Jak je možné, že když lidstvo vypustí vesmírnou sondu k jinému tělesu, tak většinou doletí. Tedy pokud to zrovna není Mars. Tam je zkrátka něco zakletého až bych řekl dokonce podivného.
Když jsem se dozvěděl, že se k Marsu blíží kosmická sonda ESA jménem Schiaparelli, která má na Marsu hledat známky tamního života, zaplesalo mi srdce. Protože by to už opravdu chtělo, aby se ten mimozemský život někde mimo Zemi už konečně někde našel. Jenže ouha. Sondě se minulý týden nepodařilo správně přistát. (viz http://technet.idnes.cz/modul-mars-exomars-eaa-06b-/tec_vesmir.aspx?c=A161021_191800_tec_vesmir_hro.A tak tu máme další z řady neúspěšných marsovských misí. Není to vžádném případě poprvé. Pojďme si jen připomenout jiné nepodařené mise k rudé planetě:
V roce 1964 se cestou k Marsu porouchala sonda Mariner 3, určená k fotogorafování planety.
V roce 1971 se nepodařil start sondy Mariner 8
V roce 1973 se Sovětský Svaz pokusil vypustit čtyři sondy: Mars 4, Mars 5, Mars 6 a Mars 7. Jak dopadly? Mars 4 a 7 minuli planetu. Mars 6 se ztratil při sestupu. Jedině Mars 5 odeslal několik snímků, než i s ním bylo spojení opět ztraceno.
Sovětský Svaz vyslal další dvě sondy v roce 1988. Jejich posláním bylo zkoumat marsovský měsíc Phobos. A tak se jmenovaly Phobos 1 a Phobos 2. S jednou bylo spojení ztraceno a druhá se ztratila po odeslání několika málo snímků. Přičemž na tom posledním se zobrazil podivný podlouhlý neidentifikovaný objekt.
V srpnu roku 1993 ztroskotala další sonda, tentokrát americká Mars Observer. Měla provést geologický průzkum a studium klimatu. Bohužel se ztratila krátce před vstupem na oběžnou dráhu.
V září 1999 se ztratila sonda Mars Climate Orbiter. Ta, jak její název napovídá, měla zkoumat atmosféru. Sonda se záhadně odmlčela v době, kdy se na oběžné dráze dostala do zákrytu Marsu.
V prosinci téhož roku se podobně záhadně odmlčela i její sesterská sonda Mars Polar Lander.
V roce 2003 se nepodařilo při přistání navázat kontakt ani se sondou Nozomi, která tak kolem Marsu jen proletěla.
V roce 2007 se k Marsu vydala sonda Phoenix, která měla zjistit, zda jsou přírodní podmínky na Marsu vhodné pro mikroskopický život. Té se sice přistát podařilo, vyslala i pár snímků, ale pak se opět odmlčela.
A to zdaleka nejsou všechny marsovské mise, které skončili takovým to fiaskem. Když se nad tím zymyslím, tak ty sondy určené pro vzdálenější cíle jako New Horizons (Pluto), Down (Ceres a asteroidy) a další mise k jiným planetám dopadnou většinou dobře a svoji práci splní. Ale u Marsu? A že zrovna takto často končí právě ty sondy, které se mají zabývat hledáním možného života nebo fotografovat povrch Marsu? Tak trošku mi to připomíná situaci, jako kdyby někdo nechtěl, abychom tam ten život našli.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkum_Marsu
související články v rubrice
Záhady sluneční soustavy
Dále:
Jsou záhadná místa na Marsu rozmístěna podle ostrovů magnetismu?
Že by tajné základny někoho?
Záhadné monolity ve sluneční soustavě
Další marsovské pyramidy v oblasti Cydonia
Marťanská obrázková galérie
Pyramidové struktury na Marsu
Sedm nejznámějších tváří z Marsu
