Hezké vánoce, milí vodníci!

Pokud jste sledovali komediální seriál „Neviditelní“ o vodnících, možná vás napadlo, že vodníci mají právě dnes vánoce. Proč? Protože 24. června se narodil jejich „pravý a opravdový“ sv. Jan Křtitel.

Kdo to byl svatý Jan Křtitel? Byl to syn kněze Zachariáše a svaté Alžběty, tety Panny Marie. Když dovršil třiceti let, stal se nejprve poustevníkem u Mrtvého moře. Pak se přemístil k řece Jordán, kde se stal kazatelem, který předpovídal příchod Ježíše Krista. Právě on začal lidi křtít vodou z řeky, což také u něj podstoupil samotný Kristus. Protože sv. Jan Křtitel ve svých kázáních kritizoval krále Heroda za to, že si vzal manželku svého bratra, král ho nechal setnout. Ježíš pak po jeho smrti prohlásil: „Mezi těmi, kteří se narodili s ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.“

Ale vraťme se k jeho narození. Nebo vlastně ještě dříve. Protože stejně jako u Krista, tak jeho matce zvěstoval jeho narození anděl. Co však je také velice zajímavé, je to, že datum jeho narození, 24. červen, je přesně půl roku od Štědrého dne, a tedy i půl roku od narození Ježíše Krista. Čili naše planeta je teď přesně na opačné straně od Slunce, než o vánocích. Pokud bychom tedy chtěli slavit nějaké letní vánoce, jak říká i jedna nejmenovaná reklama, mělo by to být právě dnes.

A tak mne napadlo se podívat do prastarých obyčejů, zda se tam také náhodou nenajdou nějaké další souvislosti s vánocemi. A kupodivu najdou:

  • Tak stejně jako vánocích je svatojánská noc, předcházející jeho svátku, plná zázraků. Tentokrát je to však kvůli bylinkám, které se v tu noc sbíraly. V tu noc prý mají největší moc.
  • Věřilo se že stejně jako o vánocích se otevírá země a ta vydává poklady.
  • Svatojánská noc byla také spojena se svatojánskými ohni. A víte, co se dávalo na hranici? Velká jedle. A ozdobená! Tentokrát květinovými věnečky.
  • Na vánoce se staví jesličky s malým Ježíškem. A víte co se v některých krajích dělalo na svatého Jana? Pod stůj se připravovala postýlka pro tohoto světce. Polštářek se naplnil mateřídouškou a na něj obrázek sv. Jana.
  • A teď přijde to nejzajímavější. Víte, co říkali rodiče dětem? Že v noci si do ní přišel lehnout unavený svatý Jan a za odměnu jim tam přinesl malé dárky a sladkosti. No ne? Tak i obdarovávání dětí patří ke svatojánské noci.

Škoda, že na tolik hezkých obyčejů nejen na tento svátek, ale v průběhu celého roku se pod vlivem doby pozapomnělo. Mohli jsme mít „letní vánoce“ i my a nejen pouze vodníci. Myslím, že například obchodníci by to ocenili. A tak vám všem přeji hezké svatojanské svátky, ať už je váš aquagen jakýkoliv.

Zdroj: Vondrušková A.: České zvyky a obyčeje, Albatros, Praha, 2004

Související články

Na rozdíl od našich předků máme vánoce chudé!

Advent začíná, vánoce jsou přede dveřmi

Dále v rubrikách: adventní kalendář 2014 , adventní kalendář 2013, adventní kalendář 2012 , Velikonoce 2015 , Velikonoce 2014

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Čermák | středa 24.6.2015 5:43 | karma článku: 11,64 | přečteno: 329x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88