Foglarovský pěší výlet do středu České republiky

Minulou sobotu jsem si udělal další pěší výlet. Vydal jsem se nejprve do Sluneční zátoky, pak do Ledče nad Sázavou a odtud do Číhoště, známé náboženským zázrakem a také tím, že se nalézá v přesném středu České republiky

Krásné počasí mne tentokrát přesvědčilo k tomu, že jsem se Posázavským pacifikem vydal do Vilémovic u Ledče nad Sázavě.

Vydal jsem se po žluté turistické značce, která vede po starším železném mostě přes Sázavu. 

Dokonce i vodáci se už na řece objevují.

Došel jsem na jedno z nejznámějších kultovních míst všech foglarovců. Do Sluneční zátoky. Na této louce pořádal skautský oddíl „Pražská dvojka“, který vedl Jaroslav Foglar, své letní tábory. Začali sem jezdit v roce 1925, a to až do roku 1945. I dnes je to nádherná louka, kterou řeka Sázava obtéká velkým obloukem. Kdo zná knížku Hoši od bobří řeky, ví, že v ní Foglar popisuje Sluneční zátoku, jako místo téměř odlehlé civilizaci.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=152939

Na tomto místě jsem se ocitl už podruhé. Poprvé to bylo před osmi lety (viz článek "Krajem kolem Foglarovy Sluneční zátoky")

Míst spojených s Jestřábovými tábory je v okolí Ledče nad Sázavou víc. Spojuje je naučná stezka s informačními tabulemi. Tady na druhém břehu se nachází "Ostrovský mlýn", kde žil Foglarův přítel, mlynář Venda Kadanský. Zde měla Pražská dvojka své zázemí, neboť zde skladovala přes zimu táborový materiál včetně podsad.

Já jsem šel po levém břehu Sázavy.

Kde se například nalézá tento lom.

Ocitl jsem jsem se v Ledči nad Sázavou, kde jsem si na náměstí došel na oběd. Na obrázku vidíte gotický kostel svatého Petra a Pavla. A v dálce hrad Ledeč nad Sázavou.

Já jsem se pak odtud vydal přes Sázavu na hrad.

První písemné zmínky o hradě Ledeč nad Sázavou pocházejí z roku 1181 (doba vlády knížete Bedřicha), kdy ho vlastnil vladyka Zikmund z Ledče. Vladykové z Ledče zde sídlili až do roku 1440, kdy hrad převzali Ledečtí z Říčan a Meziříčtí z Lomnice. V roce 1569 ho získali Trčkové z Lípy. Ale pro účast Erdmana Trčky na Valdštejnském spiknutí jim bylo panství zkonfiskováno.

Hrad se tak dostává do majetku Adriánovi z Enkenfurtu, který ho prodává Michaelu Osvaldovi z Thunu. Poté se majitelé střídali, až Ledeč Ignác z Kochu roku 1753 prodal císařovně Marii Terezii. Marie Terezie ho pak darovala ústavu zchudlých šlechtičen, který založila.Od roku 1918 přešel do rukou státu a od roku 1938 je tu Městské muzeum. (Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661965)

A je tu ještě něco, kvůli čemu jsem sem také šel. Muzeum Jaroslava Foglara, které zde vytváří kreslíř Rychlých šípů a dalších Foglarových knížek Milan Teslevič.

Je zde možné se seznámit s životem Jestřába (skautská Foglarova přezdívka), tak i s jeho prací. A je tu i fotogafie medaile za zásluhy, kterou Jestřáb obdržel in memoriam vloni 28. října od pana prezidenta republiky. Jsou tu také sbírky ježků v kleci, obrázky Milana Tesleviče a mnoho dalšího.

 A tady mne vyfotografoval přímo Milan Teslevič, jenž tu muzeum vytváří. Děkuji.

Hrad jsem si i nafotografoval a z fotografií udělal speciální fotoblog "Hrad Ledeč nad Sázavou". A po prohlídce muzea jsem se s hradem Ledeč nad Sázavou rozloučil.

Ještě jsem se dnes naposledy podíval na Sázavu a trať posázavského pacifiku

A vydal si to po silnici na Hradec vstříc dalšímu mému dnešnímu cíli.

Hradec je menší obec v okrese Havlíčkův Brod. První zmínka je z roku 1550 (doba vlády Ferdinanda I.)

Horní Hradec

Hořeslavsko

U křížku jsem konečně mohl opustit silnici a odbočit na lesní a luční cestu.

Výhled do kraje.

Tato cesta mne přivedla do obce Prosíčka.

Prosíčka jsou Horní a Dolní. První písemná zmínka pochází z roku 1457 (doba vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad)

Já jsem se tam napojil na modrou turistickou značku a po ní dorazil do dalšího mého dnešního cíle, do Číhošti. První doložená zmínka o této obci je z roku 1348 (doba vlády Karla IV.). Ale nejznámější je tato obec něčím jiným.

