To, že kostely v Praze nejsou rozmístěné nijak náhodně, ale skrývá se za nimi složitá geometrie, je stará známá věc. Platí to především na pravém břehu Vltavy. A dá se to samé říci i o kostelech na levé straně?
Například na Novém Městě pražském je známé, že ho Karel IV. budoval jako tzv. Nový Jeruzalém. Je to vidět jak na uspořádání zdejších náměstí, které jsem před časem popsal v článku „Co má znamenat zvláštní geometrie v uspořádání Prahy?“.
Pak je to vidět na některých novoměstských kostelech z Karlovy doby. Ty totiž vytvoří čtverec, na jehož vrcholech se nalézají: klášter na Slovanech, kostel sv. Kateřiny v Kateřinkách, kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově a kostel Zvěstování Panny Marie na Trávníčku. Ve středu tohoto čtverce se pak ještě nalézá kostel sv. Apolináře. A aby tomu nebylo málo, tak na hraně spojující kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce a kostel Zvěstování Panny Marie na Trávníčku se nalézá ještě barokní kostel Panny Marie Bolestné v ulici Na Slupi.
Další poměrně složitý systém geometrie kostelů na Starém Městě a Josefově jsem objevil a popsal v článku „Zvláštní obrazec pražských staroměstských kostelů“.
Ale to se pořád pohybujeme na pravém břehu Vltavy. Děje se něco podobného i na tom levém břehu Vltavy? Tam přeci odedávna sídlí panovníci českého státu. Tudíž i tam by čistě teoreticky se měly podobné jevy dít. A tak se na to jděme podívat.
Nejprve se tedy zaměříme na Hradčany. Dva zdejší největší kostely jsou Katedrála svatého Víta (viz můj fotoblog Katedrála svatého Víta) a bazilika sv. Jiří (viz Bazilika sv. Jiří na Hradčanech). Na první pohled je na mapě patrné, že mají obdobnou osu. A tato osa navíc směřuje na další významný hradčanský kostel, na kostel Narození Páně s pražskou loretou. Když se zaměříme na oba koncové body, tedy loretu a baziliku sv. Jiří, zjistíme, že pokud z těchto míst spustíme rovnostranný trojúhelník, jeho třetí vrchol se zabodne do bývalé kaple Jezulátka na svahu Petřína.
Zajímavá místa se nalézají i uprostřed tohoto trojúhelníku. V poloviční vzdálenosti mezi loretou a bývalou kaplí Jezulátka se nalézá kostel sv. Karla Boromejského a mezi loretou a bazilikou sv. Jiří to je Arcibiskupský palác.
A teď! Osa tohoto rovnostranného trojúhelníku vede přes klášter karmelitánek, kostel sv. Mikuláše (viz Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně) a hlavně i v ose samotného Karlova mostu.
A na Karlově mostě se kříží i další dvě takto symetrické linie vycházející z bodů onoho rovnostranného trojúhelníku. Jednak je to linie: bazilika sv. Jiří – kostel sv. Tomáše – kostel sv. Josefa. A jednak je to linie: kaple Božího hrobu na Petříně - bývalé kaple Jezulátka – kostel Panny Marie Vítězné s Pražským Jezulátkem (viz „Mystéria pražského Jezulátka“) – kostel Panny Marie Pod Řetězem.
Když se na onen plánek podíváme, jistě najdeme i další souvislosti (například linii: bazilika sv. Jiří – chrám sv. Mikuláše - kostel Panny Marie Vítězné – bývalá kaple sv. Vavřince pod Petřínem). A tak je vidět, že i na Malé Straně nám naší předkové ukryli v rozmístění zdejších památek nejednu zajímavou šifru. A na nás je tento jejich vzkaz najít a vyluštit.
