Velká bitva s nepřáteli se blíží. Proto se všechny tři tábory dohodly na zakopání válečné sekyry. Jenomže, aby něco mohli zakopat, musí se to nejdřív vyrobit.
A tak následující den po snídani se jak Algonikové, tak New Old City sešli s našimi malými kovboji od Velkého Sladkého jezera v jejich táboře. O slovo se nejdříve přihlásil Velký Lišák: „Milé bledé tváře. Jak jsme se včera dohodli, dnes společně zakopeme válečnou sekyru. A tak vyhlašuji soutěž.“ A na ukázku jednu takovou přinesl všem ukázat. „Její výroba není nijak složitá. Nejprve si v lese sežeňte pevnou větev. To bude násada. Ale pozor, musí být pevná a musí být opatřena další větví, aby dohromady vypadala jako takové „T“. Pak si sežeňte nějaký vhodný pevný kámen a dotvarujte ho do podoby sekyry. A můžete na něj ještě dodělat drážku na násadu. Až budete mít kámen vytvořený, tak ho dejte k větvi tam nahoru, jak je ta vrchní část toho „T“. A k ní ji co nejpevněji připevněte. Buď provazy a nebo koženými řemínky. Až ji všichni vyrobíme, budeme pak soutěžit ve třech disciplínách. Nejprve v tom, kterému táboru se ji podaří vyrobit jako první. Potom, kdo ji bude mít nejhezčí. A za třetí, kdo s ní nejdříve přesekne polínko. Rozuměli jste, jak na to?“ Zeptal se Velký Lišák na závěr. A když všichni řekli, že ano, dal Velký Lišák pokyn k tomu, aby se začaly sekyry vyrábět.
Všichni táborníci ze všech tří táborů se rozběhli do okolních lesů. A za chvíli už Vlčák odněkud nesl správně tvarovanou větev. Čumbrk pak někde u potoka nalezl vhodný kámen, který začal tvarovat. Přitom se všichni dívali, jak jsou daleko ostatní. Těžko to ale bylo vidět, protože se nacházeli všude v lesích kolem. A najednou Zdenda odněkud přinesl kožený pásek a kámen k větvi přivázal.
„Máme!“ Zavolal na Velkého Lišáka. Velký Lišák si sekeru prohlédl a kluky pochválil za jejich rychlost. Druzí ve výrobě válečné sekery skončili Algonikové a třetí New Old City.
„Chválím vás, jaké jste všichni vyrobily nádherné sekery“. Prohlásil Velký Lišák a pokračoval: „Jak jsme se dohodli s ostatníma vedoucíma, tak nejhezčí ji však mají Algonikové, druzí New Old City a třetí jsou kovbojové. Škoda, být až třetí. Alespoň však jednu výhru už mají v kapse.
Nyní Velký Lišák připravil tři polínka a poručil, aby se ke každému postavil nejšikovnější kluk z každého tábora. A tak u jednoho se postavil statný indián, ke druhému ten špindíra Robert z New Old City a ke třetímu Lukáš.
„Připravit, pozor, teď“!“ Poručil Velký Lišák a všichni se dali do rubání. Klukům to náhodou šlo. Ale co naplat, když nejlepší byl právě Robert, který svojí kládu přesekal jako první. Druhý byl Lukáš. A tak i druhé místo bylo pěkné. Nedlouho po něm skončil zástupce Algoniků. Když pak i tato soutěž skončila, uvědomili si, že to vlastně dopadlo pro všechny nerozhodně.
„Nevadí“, řekl Velký Lišák. „Alespoň je vidět, že jsme všichni stejně dobří. A teď se vydáme k rozcestí s ukazatelem. Proč právě tam? Protože je tam ke všem třem táborům stejně daleko. A tam svoje sekery slavnostně zakopeme.
Pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
