Co když byla mayská křišťálová lebka vyrobena změkčením kamene?

Již téměř sto let vzbuzuje svět jedna záhada. A to záhada křišťálových lebek. Cílem tohoto článku není dokázat, zda lebka je či není novodobý padělek, ale zamyslet se nad její výrobou. Byla k ní využita dosud neznámá technologie?

Nejznámější křišťálovou lebku nalezl ve 20. letech 20. století anglický dobrodruh F. A. Mitchell-Hedges v rozvalinách mayského města Lubaantun v dnešním Belize. Byla vyrobena z nejčistšího horského křišťálu. A jak bylo uvedeno v dokumentech "Poselství bohů" od Ericha von Dänikena (viz https://www.youtube.com/watch?v=22j0TpcpAG4)  A. C Clarka "Záhady světa" v díle "Zapomenuté znalosti" (viz https://www.youtube.com/watch?v=o3KFv3x2ABo), na této lebce nebyly objeveny žádné stopy opracování. 

Zda je lebka falešná nebo ne, tím se skutečně v tomto článku zabývat nechci. Jen dodám to, že v druhém citovaném dokumentu vystoupila dcera pana Hedgese, která potvrdila legendu nalezení této lebky. Přiznala dokonce, že mezi mayskými lidmi tehdy několik let žila. A ti ji prozradili mnoho tajemných informací o této lebce.

Ale jak mohla být lebka udělaná tak, že se na ní nevyskytují, a to ani pod mikroskopem, žádné stopy opracování? A jak byla tedy asi mohla být lebka vyrobena? Napadá mne jedna věc. Přivedla mne na ní podobná záhada z Jižní Ameriky. Jak mohly být zhotoveny incké pevnosti (například Sacsayhuaman) z mnohatunových a mnohoúhelníkových balvanů, které do sebe zapadají tak dokonale jako puzzle? Existuje teorie, že tito dávní lidé mohli znát podivnou technologii, jak změkčit kámen. Ty balvany v tomto stavu pak k sobě přilepit tak, jak se dávají buchty na pekáč. A když opět dosáhnou své původní pevnosti, udělají takový efekt, jaký vidíme. 

Mohla by podobným způsobem být vytvarována i ona zmíněná lebka? Ale jakým způsobem by k tomuto změkčení mohlo dojít? Například překonání bodu tání? To se mi nezdá moc pravděpodobné. Křišťál má bod tání více než 1700 stupňů Celsia. Jakým způsobem by naši dávní předkové takovéto teplotu dokázali vyrobit? A pak se navíc o tak horký materiál neporanit? Nebo snad na to existovala nějaká forma? Ale ta zatím nebyla nalezena. A to ani v mayském prostředí ani v případných moderních šperkařských dílnách.

Další možností je to, že se spekuluje, že by v Jižní Americe mohla růst rostlina, která produkuje šťávu, jež takové jevy jako změkčení kamene docílit dokáže. Viz https://www.cez-okno.net/clanok/kameny-mekke-jako-vosk.  Ale zatím je existence takové rostliny neprokázaná a svědectví o ní se spíš podobá setkání s yettim nebo lochneskou příšerou.

Nebo, že by takovouto zapomenutou dovednost měli dávní lidé od nějakých svých bohů, dnes bychom řekli, od mimozemšťanů? I to je možné, ale i to je samozřejmě jen spekulace. Ale osobně bych tajemství výroby této křišťálové lebky spíš, než v jejím dlouholetém vyřezávání hledal spíš v kameni, který byl nějakým způsobem změkčený.

Zdroje: viz odkazy v článku

podobné mé články v rubrice "archeoastronautika "

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Čermák | sobota 3.11.2018 11:37 | karma článku: 23,24 | přečteno: 1013x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88