Tato hypotéza mi vrtá hlavou vždy, když navštívím nějakou klasickou jeskyni, která však jako klasická jeskyně nevypadá a její tvar připomíná spíš štolu na těžení vápence. Osobně jsem navštívil už dvě takovéto jeskyně.
Během svých výletů jsem už několikrát navštívil Kodskou jeskyni nad Srbskem. Byl jsem tu už mnohokrát. V dětství se skautem, během svých vlastních výletů, tak na výpravách s dětmi se svým turistickým oddílem. A vždy, když v ní jsem, tak nemám pocit, že jsem v klasické jeskyni.
Cituji ze své reportáže "Ze Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna", který jsem udělal na jaře roku 2012 (viz https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=262378) "Akorát se musím přiznat, že zde mývám jeden trochu zvláštní pocit. Znám krasové jeskyně. Už jsem jich navštívil plno a několik jich navštívím i během dnešního výletu. Většinou jde o díry se zaoblenými stěnami a různě se měnícími profily. Obvykle vznikaly díky působení chemické reakce vody s horninou. Zde se však setkáváme s pravidelným otvorem, zhruba stejně širokou chodbou kolmo ke stěně skály a vodorovně se zemí, jejíž podhled se cca po 20 metrech lomí šikmo dolu. Výška jeskyně je tak akorát, aby se tam vešel dospělý člověk a stále měl dostatečný prostor nad hlavou. A tak mi tato jeskyně spíš připomíná štoly, jaké znám například z nedalekého lomu Alkazar než běžné vápencové jeskyně. A tak se domnívám, zda náhodou tato jeskyně nebyla takto někdy vyhloubena či dotvarována uměle. Avšak, jak jsem se zmínil, našly se tu archeologické nálezy ze starší doby kamenné, takže to nemůže být produkt moderní civilizace. Je možné, aby tito primitivní pravěcí lidé měli prostředky k tomu, aby ji takto zhotovili či tu dotvarovali něco, co zde bylo původně? A jak? Kameny a pazourky? To asi těžko. A tak se mi na mysl klade taková kontroverzní myšlenka, zda náhodou tato jeskyně nemůže být produktem nějaké dávno zaniklé civilizace, třeba takové, o které jsem se zmínil v článku „Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?".
Je to možné, aby některé z klasických jeskyní vznikly tímto způsobem? A tak jsem se pokusil hledat nějakou další podobnou jeskyni. A našel jsem ji skrze jeden slavný film. Myslím si, že u nás v Česku nenajdete člověka, který by neviděl legendární zfilmovanou mayovku "Poklad na Stříbrném jezeře". Vždy, když jsem ten film viděl, měl jsem pocit, že pro kulisu jeskyně s pokladem asi použili nějakou štolu na vápenec, jaké jsou například v tom už zmíněném v lomu Alkazar (viz Dobrodružný lom Alkazar u Berounky). Teprve, když jsem osobně v loňském roce navštívil Plitvická jezera a tam i jeskyni Šupljara, zjistil jsem, že to tak není. (viz Šupljara - jeskyně z Pokladu na Stříbrném jezeře) Šupljara je soustava třech krasových jeskyní vedle sebe. Jedna se nalézá přímo na hladině jezera Kaluderovac, druhá je jeskyně je mohutná, a dokonce průchozí až do horní části. A třetí, právě ta, která byla použita ve filmu, se svým tvarem podobá právě Kodské jeskyni. Také je krátká, že po pár metrech končí a také se v ní může dospělý člověk pohodlně postavit. A také je kolmá ke stěně skály a vede rovnoběžně se zemí. A nikde v žádném chorvatském průvodci ani na místních informačních tabulích jsem nenašel, že by někdy v psaných dějinách sloužila jako štola na těžbu vápence. Vždy se o ni píše, jako o krasové jeskyni.
A tak se pořád ptám, zda náhodou tyto a další podobné jeskyně podobné spíše dnešním štolám, kde se dospělý člověk může vzpřímeně postavit, někdo v dávnověku skutečně buď nedotvořil anebo přímo nevytvořil.
Další související články:
V rubrice archeoastronautika
Tajuplné Koněpruské jeskyně
