Klukům v táboře v Údolí Tichých stínů nastalo předposlední čeksaské ráno. Na dnešek se velice těší, protože půjdou hledat vyhraný indiánský poklad.
A tak, po rozcvičce, nastalo opět tradiční soutěžení, kdo si zabere lepší místo na čištění zubů. Poté úklid a příprava snídaně. Velcí kluci ještě nadělali nějaké dříví. Algonikové, banditi z New Old City i tábor nevidomých mají přijít každou chvíli. Tak, aby si neudělali ostudu, že ho mají málo. Tom s Rajčetem již vyhlíželi, kdy pak jejich hosté budou přicházet. Bugy jim však přikázal, že než je vyhlížet, udělají lepší, když si půjdou uklidit do týpíčka. A tak poslechli a šli.
„Tak kde ti jejich přátelé jsou?“ ptal se jeden přes druhého. A Bugy je utěšoval, že určitě přijdou.
A nepletl se. Za chvíli tu před branou stálo třicet indiánů. A v jejich čele Velký Lišák.
„Můžeme dál?“ zeptal se.
„No, už na vás čekáme!“ volal na něj Dan. A za nedlouho přišly i ostatní tábory.
A Bugy k nim přišel, přivítal je a posadil je kolem ohniště. A svoje kluky tam vyhnal také. A hle, kdo další mezitím přišel? Indián Malý Kachina a kovboj Bill.„Tak se všichni v tichosti posaďte,“ řekl Bugy. A indián Malý Kachina s kovbojem Billem začali vyprávět:
„Před dávnými a dávnými časy, kdy jejich indiánský kmen přišel do lovišť Čeksasu, měl velice málo znalostí o všem, co potřebuje k přežití. Tady však byla bohatá loviště na zvěř. A tak se tu kmen usadil a od té doby tu žije dodnes. Jednoho dne se však malý indiánský chlapec Makaku se setkal s něčím zvláštním. Zrovna byl na stopě několika králíků, které chtěl sám ulovit a pak přinést ukázat svému kmenu na ukázku, že už je dobrý lovec. Avšak najednou před něj spadlo obří zlaté vejce. A zněj se vylíhl bůh, kterého Makaku z legend svého kmene ještě neznal. Bůh se mu představil jako Orowis. A ten ho poprosil, aby ho zavedl ke svému kmenu. Nemůže se teď prý vrátit zpět. Makaku se nejdřív bál. Ale nakonec ho poslechl a zavedl k radě starších. Orowis předstoupil před náčelníka. A v tu chvíli se do něj zamilovala náčelníkova dcera Mikaši. Orowis pak žil mezi indiány ještě hodně dlouho. S Mikaši měl dokonce malou indiánskou holčičku Oroši, kterou společně s Makaku učil spoustu dovedností. Učil ji i ostatní z kmene, jak se vyznat v přírodě a na obloze. Naučil je písmu, stopaření a mnoho dalšímu. Později se i Makaku a Oroši do sebe zamilovali a stali se zněj muž a žena. A z Makaku se tak stal navíc i náčelník kmene. Jednoho dne však už dospělý Makaku byl s Orowisem na lovu bizona, když v tom z oblohy spadlo další zlaté vejce. Z něj se vylíhl stejný bůh jako Orowis. A ten sdělil mladému Makaku, že Orowis se musí vrátit zpět do své země v souhvězdí Labutě. A tak se s ním jeho přítel rozloučil a se svým dvojníkem si vlezl do onoho vejce. A dříve, než odletěli zpět, sdělil mladému indiánskému náčelníkovi velké tajemství. Prý v jedné jeskyni v horách ukryl zbytky svého původního zlatého vejce. Pokud ho jeho kmen nalezne stane se jedním z nejbohatších indiánských kmenů v celém širém okolí. To, kde se nachází, určují prý zvláštní znaky, které tam zanechal. Makaku i Oroši se pak dlouho snažili tu skořápku Orowisova vejce nalézt, ale pokaždé neúspěšně. O to samé se snažili i jejich potomci, též velcí náčelníci. Avšak vedli si obdobně. Tak snad až dnes by snad společnými silami rudých a bílých mohlo podařit to , co se jejím předkům ne a ne podařit.“
Pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
