim ukážu nějakou skutečnou mapu nějaké oblasti. A pak jim dám papír s barvičkami a ať si každý vytvoří nějakou vymyšlenou mapu. A čím ji za použití nejrůznějších mapových značek udělá pestřejší, tím samozřejmě lepší. Viz obrázky:
Dítě se tak učí nejen orientaci v mapě, ale také si při tom burcuje fantazii a cvičí výtvarný projev. A to vše je podle mne pro něj neméně důležité. A víte co? Zkuste to u vašich dětí také a uvidíte.
Související články s dalšími podobnými náměty:
