Tento můj nový prázdninový seriál je zároveň kronika (několika) netradičních táborů. Pokud se chcete ponořit do příběhů, který tu zažívá jeden oddíl, můžete si začíst.
Pak se Billa zeptal Bugy: na to, jak to vypadá s naším tábořištěm“
„Jó!“ odpověděl Bill, „některým se odtamtud moc nechce. Vypadá to, že ještě dnes svedete svojí první bitvu!“
„No to je pěkné, avšak my si to s nimi vyřídíme.“ Prohlásil Bugy. „Krosny na záda a pokračujeme!“
Rozloučili se s Billem a pak všichni vyrazili dál. Na druhém konci loučky už byla vidět svažující se skaliska Zlatého kaňonu, jenž po tisíciletí vyryla v čeksaských půdách říčka Brčnice. Zde se jí však říká Brch River. A ta se nedaleko odtud vlévá do Červenavy, neboli Red Riveru. Jakmile se blížili ke kaňonu, dostali všichni od Bugyho radu, aby se měli na pozoru. Nyní se už nalézají v Čeksasu. A už tu někde můžou být schovaní i možní nepřátelé. Jejich tábor totiž nebude v tomto kraji jediný. Bugy má zprávy, že někde v okolí je tu nejméně pět dalších. Někde si hrají na indiány, někde na kovboje, někde na bandity, někde na vojáky a podle toho se i řídí všechny události zde. Některé z táborů se také společně spojují s jinými, aby mohli svým soupeřům lépe čelit.
A tak si teď kluci začali poprvé zkoušet svoje pušky. Nebylo to nijak složité a za chvíli jim to docela šlo. V tom si Bugy všiml, že Vojta si nabil svojí pušku. Ale čím? Kamenem.
„Tak to ne, hochu!“ řekl mu Bugy, „čeksaské pušky nejsou vyráběné na kameny! Tím bys je jen rozbil. Do těch se může dávat jen molitanový tenisák nebo něco obdobně lehkého. Nemluvě o tom, že kamenem můžeš někomu dost vážně ublížit. A to přeci nechceme.“
Vojta se začervenal a omluvil se. Oni vůbec kluci měli potíže, co s puškami a náboji. Už tak nesli těžké batohy, spacáky a karimatky a teď ještě tohle. A tak jim Bugy poradil, ať si je zavěsí za opasek, na to že jsou prý dělané.
Právě vstoupili do Zlatého kaňonu. Na pravé straně kolem nich tekla Brčnice a přímo nad nimi se z obou stran tyčila mohutná skaliska. Nyní půjdou asi kilometr. Všichni se už myšlenkami ponořovali do dobrodružství, které tady po ty prázdninové dny zažijí. Po pravdě řečeno, mnozí z nich by se teď raději vlezli do vody, protože horko bylo opravdu veliké. Bugy je pořád uklidňoval, že mají tábor kousek od jezera, a tam že se vyčvachtají dosytnosti. Ale dnes už ne. Už je odpoledne a nejprve tam budou muset dojít a ubytovat se. A navíc ještě svést bitvu se staršími kluky s jejich oddílu, kteří prý ne a ne tábor opustit.
Celý oddíl šel kolem říčky vstříc novým dobrodružstvím. A když konečně dorazil k Velkému Sladkému jezeru, ještě ani jeden jeho člen netušil, co je vlastně po příchodu na tábořiště bude čekat.
Pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
