V době, kdy někteří ničí památníky porážky nacismu, bychom si naopak měli připomínat další symboly boje proti této nadřazenecké ideologii. Jedním z nich jsou bezesporu i české dělostřelecké pevnosti. Dnes vám povím o tvrzi Bouda.
Dělostřeleckou tvrz Bouda, která byla součástí těžkého opevnění československých hranic před nacistickým Německem, jsem navštívil během své loňské dovolené u králického Sněžníku. Jako turistický cíl je zajímavá i tím, že u ní není parkoviště pro auta. Takže, kdo se k ní chce dostat musí buď pěšky nebo na kole z několika okolních míst. (Suchý vrch, Těchonín, Mladkov, Lichkov nebo Dolní Boříkovice).
Jak pevnost vznikala? její plán vypracovali v zimě 1935-36 kpt. žen Ing. Vladimír Resner a ppor. žen. Ing. Karel Hrubec. K výstavbě tvrze byla vybrána stavební firma Zdenko Kruliš. Ta byla zahájena 28. srpna 1936 do 31. května 1938.
Celkem bylo postaveno pět povrchových železobetonových objektů a cca dva kilometry podzemních chodeb, které je propojují.
Vstupní objekt K-S 22a "Krok"
Ten byl vybudován na odvráceném svahu kopce Bouda, podle kterého se tvrz jmenuje.
Nachází se v něm vchod pro pěší, vjezd pro automobily, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm, nasávání vzduchu pro filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti zázemí. Dnes je zde i vhod do muzea.
Pěchotní srub K - S 24 "Libuše"
Byl vybaven dvojicí těžkých kulometů vzor 37. Během nacistické okupace z něj byly vytrženy pancéřové zvony a byla u něj odpálená silná nálož, která způsobila jeho prohnutí.
Dělostřelecká otočná věž K - S 22 "Horymír"
Byla vybudována pro hlavní zbraň tvrze, dvojici houfnic vzor 38. Soustrojí věže však nikdy nebylo osazeno.
Věž je přístupná i během prohlídky.
Pěchotní srub K - S 23 "Teta"
Je veřejnosti nepřístupný pěchotní srub, jehož hlavní výzbrojí byla dvojice těžkých kulometů vzor 37 a byly zde i lehké kulomety vzor 26.
Pěchotní srub K - S 21 "Kazi"
I ten byl vybaven dvojicí těžkých kulometů vzor 37 a lehkými kulomety vzor 26.
Z dalších zajímavostí, co lze v muzeu spatřit je i pevnostní kanón vzor 44/59.
Pancéřový vzor AJ-N před vchodem do muzea
Pevnostní kulomety
Kasárenský sál.
Výhybna podzemní dráhy v tunelech tvrzi.
Prvky překážkového systému československého opevnění:
Železobetonový práh byla jedna z nejdokonalejších těžkých překážek. Tvořil ji železobetonový pruh v zemi, do kterého se svisle zapouštěly ocelové kolíky (vepředu). Prasečí ocásek (uprostřed) byla další hojně používaná překážka v rámci československého pevnostního překážkového systému. Tvořila ho železná kulatina s jedním až čtyřmi oky. Spodní část byla zalita do země v betonovém kvádru. Na horní části se upínaly maskovací či drátěné sítě. Rozsocháč byl těžký překážkový systém ve tvaru ocelového ježka spojeného ze tří úhelníků v délce 2100 mm.
Pietní místo věnované obětem obrany republiky mezi lety 1938 a 1939, a to většinou v bojích s henlajnovskými povstalci. Víte například, že celková výše ztrát, které, které v této době československé ozbrojené síly v tomto období utrpěly, je 262 mrtvých a 316 zraněných?
Takže až se někdy dostanete na Králicko, nenechte si dělostřeleckou tvrz Bouda ujít.
zdroj: wikipedia, místní informační tabule.
Mé fotoreportáže z dalších dělostřeleckých tvrzí:
Dělostřelecká tvrz Adam
Dělostřelecká tvrz Dobrošov
Dělostřelecká tvrz Skutina
Dělostřelecká tvrz Hanička
