Když mladší táborníci přišli pod Zlatou hradbu, čekali tam na ně už straší kluci. Ti měli u sebe další lana, sedáky, expresky a karabiny. A nad všemi se tyčila asi sedmimetrová cvičná skalní stěna.
Kluci se podívali na skálu. Nějací horolezci už tam někdy dřív zabudovali horolezecká oka. A jejich zdolání teď čeká i na naše malé kovboje. Čumbrk, který byl už zběhlý v lezení na stěny, si vzal na sebe sedák. „Podívejte se, obléká se obdobně jako trenýrky. Velké oko musí dopředu a pak utáhnete všechny řemínky. A hlavně ten kolem pasu.“
Když to měl vše udělané, vzal si jeden konec lana. „Kluci“, řekl. Teď se musíte navázat na lano. A jak? Osmičkou. Osmička se váže podobně jako obyčejné očko. Jenom musíte provaz vést kolem smyčky ještě o půl závitu dál a protáhneme jí až druhou stranou. Když ji máte udělanou, navážete se na sedák tak, že konec lana protáhnete takhle okem sedáku a jako omalovánky znovu ještě jednou objedete lanem osmičku. Tak a toto je dvojitá osmička.“
Druhý sedák si na sebe vzal Lukáš, který si dal do oka sedáku karabinu a zvláštní věcičku zvanou „kyblík“. Tím teď bude Čumbrka jistit. Čumbrk se připravil, zkontroloval, zda má na postraním oku sedáku zavěšeny i všechny čtyři expresky a začal lézt. Vylezl k prvnímu oku a do něj zacvakl horní karabinou expresku. Do spodní karabiny expresky pak upnul lano, na kterém visel. Lukáš ho mezitím jistil a radil. Za chvíli Čumbrk dolezl ke druhému oku, kde udělal totéž. Věc se pak opakovala i u třetího a u čtvrtého oka. Nahoře pak totéž udělal s karabinou. A pak slezl dolu a přitom lano vycvakal z expresek. Tedy kromě té horní karabiny, kterou bylo protažené lano.
„Vzpomenete si kluci, když jste předevčírem na Zlaté hradbě, jak jste snili, že byste si rádi zalezli na skály? Tady máte možnost!.“ Vyzval všechny Bugy.
Mnohým klukům se při představě, co je to teď vlastně čeká, nejprve rozklepaly nohy. Ale první odvážlivci se už začali oblékat do sedáků. Čumbrk s Lukášem je jistili. Tentokrát si už ale nemuseli hrát na stěně s expreskami, protože lano tam již bylo připraveno. A tak obyčejně lezli nahoru. Ovšem největší zážitek bylo slaňování dolů. Když to dokázali první Inka s Boříkem, pustili se do lezení i ostatní. Sice ne každý vylezl až nahoru. Například Puery to zvládl jen do tří čtvrtiny. Ale i tak to byl pro všechny velký zážitek a hlavně nová zkušenost. Teď už si můžou říkat horolezci. Když to všichni zkusili, starší kluci uklidili lana i všechny lezecké pomůcky a společně se vydali do tábora na večeři.
Pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
