Kluci se dohadovali o zvláštním proroctví, které jim předal indián Malý Kachina. Prý se mají spojit proti nějakému velkému nepříteli. Ale jakému?
Protože už se blížila čtvrtá hodina, kdy měli kluci dohodnutý odchod z El Casa, sešli se u podia. Tam, jak se každou hodinu obvykle scházeli. A vydali se z tohoto malebného westernového městečka ven. Třináctka si oblékl svůj nový kožený pásek s velkou mosaznou přezkou a Domča, Matěj a Péťa své nové kovbojské klobouky.
„Půjdeme malinkou oklikou.“ Oznámil všem Bugy. „Jednak proto, abyste se někde vysprchovali. A také vám chci něco ukázat. Kolem El Casa tekla Červenava, tedy Red River. A kousek proti jejím toku všichni zastavili. „Vidíte támhle ten tábor?“ Zeptal se všech Bugy. „To je nejvýchodnější okraj Čeksasu. Všichni se podívali tam, kam jim Bugy ukázal. A co spatřili? Jakési rekreační středisko s nápisem „U sedmi talířů“. Avšak nikde žádné stany ani týpíčka. Jen jakýchsi asi dvacet chatiček.
„Tak to je tábor Talířníků.“ Oznámil klukům Bugy. „Hlavní vedoucí tohoto tábora, říká se mu Hlavní talířník, je zapřísáhlý odpůrce stanových táborů a táborů takových podobných, jako máme my. Nejraději by, aby všechny děti jezdily jen do takovýchto táborů chatičkových s velkou jídelnou ve zděné budově. A jeho zášť vůči takovým táborům, jako máme my, Algonikové nebo New Old City, je taková, že jednou za čas se s jejich asi stovkou lidí pustí do lesů Čeksasu. A tam bojují snad proti každému, kdo tam je. A to dokud nevyhrají. Já ho znám poměrně dobře. Kdysi jsem pod ním dokonce působil. Ale, když jsem mu navrhl uspořádat letní tábor našeho druhu, řekl mi, že už u něj nemám co dělat. Prý nic takového podporovat nebude. Jenomže moje nadšení do vedení turistického oddílu bylo daleko větší, než jeho snaha mě od vedení turisťáků odradit. A tak jsem to začal dělat bez něj. No vidíte, šlo to. Náš oddíl se nám proměnil v rozkvetlou růži. Ale zato ta jeho mastňácká parodie na turisťák bez dobrodružství, ta mu nakonec zcela uvadla. A tak to šel dělat jinam.“
Kluci ho poslouchali. A přitom si říkali, že tenkrát vlastně stačilo málo a do žádných týpíček by se vůbec nejezdilo. Místo s Bugym pod stany by se jezdilo do takovýchto chatiček, kde by jich možná bylo tolik, že by se tam všichni mezi sebou ani pořádně neznali.
Bugy se podíval dalekohledem, co se v tomto táboře děje. A za chvíli prohlásil. „Je tam! A trénuje s ostatními!“
„Kdo?“ ptali se kluci.
„Ten, o kom jsem vám povídal. Hlavní talířník. Pozítří se můžeme těšit!“
V klucích hrklo. Ale co se dá dělat. Jsou na táboře v Čeksasu. A tady něco takového přijít může.
pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
1.díl: Cesta do Čeksasu 2.díl: Zkouška čeksaských pušek 3.díl: Kde budeme spát? 4. díl: Večer pod širákem 5. díl: Bude tábor náš? 6. díl: Úvodní táborák 7 díl: Co pozorovala noční hlídka?, 8. díl: Podivný nález, 9. díl: Jak se vážou autíčka?, 10. díl: V indiánském táboře, 11. díl: Na válečné stezce, 12. díl: Bitva u New Old City, 13. díl: Zázračné vysvobození, 14. díl: Oběd u Algoniků, 15. díl: Sportovní odpoledne, 16. díl: Večerní filozofování nad ohněm, 17. díl: Cesta temnotou, 18. díl: Nový tábor, 19. díl: Těžko na cvičišti, 20. díl: Martinovy kytarové začátky, 21. díl: Kamarád v nebezpečí, 22. díl: Každý den dobrý skutek, 23. díl: Hrdinové Čeksasu – Jak se tábořilo před sto lety?, 24. díl: Před Zlatou hradbou, 25. díl: Na Červené vyhlídce, 26. díl: Proroctví indiána
Další příběhy na mém blogu
