Ve stínu letošních výročí se vytrácí jedno, které si také zaslouží vzpomínku. A to mobilizace v roce 1938. Pojďme se spolu podívat do jedné z příhraničních dělostřecekých tvrzí, a to do Haničky, jež byla součástí ČS opevnění.
V roce 1938 se odehrály celkem dvě mobilizace. Nejdříve to byla částečná mobilizace v květnu 1938. A pak všeobecná mobilizace 23. září 1938. Ta povolala do zbraně zálohy celkem osmnácti ročníků. Představte si, jaké by to asi bylo, kdyby vás mobilizovali a vy byste museli od svých rodin odejít do války. A mladým mužům z roku 1938 se to stalo. A jedním z cílů povolaných vojáků bylo i Československé opevnění v pohraničí, které Československo zbudovalo v druhé půlce 30. let na ochranu před možným napadením ze strany Německa.
To se skládalo nejen z množství železobetonových řopíků, z kterých se podařilo dokončit necelých 10 tisíc. Ale i z dělostřeleckých tvrzí.
Původně se počítalo se sedmnácti tvrzemi. Z nichž bylo zahájeno jen deset. A jednou z nich je i dělostřececká tvrz Hanička nad Rokytnicí v Orlických horách, kterou jsem navštívil před týdnem během mé dovolené.
Se stavbou se započalo 14. září 1936. A dokončena byla v září 1938.
Jejím velitelem se stal Mikuláš Jaroslav Novák.
Plánované osazení tvrze pak bylo 27 důstojníků, 9 rotmistrů a 390 mužů.
Jenže po Mnichovské zradě ze dne 29. září 1938 se tvrz ocitla na území Říše. A tak potom bohužel sloužila i k pokusům nacistických vojsk. To je vidět i na největším v republice zbudovaném dělostřeleckém srubu Na Mýtině, který je součástí Haničky.
Po 2. světové válce se v 50. letech zde přebýval podnik Kovošrot, který zde bez dovolení vytrhával pancéřová zařízení tvrzi. V 70. letech byla tvrz krátce zpřístupněna veřejnosti. V roce 1972, zde režisér Otakar Vávra natáčel film "Dny zrady" a v roce 1975 se ji federální ministerstvo vnitra snažilo přestavět na protiatomový kryt.
Od roku 1995 je opět přístupná veřejnosti.
Prohlédnout si zde můžete dobovou bojovou techniku.
Vnitřní zařízení tvrze.
Ubikaci velitelů
Ubikaci vojáků. Postelí zde bylo třikrát méně než mužů. Bylo to zařízeno tak, že osm hodin vojáci spali, osm hodin měli pohotovost u střílen a osm hodin se strali o chod tvrze. Takže na jedné posteli se vystřídali během 24 hodin až tři vojáci.
Marodka
Ošetřovna
Asi největší zážitek při návštěvě takovýchto dělostřeckých tvrzí jsou schodiště a sestup do hlubokých šachet.
A pak dlouhé podzemní chodby, které spojují jednotlivé objekty tvrze.
A na závěr jednu až trochu tajuplnou zajímavost: Dnes máme 21. srpna 2018. To je 50. výročí v pádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Možná se budete divit, ale k tomuto výročí jsem našel jednu datovou paralelu i v onom těžkém roce 20. století, v roce 1938, a to v souvislosti s nacistickou okupací. Předstvte si, že tehdejší vláda byla prostřednictvím dvojitého agenta Paula Thümmela informována, že Československo by prý mělo být napadeno hitlerovskými vojsky už 21. srpna 1938. Tato informace se nakonec ukázala jako málo věrohodná a nestalo se. Ale i tak, měl snad tehdy někdo nějakou předtuchu o tom, co se stane přesně o třicet let později? A také že jednou z pěti "sprátelených" armád VS, které tehdy na naše území vnikly, byla kromě armád Sovětského Svazu, Maďarska, Polska a Bulharska i armáda Německé demokratické republiky?
zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A1_mobilizace_v_roce_1938
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hani%C4%8Dka_(d%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1_tvrz)
Související články na téma 2. světové války
Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?
Jestlipak víte něco o masakru chlapců u Brettschniderovy vily?
Ležáky a další obce, co jsou ve stínu Lidic
Jestlipak jste někdy slyšeli o vyhnání Čechů z pohraničí?
Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapce
Pátrání po činnosti skautů za 2. světové války
Včera jsem osobně panu prezidentovi v Lidicích tleskal
Smutné i hezké obrázky z Terezína
