Byly tři minuty před šestou. Bugy dal klukům - kovbojům pokyn k tomu, aby se společně začali přemísťovat k jejich přepadenému táboru.
A tak se kluci nejdříve rozdělili na dvě půlky. Jedna šla s Bugym a druhá s Danem a s koly. Vtom byl slyšet známý indiánský pokřik , „vavavava“. To Algonikové vběhli do jejich tábora. Pomůžou malým kovbojům ho osvobodit? A to už se ozývaly rány od tref molitanového tenisáku. Během chvíle tam byla i skupina vedená Bugym.
Skupinka banditů sedící u jídelního stolu se dala zneškodnit celkem dobře. Alespoň deset z nich mají z krku. Bohužel, na straně Algoniků jich už také osm přišlo o život. A také Míša s Péťou. Nemluvě také o Lukášovi, Sovovi a Zdendovi, kteří zde přes den hlídali tábor. Boje to tentokrát byly celkem vyrovnané. V jednu chvíli to už vypadalo, že se tábor vysvobodit nepodaří, protože banditi začínali mít navrch. A tak Bugy i Velký Lišák všechny zbylé bojovníky povzbuzovali, jak nejlépe to šlo.
Vtom najednou se to stalo. Druhá skupina, tj. Dan, Mirek, Jirka, Čumbrk a Kája vpadli do tábora na tandemových kolech. A spolu s nimi i jejich spolujezdci na zadních sedadlech, kteří stříleli tenisáky po banditech. Tak, jako by to byli jezdci na koních.
Puery k tomu ještě začal dodávat „Hijé, koníčku!“ A tak jeho „kůň“, Čumbrk, se snažil jet co nejrychleji. Podle jeho vzoru se přidával i Vlčák a pak i Třináctka, Krokodýl i Domča. A přitom stříleli, jak se nejvíc dalo. Vlčák zasáhl šest nepřátel, dokud on sám nebyl zasažen. Třináctka pět, Domča z Puerym po čtyřech a Krokodýl tři. Celkem tedy zásluhou našich jezdců padlo dva a dvacet nepřátel. Naštěstí jejich koně zasaženi nebyli. Proto, jakmile byl jejich jezdec zasažen, mohl starší kluk slézt z kola a sám se pustit do dalších bojů. To už banditi z New Old City nevydrželi a pustili se do útěku. Tábor byl tak přece jen osvobozen od nepřítel. Vtom ze stanu vyšli Lukáš, Sova a Zdenda. A začali vyprávět Bugymu, jak se to všechno přihodilo. Po odpolední svačině si prý sedli k ohništi. Když v tom se na ně z lesa vyřítil celý jejich tábor. Takové přesile se samozřejmě nedalo odolat. Oni tři byli v tu ránu zasaženi jejich tenisáky. Jediný Dan, který byl právě v té době na latríně, tak měl to štěstí, že mu nic neudělali. A tak rychle běžel vám naproti říci, co se stalo.
Teď po vítězné bitvě už sledovali, jak banda z New Old City mizí za nejbližší zákrutou Brch Riveru. Jenže se ozval Bugy.
„Počkejte!“ Zavolal na ně. „Potřeboval bych, aby tu zůstal Dred. Je to hodně důležité!.“
Dred se tedy vrátil. Samozřejmě nevěděl, co se bude dít. V tuto chvíli to nevěděl ani Velký Lišák. Jediní, kdo věděli, co to asi bude, byli kluci z našeho tábora.
Pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
