Kluky z letního tábora čeká noční bojovka. Pokud ji dobře zvládnou, můžou si v týpíčku udělat ohýnek. Jak asi každý stan dopadne?
Samozřejmě, že se hlásili všichni, kdo že chce jít první. Tak Čumbrk přinesl čtyři petrolejky. Jednu dostal Krokodýl druhou Třináctka, třetí Rajče a čtvrtou Vojta.
„Úkol bude plnit každé týpko najednou. Nejprve kluci odtud vyjdou. A půjdou pěkně po svíčkách. A až dojdou na protější břeh Velkého sladkého jezera, tak tam se všichni podepíšou na papír. A za odměnu jim tam Lukáš zapálí petrolejku. S tou se pak společně vrátí zpět do tábora. Pokud světlo dobře donesou až sem, Dan s Čumbrkem jim tady pomůžou v týpku s ohýnkem. Tak, kdo půjde první?“ zeptal se Bugy.
Samozřejmě se jedno týpko předhánělo přes druhé. A tak Bugy navrhl, že budou losovat. Vytáhl z kapsy čtyři kartičky, na nichž byla napsána čísla. A ty si každý světlonoš vylosoval. První přišla řada na Vojtu a jeho týpko.
„Tak se kluci připravte a jděte!“
A kluci vyrazili. Matěj, Hlavička, Inka, Pavlík a s petrolejkou Vojta. Byla tma. Jen v dálce před nimi se mihotalo slabé světýlko svíčky. Konečně byli u ní. A támhle je další svíčka. Kluci začali jít trochu rychleji, protože se začínali bát. Prošli i kolem druhé svíčky. A támhle dál je vidět třetí. Šup k ní. Když k ní došli, s hrůzou zjistili, ze to není obyčejná svíčka ve sklenici, jako obě předešlé. To je něco jako lebka! No vlastně vydlabaná dýně, jako by na Halloweenu, kterou si starší kluci vyrobili na předešlém táboře. A u ní seděl Lukáš. Kluci přistoupili a všichni se podepsali na připravený papír. Tak, jak jim bylo řečeno..„Výborně,“ pochválil je Lukáš, „za odměnu vám zapálím lampu.“
Co řekl, to učinil. A kluci se s radostí a s ohněm v petrolejce vraceli zpět. Když v táboře odevzdali světlo, obdrželi od Dana za odměnu několik polínek a chrastí, se kterým jim pomohl rozdělat oheň v jejich stanu. Ale to už byla pomalu na cestě další skupinka. Byl to Tom, Krokodýl, Péťa a Bořík. Nečekalo je nic rozdílného od předešlé skupinky. Jen to, že Péťa, nejmladší člen týpka se cestou trochu bál. Ale při zpáteční cestě, jako by z něj veškerý strach spadl. Jim pak s ohýnkem v týpíčku pomohl Čumbrk. Třetí nastoupili Rajče, Martin, Domča a Honzík, kteří cestu zvládli bez sebemenších obtíží. A tak i oni dostali za odměnu nejdříve světlo do lampy a nakonec i v táboře dřevo do týpka. S tím jim pak pomohl opět Dan, protože v prvním týpku už ohýnek hezky zaplál. Teď už zbývala poslední Třináctkova čtveřice doprovázená Míšou, Vlčákem a Puerym. A tak vyrazili. Puerymu se pořád zdálo, jako kdyby v dálce slyšel hromy. „Nestraš“ pokáral ho Třináctka. Ale i oni došli až k Lukášovi. A po svých podpisech i oni obdrželi světlo do lampy. Za chvíli opět bylo slyšet daleké zahromování. Ovšem kluky to vystrašilo tak, že se pustili téměř do běhu. Jakmile však dorazili do tábora, slabé světýlko v Třináctkově petrolejové lampě to nevydrželo a zhaslo.
„Kluci, kluci“ pokáral je Bugy, „vy jste si své světýlko neuhlídali. Tak si vyberte, Buď dnes budete bez ohně a nebo se pro něj k Lukášovi vrátíte.“
Být bez ohně? Když ostatní týpka už jsou rozsvícená? To by bylo klukům smutno. Tak se rozhodli, že se projdou ještě jednou. Na podruhé to již vyšlo bez problému. A i ta bouřka odešla bůhvíkam. A tak i toto čtvrté týpko zanedlouho ozářilo světlem a kluky ležící kolem dokola stanu ohřálo teplo z ohně. Byl to pak z dálky velice hezký pohled sledovat oranžovým světlem rozsvícená všechna týpíčka.
„Tak kluci. Nechte si na noc co nejvíc otevřené chlopně, aby kouř mohl bez problému odcházet ven.“ A pak Bugy zavelel. „Zalézt do spacáků a dobrou noc“. Všichni se pak ještě chvíli koukali, jak jim ohníčky pěkně hoří. A za chvíli už většina z kluků usnula. A po dnešním náročném dni pak ve svých snech zažívala další doslova netušená dobrodružství.
pokračování příště
Hrdinové Čeksasu (seriál)
Další příběhy na mém blogu
