Co má znamenat zvláštní geometrie v uspořádání Prahy?

Jak je známo, půdorys Washingtonu, hlavního města USA, je uspořádán dle zvláštní geometrie, vycházející snad ze zednářské symboliky. Jenomže Praha, naše hlavní město, mu může s úspěchem konkurovat.

Abychom se podívali na původ onoho zvláštního geometrického uspořádání, musíme se vrátit do roku 1348, kdy císař Karel IV. založil Nové Město Pražské. Kromě toho, že tento císař byl velkým politikem středověké Evropy, tak zároveň byl i velkým mystikem. Jeho snem bylo vytvořit nové centrum křesťanského světa podle jedné z  knih Bible, a to Zjevení sv. Jana, známé jako tzv. Nový Jeruzalém. A tak není divu, že mystika se promítla i do  půdorysného uspořádání nově budované Prahy. Stačí se jen podívat na uspořádání hlavních náměstí.

Pokud si dobře prohlédneme jejich uspořádání, nemůžeme si nevšimnout zvláštního rovnoramenného trojúhelníku, který propojuje hned šest důležitých náměstí. Nejdůležitější postavení z nich má Koňský trh, dnešní Václavské náměstí. Tvoří jakousi osu tohoto trojúhelníku, jež směřuje na další důležité náměstí, a to na Staroměstské. Pokud v polovičce Václavského náměstí povedeme kolmici, tak se symetricky dostaneme na další dvě důležitá náměstí. Je to jednak Dobytčí trh, dnešní Karlovo náměstí a Senný trh, dnešní Senovážné náměstí. A nyní si tyto dvě náměstí spojme s náměstím Staroměstským. Co dostaneme? Tyto spojnice totiž protnou další dvě náměstí, které jsou vůči sobě také symetrické podle osy Václavského náměstí. Jedná se o Uhelný trh a Ovocný trh.  

Zmínil jsem se o oné ose Václavského náměstí. Ona má v geometrii Prahy totiž daleko větší význam, než jen jako osa výše zmíněného trojúhelníku. Obdobně jako ve výše zmíněném Washingtonu se na ní nalézají i další místa, která kromě toho, že jsou významná z hlediska pražské architektury, tak jsou důležitá i z politického hlediska. A to tak, že se týkají vedení Prahy i celého českého státu. To, že prodloužení této osy směřuje na jedné straně na vinohradské Náměstí Míru, si myslím, nás v oné geometrii možná už ani tak nepřekvapí, jako to, co se na této ose děje na opačné straně. Dalším významným místem, které po Staromáku tato osa protne, je budova Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí. Je to hlavní magistrátská budova, kde mimo jiné zasedá rada a zastupitelstvo našeho hlavního města. Ovšem pokračujme dále. Po Filozofické fakultě UK na Palachově náměstí, protne tato osa i slavné Rudolfinum. Tato budova, která v současné době slouží především jako kulturní zařízení pro koncerty a  výstavy, sloužila v meziválečném období i jako budova parlamentu, kde se scházelo tehdejší Národní shromáždění. Naše osa nyní překoná Vltavu, kde na opačném konci protne Strakovu akademii, což jak známo, je sídlo české vlády. Ale to pořád ještě není všechno, protože posledním bodem, který protne, je Kramářova vila, kterou si v nejvýchodnějším cípu Hradčan nechal postavit prvorepublikový předseda vlády Karel Kramář a která v současné době slouží jako rezidence předsedů vlád ČR.  A zkusili jste se někdy ze schodiště Národního muzea podívat osou Václavského náměstí? Zkuste to  a uvidíte, že V dálce na kopci je z něj skutečně Kramářova vila vidět (viz foto). Je to důkaz, že tato niveleta Václavského náměstí, jak ji zde popisuji, skutečně funguje nejen na mapě, ale i ve skutečnosti.

Čas od času se dozvídám, že dnes se k oné původní geometrii Prahy vzájemných poloh už nehledí a že se vše umísťuje jen na základě praktických hledisek. Není to tak úplně pravda. Existuje totiž jedna mimořádně významná stavba z 2. poloviny 20. století, která tuto geometrii respektuje a zcela očividně ji i kopíruje! Tuto stavbu však nenajdete na povrchu Prahy, ale pod ním. Jsou to totiž trasy pražského metra. Trasa „A“ totiž doslova kopíruje onu zmíněnou osu Václavského náměstí. Když si pak prohlédnete tvar trasy „B“ mezi stanicemi Můstek, Národní třída, Karlovo náměstí a Anděl, zjistíme, že mu dle stejné osy zrcadlově odpovídá i trasa „B“ mezi stanicemi Můstek, Náměstí republiky a Florenc s navazující trasou „C“ mezi stanicemi Florenc a Vltavská. Takže ať si kdo říká, co chce, pražské metro plně respektuje proporce, které vznikly ve středověku za vlády císaře Karla IV.

Jak je vidět naše hlavní město je skutečně protkáno záhadnou mystikou, která tu existuje po staletí. A pokud chcete můžete si ji prohlédnout i na speciální googlemapě, kterou jsem k této problematice vytvořil.  

P.S.:

- všimli jste si, že ulice Jindřišská a Vodičkova (tam jak jezdí tramvaj) protínají Václavské náměstí přesně v místě tzv. „zlatého řezu“ (0,62 délky) a že Jindřišská věž je umístěna tak, že kdybychom kolem Václavského náměstí opsali pětiúhelník s výše zmíněnou osou, bude Jindřišská věž s bránou právě v jednom z jeho vrcholů?

- všimli jste si také, že trase „C“ pražského metra skutečně svým tvarem připomíná písmeno „C“? Možná že právě zde se skrývá ono vysvětlení, proč jakožto první trasa pražského metra byla označena až třetím písmenem abecedy.

Související články:

Tři dlouho očekávané stavby pro Prahu

Máme linii svatého Michaela také v Čechách?

Rubrika: záhady

Foto: autor, gogole.com