Toto je číhošťký kostel Nanebevstoupení Panny Marie. Stalo se tak na bohoslužbě, kterou celebroval páter Josef Toufar o třetí neděli adventní 11. prosince 1949.

Během kázaní se několikrát pohnul cca půlmetrový kříž nad hlavním oltářem. Samotný kněz si ničeho nevšiml. Upozornili ho na to až samotní farníci, kteří jev viděli, a kterých bylo asi dvacet. A aby tomu nebylo málo, stejný jev se tu prý opakoval i na Boží hod vánoční.

Ale protože se tak stalo na samém počátku vlády komunistické totality, začala se o tento záhadný jev zajímat i státní bezpečnost, aby kněze donutila se přiznat, že za pohnutím kříže je on sám. Bohužel páter Toufar nevydržel kruté mučení a nelidské zacházení při výsleších a následkem nich 25. února 1950 podlehl. Hrozné pomyšlení, že kvůli takovéto věci někdy dokázali lidé takto zacházet s člověkem. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=572893

V obci se zrovna konala akce místních hasičů. Byla plná náves lidí, kde se předváděly historické i současné vozy a hasičské stříkačky.

Dokonce v kočáru taženém koňmi se tu lidi mohli svést.

Je tu muzeum hasičů, které ale dnes sloužilo k občersvení účastníků.

Tak jsem si koupil pití, podíval se na ukázku jedné z historických stříkaček a vyrazil k další zdejší zajímavosti.

Jak bylo před několika roky zjištěno, nedaleko Číhoště (wikipedia uvádí polohu cca 400 metrů severovýchodně od kostela) se totiž nalézá přesný geografický střed České republiky. Je to těžiště plochy vymezené našemi státními hranicemi.

Jenomže, jak ukazují moje badatelské hypotézy, tak je docela možné, že obě místní zajímavisti, tedy náboženský zázrak z roku 1949 a geometrický střed republiky spolu možná i souvisí. Už jsem na to poukázal ve svém článku "Zamyšlení nad Číhošťským zázrakem", že je docela možné, že je to od toho, kdo tyto zázraky způsobuje, možná i záměr. Jak jsem však později zjistil, tak to navíc není nic ojedinělého. Například poblíž geometrického středu Itálie se nalézá její hlavní město Řím, kde se též událo několik církevních zázraků (viz článek "Záhady a tajuplné souvislosti Panny Marie Sněžné"). Podobné je to i v Egyptě, kde došlo na přelomu tisíciletí k mariánskému zjevení v Assiutu, opět poblíž geometrického středu Egypta. Na severo-jižní ose Egypta se nalézá i Káhira, kde též u kostelů k mariánským zjevením, viz "Egypt, země Panně Marii zaslíbená"). Na západo-východní ose Portugalska se zas nalézá Fatima, opět známá svým mariánským zjevením (viz "Sto let od mariánského zjevení ve Fatimě"). A v neposlední řadě i nejnavštěvovanější poutní katolické místo v USA, Chimayo, kde došlo k nálezu podivného zeleného kříže, se nalézá na severo-jižní ose státu Nové Mexiko (viz "Záhady poutního místa Chimayo").

Já jsem pak odtud pokračoval dál po rozkvetlých loukách.

Došel jsem neprve do Kynice (první zmínka z roku1341 (doba vlády Jana Lucemburského).

Prošel jsem i kolem několika rybníků.

A nejprve došel do vsi Dobrnice (první písemná zmínka z roku 1352 (doba vlády Karla IV.). Na obrázku je zdejší kostel Všech svatých.

A pak do Leštiny u Světlé nad Sázavou.

Tady jsem si počkal na vlak a přes Kolín se vrátil zpět domů.

A jsem rád, že jsem mohl tento svůj další výlet podniknout. Prošel jsem místa spojená s tábory Jaroslava Foglara, hrad v Ledči nad Sázavou a Číhošť spojenou s náboženským zázrakem. A ušel jsem zhruba nějakých cca 20 kilometrů.

Zdroje: wikipedia, místní informační tabule, odkazy použité v článku

Další výlety:146: Beltainový výlet ze Sedlčan na keltské oppidum

,145: Pěší výlet ze Ctěnic do Měšic, 144: Pěší výlet z Prokopského údolí na Vidouli, 143: Předvánočně foglarovská procházka Prahou, 142: Pěší výlet po Slavkovském lese, 141: Peší výlet z Chebu do Františkových Lázní, 140: Výlet po Mariánských Lázních a jeho okolí , 139: Pěší výlet kolem Františkových Lázní, 138: Výlet po hrázděných domečkách Chebska, 137: Na třicet let starém kole podél Vltavy, 136: Pěší výlet po rozhlednách nad Slapskou přehradou, 135: Moje cesta s plnou polní v Českém ráji, 134 Pěší výlet Čertovou brázdou, 133: Pěší výlet po Kladensku, 132: Inlajnový výlet do pražských Vysočan, 131: Beltainový pěší výlet přírodou z Benešova do Týnce nad Sázavou, 130 a níž: viz rubrika výlety a tramping