V současné době se každou chvíli dozvíme o vymření nějakého živočišného druhu. Většinou za to může činnost člověka. Co když něco podobného může i za ty předešlá hromadná vymírání?
Zkrátka a dobře hromadné vymírání živočichů se děje i dnes a většinou za to může právě činnost člověka. Z hlediska historického by potencionální vědci, kteří by zde budou působit za miliony let, do současného vymírání jistě zařadili i například mamuty, mastodonty, srstnaté nosorožce a další živočichy, kteří vyhynuli na konci poslední doby ledové. Ono 12 tisíc let z pohledu několika milionů let, není žádný markantní rozdíl. Ale i jejich vyhynutí je záhadou, která dosud nebyla uspokojivě vysvětlena.
Ve svých úvahách na mém blogu jsem se už několikrát zmínil i o tom, že ony potopy, o kterých se zmiňují mytologie snad všech národů světa, mohly být vlastně koncem nám předešlé pozemské civilizace (viz například Jak bylo vyspělé zdravotnictví předešlé pozemské civilizace?). Dnes víme, že k celosvětovému vzedmutí mořské hladiny skutečně došlo, a to právě na konci poslední doby ledové, když tály masy polárních ledovců. Viz článek „Mají pověsti o potopách reálný základ?“ Může to mít opět nějakou souvislost?
Podívejme se však i na další známá vymírání. A v souvislosti s tím i na některé netradiční nálezy, které odporují současnému vědeckému názoru na historii Země. Domnívám se totiž, že tyto nálezy mohou být ve skutečnosti zakonzervované pozůstatky miliony let zaniklých technických civilizací. V souvislosti s těmito nálezy jsem narazil na zvláštní souvislost. Jejich datace se často kryje s velkými vymíráními druhů v minulosti.
Ve svém článku „Byl už u nás nalezen fragment dřívějších civilizací?“ jsem se zmínil o nálezu záhadného předmětu ve tvaru kostky, který byl vytěžen společně s uhlím z antracitového dolu na Plzeňsku. Protože předmět byl vystaven v salzburském muzeu, byl nález nazván jako Salzburská kostka. Jeho stáří bylo odhadnuto na cca 200 milionů let. A právě v té době (cca 201 mil let) nastalo velké vymírání mezi triasem a jurou., které je zařazováno do tzv. velké pětky vymírání. Tehdy vymřela téměř polovina všech druhů (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_trias-jura)
Toto bylo vymírání na přelomu triasu a jury. Na přelomu jury a křídy, cca před 145 miliony lety, došlo k dalšímu vymírání. Je jen náhoda, že do této doby se datuje i nález záhadného kladiva ve skále u Glen Rose? To nalezla v roce 1934 Američanka Emma Hahnová během horské túry u texaské obce Glen Rose. Z podivné skály tam vyčuhovala podivná kovová věc. Protože byla zvědavá o co jde, druhý den, se svými přáteli rozhodli, že věc ze skály vysekají. Když onen kus skály i s věcí vytáhli na světlo boží, nevěřili vlastním očím. Do skály byla „zalita“ věc, která se podobala sekerce. A to v hornině staré cca 140 milonů let! Je to doba odpovídající přibližně přelomu jury a křídy. (tomuto případu jsem se věnoval v článku „Co když existovala v druhohorách civilizace?.
Když už se pohybujeme v druhohorách, nelze si nezmínit, že i k onomu asi nejznámějšímu vymírání před 65 miliony let, mezi druhohorami a třetihorami, se vážou nálezy podobných záhadných předmětů. Sice jsem se o něm již zmínil v článku „Co když existovala v druhohorách civilizace?“, ale sem se to hodí také. Kolem roku 1968 mělo údajně dojít k objevu podivných zploštělých trubek (viz obr.) v křídové sloji v lomu Saint-Jean de Livet na severu Francie. Jejich stáří je odhadováno stejně jako stáří materiálu, ve kterém se nalézaly, tedy na 65 milionů let, tedy zhruba konec druhohor. Není bez zajímavosti že do stejného období 60-70 milionů let se datují další obdobné nálezy. Například železný náprstek, který v roce 1880 vyloupl z uhlí coloradský rančer nebo železný hřebík ze skotského Kindgoodie, též nalezeného v uhlí. Opět náhoda?
A tak se ptám, čím to, že se nálezy nejznámějších archeologických artefaktů, které nezapadají do oficiální historie naší planety, kryjí s obdobími velkých vymírání? Co když právě tato vymírání měly na svědomí nějaké dávné civilizace, které tenkrát na naší planetě působili podobně jako my dnes?
Použité zdroje:
Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002
odkazy uvedené v článku
Související články:
Rubrika: archeoastronautika
