Pokud jste se někdy toulali severním pohraničím ČR, možná jste narazili i na tzv. dělostřelecké tvrze, které tam byly součástí těžkého opevnění. Všiml jsem si, že tyto objekty disponují podobnými znaky, jako Pumapunku v Bolívii.
Už od vzniku Československa se uvažovalo o tom, jak zabezpečit naší hranici před nepřátelskými státy, kterými tehdy byly Německo, Rakousko, Polsko a Maďarsko. To se ještě umocnilo, když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler. A tak 21. července 1934 byl dám rozkaz náčelníkem generálního štábu o přípravě stavby československého opevnění. Ze stavebními pracemi se začalo v roce 1935. Předpokládalo se, že se opevnění bude stavět až do 50. let. Jenomže už v roce 1938 přišel Mnichov, ztráta pohraničí a v roce 1939 i 2. světová válka. Takže československé opevnění dle původního plánu nebylo nikdy dokončeno. Ale i přesto šlo o jednu z největších stavebních projektů Československa během 20. století a jednu z nejlépe vymyšlených linií opevnění v celé Evropě.
Československé opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vzor 36 a 37 neboli tzv. řopíků, dále z objektů těžkého opevnění, dělostřeleckých tvrzí a z překážkového systému. Objektů lehkého opevnění, kterým se říká „řopík“ (název vznikl ze zkratky Ředitelství opevňovacích prací), bylo z původně plánovaných více než 15000 postaveno cca 10 tisíc. Dělostřelecké tvrze těžkého opevnění se měly nalézat hlavně v úseku mezi Krkonošemi a Ostravou, kde se předpokládal nejohroženější úsek hranic. Bylo jich plánováno celkem sedmnáct. Z těchto tvrzí byly dokončeny jen čtyři (Smolkov, Hůrka, Bouda a Hanička viz "Dělostřelecká tvrz Hanička"). Rozestavěno nebo téměř dokončeno bylo dalších pět (Šibenice, Adam, Skutina viz "Dělostřelecká tvrz Skutina", Dobrošov viz "Dělostřelecká tvrz Dobrošov" a Stachelberk). Stavby zbylých osmi byly buď zrušeny, odloženy anebo se nestačily zahájit. Jsou to Orel, Gudrich, Milotický vrch, Orlík, Kronfelzov, Bartošovice, Jírová hora a Poustka. A pak tu jsou ještě samostatné pěchotní sruby, které se nalézají mezi jednotlivými tvrzemi.
Jednalo se většinou o železobetonové monolitické stavby. Navíc dělostřelecké pevnosti se skládaly z jednotlivých dalších objektů (vstupní objekt, dělostřelecký srub, pěchotní sruby, minometné věže, otočné věže a další). Tyto objekty, ať už lehkého nebo těžkého opevnění měly i střílny. A jestlipak jste se někdy všimli, jaký tyto střílny mají tvar?
Tyto střílny a další okénka, které se na objektech vyskytovaly, byly vně stupňované. To mělo důležitý obranný důvod. Střílny samozřejmě bylo potřeba rozšířit, aby střelec měl větší úhel k palbě. Ale pokud by jejich ostění bylo zkosené, mohlo by se stát, že střely, které ne něj dopadnou, se odrazí a proniknou okénkem dovnitř, kde vojáka zasáhnou. Aby tomuto bylo zabráněno, tak to řeší právě takovéto stupňovité zalomení oken. Případné střele, která zasáhla ostění, tak nehrozí, že se odrazí směrem dovnitř bunkru.
Nyní se ale přesuňme do Jižní Ameriky, do Bolívie, kde se u jezera Titikaka nedaleko hranic s Peru nalézá dávnověké, minimálně 1500 let staré (ale spíš ještě mnohem starší), archeologické naleziště údajného monumentálního chrámu jménem Pumapumnku. Psal jsem o něm podrobněji už v článku "Záhady andského Pumapunku". Nalézají se tady prastaré ruiny nějaké stavby, která byla postavena z mnohatunových opracovaných bloků z dioritu a andezitu. Ale tak, že to vypadá, že to jsou ruiny po výbuchu nějaké bomby. Ale nyní vás upozorním na pár detailů z této stavby. Podívejte se například na tento odkaz: "http://lh3.googleusercontent.com/-wpIt0EjoAss/VVdCQlWOiXI/AAAAAAABCDU/fewz97x8T0c/puma-punku-14%25255B6%25255D.jpg?imgmax=800" Nebo na tento odkaz: https://epochaplus.cz/wp-content/uploads/puma.punku2_-768x507.jpg. Všude tam vidíme ono pravoúhlé zalomení, jaké známe u českého opevnění hranic ze 30. let. 20. století. Je ta podobnost jen čistě náhodná? Nebo tato lokalita mohla už v dávnověku sloužit k podobným účelům jako objekty československého pohraničního opevnění? Tedy k obraně před nějakými dávnověkými střelci? A nakonec bohužel v této válce dopadla tak, jak dopadla? Samozřejmě je to jen hypotéza, která vychází z podobnosti oněch detailů. Ale co, když to takhle v tom dávnověku buď mezi hypotetickými zaniklými vyspělými civilizacemi nebo mezi nějakými tehdejšími "bohy" neboli těmi, kteří na zem sestoupili z vesmíru, skutečně bylo?
Použité zdroje: wikipedia, odkazy uvedené v článku
Související články:
Záhady andského Pumapunku
Jak Chiraniken nalezl objekty pohraničního opevnění
Pradávné vzpomínky na science fiction války
Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?
Mohly znát starověké civilizace moderní palné zbraně?
Rubrika: archeoastronautika
